Priestupný rok 2008 máme za sebou a v oblasti hardvéru to iste nuda nebola. ATi a nVidia sa pobili "kvalitnejšie" než po minulé roky, Intel uviedol novú generáciu procesorov a uvádzanie (staro)nových produktov ani nestíhal bežný človek sledovať. Ako hodnotí rok 2008 dvanásť českých a slovenských osobností zo sveta "písania" a "diskutovania" o hardvéri?
Stejně, jako loni a předloni, i letos jsme se rozhodli zopakovat projekt, kterému prapůvodně sloužil za vzor článek na serveru Beyond3D. Jeho podstatou je několik různých pohledů několika lidí na tutéž situaci, což přináší (oproti běžným článkům) větší rozhled, mnohem pestřejší názorovou různorodost, vícebarevnost a nadhled.
Letos se tým spoluautorů článku dramaticky změnil a rozrostl, mezi odpovídajícími najdete zástupce mnoha webových i tištěných časopisů v ČR i na Slovensku či odborníky ze specializovaných diskuzních fór. Stejný článek najdete tedy na serveru PC.sk, ExtraHardware.cz, CDR.cz, ABClinuxu.cz, Živě.cz, PCtuning.cz, 3Dfx.cz, PCspace.sk a Infoware.sk.
Čeká vás tedy čtrnáct témat v podání dvanácti autorů:
Jiří Souček („no-X", spolupracující redaktor sekce grafických karet ExtraHardware.cz, bývalý redaktor a moderátor PCTuning.cz, administrátor a zakladatel 3Dfx.cz)
Mirek Jahoda („ufoncz", šéfredaktor ExtraHardware.cz, v minulosti šéfredaktor časopisu Computer, autor článků pro magazíny Živě.cz a Doupě, autor sekce grafických karet na PCTuning.cz)
Lukáš Fiala („Lukfi", redaktor sekce novinek ExtraHardware.cz, sváteční recenzent grafických karet, v minulosti redaktor HWmag.cz a PCTuning.cz, jeden z nejdéle působících českých „novinkářů" se zaměřením na CPU a GPU)
David Ježek („Bob van Sikorski", dlouholetý redaktor serveru CDR.cz zodpovědný zejména za grafiky, digitální video, disky, zdroje, notebooky, linux a vůbec taková „holka pro všechno", externí autor hardwarových článků na portálu abclinuxu.cz)
Jiří Zima („swarm", 2D/3D grafik, game designer, redaktor serveru Notebook.cz, moderátor notebooky-forum.notebook.cz, forum.3dfx.cz, bývalý člen komunity herních vývojářů Českéhry.cz, student kybernetiky a pisatel blog.swarm.cz)
Adam Vágner („adams", redaktor časopisu Computer a online magazínu Živě.cz - specializace na PC hardware, administrátor diskuzního fóra Živě.cz)
Vašek Vlček („Wlkus", šéfredaktor PCtuning.cz, dříve dlouhá léta redaktor hardwarové sekce časopisu Level)
ps47 („ps47", bývalý moderátor VoodooFiles.com, moderátor 3Dfx.cz a 3Dfx Help Page / Game Guide keeper, v současné době pracuje pro slovenskou pobočku nejmenované IT značky světového formátu)
Matej Koleják („crux2005", redaktor serveru PC.sk, administrátor a moderátor sekce grafických karet diskuzního fóra Pretaktovanie.sk, autor článků pro PCtuning.cz)
Dušan Šimonovič („MadCap", dlouholetý moderátor fóra Overclocking.cz, bývalý redaktor časopisu Computer, šéfredaktor ExtraNotebook.cz a časopisu Ako na počítač, momentálně novinář na volné noze přispívající do magazínů vydavatelství Computer Press a Mediacop)
Peter Hucík („Hukus", redaktor hardwarové sekce PC Revue, spoluautor HW rubriky Techbox v časopisu Score, herní recenzent už neexistujících projektů GameON a GameCenter.cz, tester GPU, CPU, desek, skříní, zdrojů, herních zařízení a také progamer)
Matúš Paculík („Matuus", redaktor magazínu PC Space zaměřený především na grafické karty a notebooky, tvůrce utility NVHardPage hostované na Guru3D.com)
Každý z autorů se mohl vyjádřit v takovém rozsahu, v jakém uznal za vhodné, opět bylo ponecháno na každém z autorů, jak si vyloží tématickou orientaci každé kapitoly (např. „nejlepší..." nemusí nutně znamenat „nejvýkonnější..." - pokud někdo dává přednost vzhledu karty, nebo spotřebě, či poměru cena/výkon, je to jeho názor, který samozřejmě akceptujeme).
Autor se nemusí vyjadřovat vůbec, stejně tak může svůj názor rozvést a uvést více „kandidátů". Každý názor je individuální a nemá smysl ho deformovat bezdůvodnými striktními podmínkami.
Mirek Jahoda: Radeon HD 4850. Jsem příznivcem hraní s anti-aliasingem a díky nejlevnější z trojice první vlny karet postavených na RV770 jste si jej náhle mohli celkem bez rozmýšlení dopřávat na nejběžnějších hráčských monitorech. Radeon HD 4850 byl dle mého názoru nejen levnější a jasně lepší v poměru cena/výkon než Radeon HD 4870, ale jednalo se o vyváženější kartu s již zvládnutými GDDR3 pamětmi a rozumnou spotřebou.
Lukáš Fiala: Za několik let budeme na rok 2008 vzpomínat jako na rok, kdy se konala olympiáda v Pekingu, kdy začala hospodářská krize, kdy obrovský boom zažily netbooky a pokud se omezíme na trh grafických řešení, tak na velký comeback ATI, nad kterou po nevydařeném roce 2007 už kdekdo lámal hůl. Radeon HD 4850 je pro mě symbolem tohoto převratu a také symbolem změny paradigmatu u ATI, která se zaměřila nejprve na nejvýnosnější mainstreamový segment a pak teprve na high-end.
Bylo by však nefér nezmínit zároveň také čip G92 od nVidie (GeForce 8800/9800). Narozdíl od téměř současně vydaných Radeonů HD 3800, karty založené na čipu G92 a jeho 55nm die-shrinku se dokázaly udržet ve středu zájmu déle než rok. Po většinu této doby tvořily páteř nabídky nVidie, pro kterou bude G92 patrně jedním z nejúspěšnějších GPU v historii.
David Ježek: Ačkoli předpokládám, že okolní odstavce kolegů se hemží různými herními grafikami, tu z hi-end segmentu, onde zase mainstreamovými modely, já nemohu jinak. Pro mě je jednoznačně nejlepší grafikou roku 2008 Radeon HD 3200 integrovaný v čipsetu AMD 780G+SB700. Nic na tom nezmění ani GeForce GTX, ani žádný z Radeonů HD 4000, tato jednoduchá "obvodová logika", se kterou AMD přišla na trh v první polovině roku, splňuje veškeré moje představy o levné rychlé grafice.
Hned to zdůvodním: její výkon je dostatečný pro nižší rozlišení ve starších hrách a já osobně nejsem člověk, který by trávil večery kocháním se grafikou v Crysis. Pro staré či starší hry je HD 3200 plně použitelný a bonusy jako UVD využitelné k hw akceleraci HD H.264 videa jsou pak třešničkami na dortu. K tomu si připočtěme již od počátku agresivně posazenou cenu základních desek, která je dnes již doslova směšná (např. ASRock A780FULLDISPLAYPORT za ~1450 Kč), a také nízké ceny úsporných 45W dvoujader od AMD (např. 2,6GHz Athlon X2 5050e za ~1450 Kč), kdy pod 3000 Kč získá majitel základ počítače s více než dostatečným výkonem pro většinu úloh vybavený vedle D-sub+DVI také HDMI a DisplayPort výstupem (formou přídavné karty), který se v budoucnu rozhodně neztratí. Vše korunuje velice nízká spotřeba takového PC, kterou lze vhodnou volbou zbývajících dílů srazit i pod 50 W za běžného provozu.
Někdo by možná mohl oponovat čipsetem GeForce 9400 nebo GeForce řady 8000, ale přiznám se upřímně, že k čipsetům tohoto výrobce prostě nemám důvěru. Ostatně i cena takových desek je typicky vyšší než u 780G (nejlepší a nejdražší 9400 stojí to co celé kombo 780G + 5050e).
referenčná AMD/ATi Radeon HD 4850
Adam Vágner: Radeony HD 4850 a 4870. Ani ne tak pro jejich vlastnosti, ale kvůli tomu, jak ovlivnily trh. Nevidím je jako převrat a spásu, kterou nám seslalo AMD, a bez nichž bychom tu měli jen předražené GeForce s GT200, ale jen jako pokračování příjemného trendu, který nastartoval Radeon X1950 Pro, výrazně posílila GeForce 8800 GT a který se přes GeForce 9600 GT posouvá do nižších cenových kategorií.
Vašek Vlček: Minulý rok byl opravdu šťastný pro všechny hráče, hlavně díky pořádně rozjetému konkurenčnímu boji zelených proti červeným. Nebýt nečekaného úspěchu nového RV770, určitě bychom nechávali v obchodech za grafiky podstatně větší sumy. Takhle si za pár korun může i normální smrtelník dopřát solidně výkonnou kartu bez toho, aby musel rozbíjet prasátka a otročit měsíce na brigádách. Proto jako nejlepší hodnotím „lidové" karty GeForce 9800 GTX+ a Radeon HD 4850, pokud tedy možno s alternativním chladičem. V kombinaci s 22" displejem perfektní herní kombo.
ps47: Po dlhšej úvahe som sa rozhodol pre Radeon HD4870. Karta ponúka vysoký výkon a podporu nových technológii, navyše za veľmi príjemnú cenu (príjemnú pre nás zákazníkov. nVidii asi až taká príjemná nepripadala, keďže vďaka nej musela ísť dolu s cenami svojich kariet), proste podarený kúsok hardwaru. Trochu škoda že v ATi ešte mierne nepoladili spotrebu, nVidia jasne ukázala že je to možné aj v performance segmente. Celkový dojem z karty to ale nepokazí, v tejto výkonnostnej kategórii sa už spotreba príliš nerieši. Pomer cena/výkon je síce o niečo horší ako u HD4850, ale ja osobne si myslím že GDDR5 (ďalšie body plus pre ATi za inovatívnosť) a výkon naviac ktorý ich použitie prináša za tých pár stoviek (ok, tak tisícok) naviac stoja. Novú grafickú kartu som do jari neplánoval, ale ak vyjde 1GB Matrix edícia od ASUSu, asi nakoniec neodolám.
Matej Koleják: Každý chápe „naj- grafická karta roka" trochu inak. Pre mňa osobne ale prichádza do úvahy pre nomináciu len grafická karta, ktorá sa voči iným výrazne presadila, vďaka tomu, že predbehla svoju dobu. Roku 2008 ma žiadna takto výraznejšie neoslnila. Je pravda, že RV770 sa tomu priblížila, ale nie dostatočne. Výnimočné čipy, ako R300 alebo G80 sa naozaj neobjavujú každý rok, a tak nemám pre tento rok žiadneho kandidáta.
Peter Hucík: GeForce GTX260 s 216 shadermi. Otázka do firmy NVIDIA: Dalo by toľko práce premenovať tento výkonnejší a výhodnejší model? Nie, ale GTX 260 po upgrade ostal proste GTX260. Najhorší trend roku vyhral u mňa iný jav, takže si srdce vylejem tu: marketingové oddelenie firmy NVIDIA by zaslúžilo vysadiť uprostred Sahary s dáždnikom. Za to aký chaos na trhu vytvára ich neochota pomenovávať grafiky podľa reálnej generácie či špecifikácie čipov. Alebo naopak vydávanie stále nových kariet s čipom G92 - veď je vo všetkých modeloch medzi 8800 GT až 9800 GTX. Tak či onak, GTX 260 je mňamka. Žiaľ, jej chystaná 55nm verzia sa bude opäť volať rovnako...
Matúš Paculík: Tento rok to nebolo také jednoznačné a po ustálení cien volím dvojicu Radeon HD 4850 a GeForce 9800 GTX+. Nebyť zbabraného chladenia, vyhral by u mňa pravdepodobne Radeon, takto je to však nerozhodne. Obidve karty ponúkajú pri pomerne rozumnej cene vysoký výkon vhodný na hranie nových hier vo Full HD rozlíšení, pričom sa určite nemusíme obávať nutnosti skorej výmeny za výkonnejší model.
Mirek Jahoda: Rozhodováním mezi novým a kromě vyššího výdělku pro výrobce zbytečným lowendem ATI i nVidie (Radeon HD 4350, GeForce 9400 GT - nemluvím o IGP) a velmi nedokonalou dvoučipovou kartou Radeon HD 3870 X2 vyhraje asi druhá jmenovaná. Všechny nevýhody multi-GPU na celkově ne až tak silné kartě s nedokonalými ovladači a dvěma skutečně palčivými problémy: výkon jediného Radeonu HD 3870 (případ nefunkčního CrossFire) se k rádoby highendové kartě nehodil a propady fps (či minimální fps, chcete-li) byly vzhledem k problémům, jež třeba pro DriverHeaven okomentovala sama ATI, časté a nepříjemné.
AMD/ATi Radeon HD 3870 X2
Lukáš Fiala: Hodnotím velmi kladně, že vyloženě špatných či zbytečných karet v tomto ubylo a když už se nějaké objevily, většinou v obchodech nestrašily moc dlouho. Přesto se několik exemplářů najde a prvním z nich je GeForce 8800 GT ve verzi s 256 MB paměti. To byla, jak se ukázalo, pro jádro G92 kapacita žalostně nedostačující a jakmile přišlo na anti-aliasing, výkon se propadl i pod papírově slabší Radeon HD 3850 se stejně velkou pamětí.
Dalšími špatnými kartami podle mě byly GeForce GTX 280 a zejména 260 krátce po uvedení, kdy tyto modely byly značně předražené. Můj subjektivní dojem se záhy stal objektivní skutečností, když nVidia přistoupila k razantním slevám. Je tedy na místě nVidii pochválit, že se od dob GeForce 8600 GTS (o které jsem v této kapitole hovořil loni, a nejen já) poučila.
David Ježek: Vybrat nejhorší produkt roku není snadné. Mnoho karet má buď velmi podobný výkon, nebo poměr výkon/cena, nebo je třeba do srovnání zahrnout neduhy jako hlučnost chlazení a spotřebu. Já osobně to ale vidím jinak. Nic z nově uvedených produktů za letošní rok pro mě není vyložená katastrofa, která by se vymykala, ale s jednou jedinou výjimkou. Tou je celá série přeznačených grafik nVidia postavených na GPU 8. generace, avšak marketingovými kouzelníky této firmy posunutá do 9. generace. Ano, mám tím na mysli všechny ty GeForce 9000 s GPU G92 pocházejícím z loňské GeForce 8800 GT, které architektonicky vychází z původního 2 roky starého GPU G80. Tyto karty s G92 se nám stihnou ještě jednou přebarvit jako chameleón a stanou se z nich karty 10. generace, tedy GeForce GTX. Toto pro mne nejsou produkty roku 2008, resp. 2009, ale pouhá ukázka síly marketingu.
Adam Vágner: V paměti mi utkvěla GeForce 9800 GTX - s vyšší cenou nabídla oproti 512MB GeForce 8800 GTS mizivou přidanou hodnotu. Stačilo málo, navýšit frekvence, aby byl aspoň nějaký hmatatelný přínos. Zklamal mne i Radeon HD 3870 X2, a velké pochopení nemám ani pro HD 4850 X2. Jsou-li víceprocesorové karty filozofie budoucnosti, chce to víc, než propojit dvě samostatné grafiky můstkem a spoléhat na to, že se zbytek vyřeší softwarovou cestou.
Z pohledu běžného smrtelníka si „pochvalu" zaslouží i extrémní Core i7 965, ale to je tradiční highend, který normálním lidem do rukou stejně nepřijde. Asus XG Station zmiňuji dále.
Vašek Vlček: Vybrat jednoznačně nějaký opravdu nejhorší produkt za minulý rok je pro mě těžké. Za ty léta v IT branži už jsem tak nějak zvyklý na to, že z 10 produktů za něco stojí jeden dva, zbytek má pravděpodobně za úkol zmást zákazníka při koupi a následně ho namíchnout, když pořídí za hromadu peněz nesmyslně předražený/nevýkonný/konstrukčně nezvládnutý/jinak nasírací produkt. Takže mě už nerozhodí chaos v lowendových grafikách ani podle mě nesmyslné sendviče dvou grafických jader, které dávají dohromady jednou žhavé a hlučné monstrum s výkonem přímo úměrným kvalitě ovladačů, tedy často mizerným.
referenčný chladič Radeon HD 4870
ps47: Hmmm. . Mihla sa tu GeForce 8800 GT 96SPs/48TMUs/128bit od Point of View, ale keďže sa aférka nedočkala väčšieho rozmazávania tak sa asi jednalo len o nejaku malú OEM sériu. . Keby som usilovne hrabal tak sa zo zelenej kôpky iste vynorí zopár nepekne premenovaných (polo)nepodarkov, vytváranie chaosu v názvoch kariet je u nVidie aj tento rok obľúbeným športom. No nič, nebudem ďalej rýpať, vzhľadom na to že sa 64bit pamäťová zbernica pomaly ale isto presúva z lowendu na smetisko dejín (kam sa mala odsťahovať už dávno, mimochodom) tak v podstate ani nieje do čoho.
Matej Koleják: Z grafických kariet prichádza do úvahy, podľa môjho názoru, len Radeon HD 3870 X2. Naozaj nevydarená grafická karta zo strany AMD/ATi na ktorej fungovalo CrossFire, pre nedostatočne vyladené ovládače len zriedkavo a prepady fps boli k priemerným, doslova priepastné. Podobne zle to vyzeralo aj s teplotou jadier a hlučnosťou referenčného chladiča. Vo väčšine hier bola GeForce 8800 Ultra dokonca výkonnejšia. Jednoducho karta, ktorú by som určite nikomu neodporučil.
Peter Hucík: Môžem znovu použiť GeForce 8600 GTS? Neskoro? Tak sa poohliadnem po dvojčipových grafických kartách. Nemám ich rád, ony nemajú radi mňa, ale v poslednej dobe sa náš vzťah ešte zhoršuje. Asi to bude tým mojím progamingovým pozadím. Ak podľahnete marketingu a kúpite si jedno z týchto horúcich monštier, naučte sa dobre tieto dva termíny, budú vašou častou výhovorkou pri online zápasoch: input lag a micro-stuttering.
Matúš Paculík: Nejedná sa síce o samostatný produkt, ale pre mňa to je jednoznačne referenčné chladenie grafických kariet Radeon HD 4850 a 4870, na ktorom sa až moc šetrilo. Karty síce fungujú bez problémov, otázne však je ako dlho fungovať ešte budú, nakoľko tak horúce PCB nemá žiadny aktuálne predávaný model (ak nerátame monštrum HD 4870 X2, ktorého chladenie využíva kolega pri moddingu na ohýbanie tenších plastov).
GeForce GTX 295 vylučuji hned - až příliš mi připomíná doby GeForce 6800 Ultra-Extreme nebo GeForce 7800 GTX-512, které byly vyrobeny jen pro účely recenzí, ale do prodejů se přes veškeré sliby nikdy nedostaly. Až bude GTX 295 k dostání na pultech za slíbenou cenu, pak ji začnu brát v potaz.
GeForce GTX 280 je nejvýkonnějším jednočipovým produktem, kterého se netýkají problémy duálních řešení (synchronizace při nízkých FPS) a Radeon HD 4870 X2 je kartou, která jako jediná nabízí možnost plynulého běhu většiny her při plnohodnotném MSAA 8×. Navíc nese výhodu v podobě podpory DX10.1, která už se začíná projevovat v podobně mírně vyšší kvality obrazu nebo výkonu v některých hrách.
Osobně bych si ale nevybral ani jednu z nich, obě řešení jsou na můj vkus příliš kompromisní.
Mirek Jahoda: GeForce GTX 280. Nesdílím zklamání navozené novinářským hype (viz má červnová glosa) a opravdu jsem nečekal, že by SLI sendvič GeForce 9800 GX2 byl zadupán do země. Kdybych netestoval grafické karty (anebo je testoval v méně hrách), zvolil bych Radeon HD 4870 X2. GeForce GTX 280 považuji však za spolehlivější a flexibilnější řešení: výkon budu mít dobrý bez ohledu na herní engine, při přetaktování nebudu daleko za vrcholným výkonem HD 4870 X2 a budu-li toužit po opravdu absolutně nej- výkonu, rozšířím jej pomocí SLI.
Jestli se i v highendu hraje na poměr výkon/cena, tak bych se těžce rozhodoval mezi Radeonem HD 4870 a GeForce GTX 260: při koupi bych se rozhodoval podle her, jež bych chtěl hrát a také podle svého monitoru, obecně platné rozseknutí v rukávu nemám.
Lukáš Fiala: Ač jsem v polovině roku prorokoval, že multi-GPU řešení jsou cestou do budoucnosti, v současné podobě to nepůjde. Ovladače, které nedokáží zaručit stabilní výkon v širším spektru her, diskvalifikují Radeon HD 3870 X2, Radeon HD 4870 X2 i GeForce 9800 GX2. Z high-endových karet zbývá už jen GeForce GTX 280, která ale proti dříve vydané 9800 GX2 podává nepřesvědčivý výkon. Shrnuto podtrženo, titul nejlepší high-endové karty si podle mě nezaslouží žádný letos vydaný akcelerátor.
David Ježek: Vzhledem k tomu, že GeForce GTX 295 přijde na svět oficiálně až příští rok, musel jsem se v hi-endu rozhodovat prakticky pouze mezi GTX 260/280 a HD 4850/4870 X2. Při pohledu na rozměry, hmotnost a hlavně energetickou nenasytnost nejsem schopen říci, kterou z karet považuji za nejlepší hi-end produkt roku. Ani jedna mi nesmí do baráku, nehodlám jen kvůli zbytečně vysokému fps v extrémních rozlišeních s extrémním AA/AF v náročných hrách sponzorovat jistou neméně nenažranou energetickou společnost.
Pokud bychom se ale měli bavit nikoli o tom, který produkt je „nejlepší", ale který je „lepší", tedy ve smyslu „mezi slepými jednooký králem", pak u mě vítězí Radeon HD 4870 X2. A pokud bych se oprostil od úzké definice slova "produkt" jako jednoho kusu železa, pak by vítězem byla dvojice Radeonů HD 4850 v CrossFire.
Adam Vágner: Budu zcela konkrétní - Microstar N280GTX-T2D1G-SUPER OC. Cenou nijak významně nevybočuje z řady jiných GTX 280, ale 700 MHz na jádře a 2300 MHz na pamětech je na výkonu znát.
Zaráží mne, že zatímco 8800 GTX je díky velkému skoku ve výkonu považována za revoluční kartu, provázela uvedení GTX 280 a GTX 260 citelná vlna nevole kvůli tomu, že výkonem neutekla dvouprocesorové 9800 GX2, nebo že nové Radeony nebyly o moc pomalejší a nabídly lepší poměr cena/výkon. Výkonem GTX 280 jsem zklamán nebyl, naopak mne potěšilo, že je to po necelých dvou letech otálení GPU na výkonu GeForce 8800 GTX konečně výrazný posun kupředu.
Co se nejvýkonnějších karet týče - zatím se neudálo nic, co by ze slepování dvou čipů na kartě udělalo víc než z nouze ctnost. Týká se to jak HD 4870 X2, tak GTX 295. To, že jde dva GPU provozovat v jednom PCIe x16 slotu, je mizerná výhoda s ohledem na to, že po takové highendové kartě po krátkém čase neštěkne pes.
A z jiného soudku - panel Scythe Kaze Master na ovládání ventilátorů. Až na nemožnost vypnout podsvícení nemá chybu. Ale cenou i provedením ve svém segmentu na tuto kategorii má.
Vašek Vlček: Asi nepotěším rudou letku, ale pro mě je jednoznačně nejlepší produkt v highendu nová GeForce GTX 260 s 216SP. Výkon je o chlup lepší než u konkurenčního Radeonu HD 4870, ale ne zase až o tolik, aby to mohl být zásadní faktor při výběru. Vylepšená dvěstěšedesátka ale v mých očích válcuje konkurenci podstatně lepším chlazením, které dostanete rovnou v základu. Nvidia je taky znatelně aktivnější při ladění ovladačů, nemluvě o tom že nabízí i rozhraní CUDA a podporu PhysX fyziky. To možná ještě dneska není až takový benefit, ale podporu už ohlásila většina velkých herních studií a tak v průběhu příštího roku můžeme čekat opravdu zajímavé tituly...
ps47: GeForce GTX 280. Pre tých čo očakávali vyšší výkon (prípadne podporu DX10.1) mierne sklamanie, ale nech si hovorí kto chce čo chce, aj tak je to najrýchlejšia grafická karta na trhu. Dual-GPU riešenie od ATi nepovažujem za priamu konkurenciu - ja SLI/Crossfire zlepence ako HD 4870 X2 jednoducho neuznávam, fakt že ani po uplynutí ďalšieho roka nedošlo k nejakému výraznému posunu v oblasti kompatibility a vyriešeniu klasických problémov ktorými toto riešenie trpí ma v tomto názore naďalej utvrdzuje (hoci istá nádej tu je, ale nebudem predbiehať).
Ďalším plusom je podpora hardwarovej akcelerácie fyziky, čo dnes nieje priveľká výhoda, ale zajtra alebo pozajtra sa situácia môže ľahko zmeniť, a ja osobne do PhysX vkladám nádeje od momentu keď som prvýkrát videl trailer na CellFactor Revolution (mám slabosť pre netradičné riešenia, nebudem zapierať)... Dúfam že sa nVidii podarí PhysX dotlačiť do úplne funkčnej (a hlavne tvorcami hier akceptovanej) podoby, a že neprestane v ovládačoch podporovať originálne Ageia prídavné karty, inak budem môcť tie moje dva predražené PPU1 zázraky tak akurát hodiť do smetia (prípadne do vitríny kde mi už pár takých slepých vývojových vetiev tróni, viz ten štvorvrtuľový požierač prúdu od 3Dfx).
Matej Koleják: Je podľa mňa vodou chladená GeForce GTX 280 H2OC od BFG. Má výkon ako chystaná GeForce GTX 285 - teda dostatočný pre všetky hry, netrpí SLI/CF nedostatkami, je tichá a poteší momentálne najkvalitnejším AF.
Dušan Šimonovič: Nech sa na mňa fanúšikovia ATI/AMD nehnevajú, ale v najvyššej triede my táto značka nemá čo ponúknuť. Dvojčipová 4870 X2 má viacej problémov než výhod a vyššiu cenu než GTX 280 či veľmi zaujímavá GTX 260 SP216 - záleží na vašej peňaženke.
Peter Hucík: Ako majiteľ nedávno zakúpeného monitora s 24palcovou uhlopriečkou a natívnym rozlíšením 1920 × 1200 pixelov, som začal obľubovať karty z tejto cenovej kategórie. Myslím konkrétne také, čo pri tomto rozlíšení vytiahnu z každej hry pri plných detailoch plynulé framerate. A z nich najmä tie, čo dokážu 4× AA bez citeľných strát na výkone. Antialiasing som si skrátka v poslednej dobe veľmi obľúbil, špeciálne pri hraní Fallout 3. Pri relatívne dobrej cene tieto parametre spĺňa Radeon HD 4870.
A kde je GeForce GTX 280? Inu, príde mi drahá a jej vyšší výkon na tomto monitore nie je potrebný. Ale ak máte 30 palcov, alebo by ste radi ochutnali prvé nesmelé pokusy o implementáciu PhysX, asi moju voľbu neschvaľujete. Nehádam sa.
A nakoniec posledná obhajoba: v prvej kapitole NEJ- grafická karta roku som volil kartu zo zeleného tábora, tu vyberám žihadlo z červenej stajne. Karty sú priami konkurenti a predsa nie je víťazná GTX 260 mojou voľbou aj tu. Z jednoduchého dôvodu, v tejto kapitole volím skôr osobného favorita. Nie všestrannú dlhodobú investíciu za dobrú cenu. Radeon HD 4870 je mojím favoritom pre jeho architektúru, GDDR5 pamäte, plus brutálny výkon s antialiasom.
Matúš Paculík: Patrí GeForce GTX 260-216SP do kategórie High-end? Dúfam že áno, lebo aktuálne výkonnejšie modely si nezaslúžia žiadnu pochvalu. Po zlacnení na súčasnú hodnotu predstavuje GTX 260 s 216 Stream procesormi vynikajúcu voľbu vďaka dobrému chladeniu a výkonu mierne vyššiemu ako konkurenčný Radeon HD 4870. Karty s pamäťou 512 MB tu už nepatria, nakoľko nové hry začínajú byť až nezdravo náročné na kapacitu grafickej pamäte. Alternatíva v podobe Radeon HD 4870 1 GB sa síce pýši pokročilou architektúrou, menším výrobným procesom a podporou DirectX10.1, čo však z toho, že sa vo výsledku oproti GTX 260-216SP viac hreje, má mierne nižší výkon a prínos DirectX10.1 je menej viditeľný ako NV PhysX.
Mirek Jahoda: Radeon HD 4850. Kartu už jsem zvolil jako NEJ- kartu roku vůbec a v první odpovědi rovněž konkrétně pochválil, víte tedy proč.
Lukáš Fiala: V mainstreamu se odehrávaly asi nejzajímavější bitvy tohoto roku. Často končily bez jednoznačného vítěze, přesto bych rád vyzdvihl následující dvě karty:
Radeon HD 4850, který se od svého vydání stále drží na předních příčkách žebříčků poměru ceny a výkonu; GeForce 8800 GTS 512 MB, která než se doprodala, nabízela lepší poměr cena/výkon než modely řady 9800, které ji nahrazovaly.
Původně jsem chtěl pochválit ještě GeForce GTX 260 s 216 SP, ale vzhledem k současným reálným cenám a dostupnosti jaksi není za co.
David Ježek: S ohledem na to, co jsem napsal o nejhorších produktech roku, mi v mainstreamu moc na výběr nezbylo. Rozhodoval jsem se v zásadě mezi HD 4670 a HD 4850. Bohužel pro nižší model se mainstreamem pomalu stávají 22/23/24palcové LCD monitory, takže již nemohu považovat HD 4670 za dostatečně výkonnou kartu pro hraní v 1920x1200(1080) a tudíž nejlepší mainstreamovou kartou za letošní rok pro mě je Radeon HD 4850. Zdůvodnění je jednoduché: vynikající výkon, technologická výbava, velice nízká cena a stále ještě relativně přijatelná spotřeba.
Adam Vágner: Zaujala mne GeForce 9800 GTX+. Je mi buřt, že nebýt HD 4850, nikdy by nevznikla, a že jde o bůhvíkolikátou reinkarnaci G92 a jde jen o oprášenou starou technologii. Když se objevila, byla to karta s dostatečným výkonem, dobrou cenou a chlazením, na kterém se zase tolik nešetřilo - a to je to podstatné. Ze vzdálenější historie by to byla GeForce 9600 GT. Z jiného chlívku - Core 2 Quad Q6600. Není to letošní novinka, a ve své stávající podobě už to není ono, ale o prázdninách to byl hodně zajímavý procesor s mainstreamovou cenou. Teď se kvůli ceně dolaru zase vrátil do vyšší střední třídy. Také mi nedá nezmínit čipset Intel P45. Smutné je, že je to především proto, že mne nenapadá, co by se mu, s výjimkou malého počtu SATA kanálů, dalo vytknout.
Vašek Vlček: Abych neopakoval to, co už jsem uváděl na začátku a nepsal znovu o GeForce 9800GTX+ a Radeonu HD 4850, zabrousím do poněkud jiné kategorie. Jako nejlepší mainstreamový produkt bych zvolil desky od AMD s čipsetem AMD 780G. Takto vybavený motherboard pořídíte za pár korun a v kombinaci s lowpower AMD procesorem postavíte opravdu solidní domácí počítač se solidním výkonem, dostačující 3D grafikou (Radeon HD 3200), HDMI výstupem pro připojení k televizi a zanedbatelnou spotřebou. Opravdu povedené...
nVidia GeFore 9800 GTX(+)
ps47: Sem patrí Radeon HD 4850. Skoro dokonalá kombinácia ceny, výkonu a spotreby ktorá (na rozdiel od konkurenčných produktov) zaujme aj podporou nových technológii, ktoré môžu, ale samozrejme nemusia mať v budúcnosti vplyv na výkon a kompatibilitu. Zamrzí iba pomerne nevhodné referenčné chladenie, našťastie nič čo by sa nedalo riešiť výmenou chladiča, prípadne kúpením modelu s 3rd-party chladením.
Matej Koleják: Nie je žiadne prekvapenie, ale Radeon HD 4850. Za tú cenu a ponúkaný výkon sa dajú prehliadnuť aj nedostatky. Pokiaľ má byť karta tichá a chladná hneď po kúpe, odporúčam siahnuť po nereferenčnej verzii s lepším chladičom alebo hneď vymeniť chladič.
Peter Hucík: Tu sa súboj obmedzí na dvojicu Radeon HD 4850 vs GeForce 9800 GTX+. Moment, nazriem do cenníkov, ktorá sa momentálne vyplatí viac... Tak vyzerá to, že práve je výhodnejšia GeForce. Skvelé. Aj tak som ju mal o niečo radšej než konkurenta, karty boli tak nejak tichšie, a lepšie taktovali. Voľbu však treba brať s rezervou, bitka o mainstream sa totiž prelieva zo strany na stranu. A aby som nešidil aj procesory, pochválim Core 2 E8500 či E8400, do herných PC výborné modely.
Matúš Paculík: Budem sa síce opakovať z prvého bodu, ale dvojica Radeon HD 4850 a GeForce 9800 GTX+ je skvelou voľbou pre užívateľov hľadajúcich vysoký výkon za rozumnú cenu.
Mirek Jahoda: Radeon HD 4670. Jen za ty chladiče by si v Sapphiru, Gigabytu, MSI či Asusu měli naliskat. Kromě Gainwardu zřejmě většina u nás rozšířených výrobců nutí v kategorii, v níž jde o každou stovku, dokupovat Accelero S1 či podobný alternativní chladič. A to je u karty se skvěle nízkou spotřebou i zahříváním opravdu za hranicí demence. Nové levnější karty jsou pořád z kategorie 1000 až 2000 Kč a přitom výkonem už dle mého názoru ani občasného hráče neuspokojí (hlavně ve srovnání s HD 4670, GeForce 9600 GSO se ve své výhodnější podobě dlouho na trhu neohřála, GeForce 9600 GT už cenou považuji za mainstream) a také jim šlapou na paty rychle se zlepšující integrované grafiky. Tolik k ospravedlnění mé volby.
Lukáš Fiala: Zdařilým počinem je Radeon HD 4670. Ač se zdálo, že jádro RV730 navrhuje ATI pouze pro zvýšení svého zisku, nakonec z něj profitovali i zákazníci. Oproti Radeonům HD 3800 nabídl model HD 4670 velmi nízkou spotřebu v nečinnosti a 7.1 kodek k tomu (což ocení ten, kdo vybírá kartu pro HTPC) a zároveň dostatečný výkon pro občasné hraní.
David Ježek: Žádné překvapení ode mne nečekejte, nejlepším low-endem pro mě je již zmiňovaný Radeon HD 3200, tedy čipset AMD 780G, konkrétně v kombinaci se 45W dvoujádrem.
Adam Vágner: Je to s podivem, ale z lowendu mne letos asi nejvíc zaujala karta, nad kterou řada lidí ohrnuje nos, protože je to „jen" další přeznačená GeForce, navíc se zmrzačeným čipem G92. Ano, mluvím o GeForce 9600 GSO. Na rozdíl od 8800 GS přišla s o poznání příznivější cenou, a díky nízkým taktům šla velmi dobře taktovat. Jen mne zarazilo, že z obchodů nějak zmizela. HD 4670 je taky celkem fajn, až na ten chladič a na to, že na levné širokoúhlé dvacítce už to nějak není ono. AMD 780G zmiňují kolegové. Mimochodem, Pentium Dual-Core E5200 je ještě low-end, nebo jej lze považovat za střední třídu?
Vašek Vlček: Musím se přiznat, že lowend prakticky neřeším, pokud po mě někdo chce počítač za pár korun, prostě doporučím integrované řešení, anebo pak grafiku, která do lowend kategorie nespadá. Dávno jsem ztratil přehled v těch nejrůznějších GS, GSO, XT, XL a dalších označeních, kterými se to v lowendu jenom hemží a za stejnou cenu vám v krámu nabídnou deset karet s úplně odlišnými čipy. Pak babo raď. Radši si připlaťte, než se pak zbytečně rozčilovat nad lowend řešením.
Matej Koleják: AMD/ATi Radeon HD 4550, pretože sa jedná momentálne o ideálnu kartu pre plánované HTPC. Je vďaka pasívnemu chladiču tichá, má štandardne jeden HDMI, DisplayPort výstup a prináša so sebou všetky výhody UVD 2.
Dušan Šimonovič: Okolo 2 tisíc Kč si môžem kúpiť Radeon HD 4670 a o pár korún drahšie i GeForce 9600 GSO čo sú zjavne karty s extrémne dobrým pomerom ceny a výkonu. Vyberte si ktorú chcete, v oboch prípadoch to bude dobrá voľba pre „menšie" LCD.
Peter Hucík: Dvojka Radeon HD 4670 a 4650 triafa pomerom výkonu k cene tam kam treba, sú to skvelé karty. Podobne GeForce 9600 GSO, či o niečo vyššie verzie. Vyberalo by sa mi ťažko, nebyť toho ako lacno sa dajú kúpiť modely Radeonov HD 3870. Preto volím posledne menovanú kartu.
A ak chcete ísť úplne low low low, vôbec nie je od veci postaviť PC na základnej doske s integrovanou grafikou Radeon HD 3300, to jest na čipovej súprave AMD 790GX. Tiež veľmi podarený produkt.
Matúš Paculík: Bez debaty je ním Radeon HD 4670, ktorý redefinoval pojem Low-end. V jeho tieni sa GeForce 9500 GT javí ako neslušný vtip, pričom sú ceny GDDR3 verzií týchto kariet prakticky totožné. Bez povšimnutia nemôžem nechať ani cenovú bombu v podobe starších modelov Radeon HD 3850 / 3870, ktoré sa však oproti novinke viac hrejú a majú vyššiu spotrebu (s potrebou externého napájania).
Mirek Jahoda: Hraní v relativně vysokém rozlišení 1680 × 1050 px s anti-aliasingem a při plných detailech s kartami za 2000 Kč? Dobře, pro ty nejnáročnější hry tedy s kartami za 3000 Kč (v době amerického dolaru za 14 Kč), ale to je důsledek vzchopení se ATI (AMD) a zdravá konkurenci na poli grafik.
Lukáš Fiala: Loni jsem si stěžoval, že v segmentu mainstreamu po většinu roku nebylo z čeho vybírat. Letos na GeForce 8800 GT a Radeony HD 3800 navázaly nové produkty, nVidia i ATI se snaží zaujmout v cenových hladinách, kde jejich karty udělají radost největšímu počtu hráčů, a to nelze hodnotit jinak než pozitivně.
David Ježek: Za nejlepší (přetrvávající) trend letošního roku považuji stále pokračující uvolňování dokumentace o grafických procesorech ATI. Po letech strádání a naprosté ignorance "svobodných operačních systémů" ze strany původní kanadské firmy ATI došlo po jejím převzetí společností AMD k obratu doslova o 180° a osobně vkládám do tohoto trendu hodně nadějí. Letos z toho ale už nic velkého nebude a ani pro příští rok nevěřím v dokončení této "malé revoluce", ale je to rozhodně krok, který má potenciál dostat ATIny do výběru 3D grafik pro Linux, kde zatím vládnou nVidie.
Adam Vágner: Pokles cen flash pamětí. Konečně to začalo vypadat, že se začíná něco dít a mechanické pevné disky nás už nebudou tolik trápit.
A abych vybalancoval hekání ostatních - značení grafických karet Nvidie. Ne, neděste se, vůbec mne netěší, jaký je v kartách s GeForce brajgl, nelíbí se mi, že je tolik modelů, a už vůbec se mi nelíbí, že se dá jen blbě vypátrat, která z mutací karty se stejným značením to v ceníku vlastně je. Ale vypíchnul bych pozitivní jev, který to má na ceny karet v českých e-shopech. Zatímco řada modelů v jejich nabídce ztvrdne na jedné ceně a člověk, který se nevyzná a předpokládá, že dražší je lepší, se škaredě spálí, uvedení rádobynové řady karet znamená okamžité a plošné zlevnění díky nižší zaváděcí ceně. Při klasickém zlevňování ceny klesají jen pozvolna po týdny, nedotkne se všech karet z modelové řady a v nabídce zůstávají perly, jako je GeForce 8800 GT za pět tisíc.
Vašek Vlček: Úspora energie. Na rovinu přiznávám, že obdivuji všechna řešení, kde s co nejmenšími prostředky dosáhnete maximum výkonu. Nikdy jsem se nehnal za nějakým brutálním výkonem, který vždycky představoval monstrprodukt s větráky, co se točí naplno i když jen hýbete okýnky ve Windows. Neustále mě tak překvapuje, na co všechno bohatě stačí obyčejný Atom nebo třeba lowpower Athlon X2 s TDP 45W. Šel bych ale ještě dále, proč nejde navrhnout výkonný čip, ať už se jedná o procesor nebo GPU, který by se dokázal v klidu prakticky celý odpojit a spotřeboval by jen minimum energie. A teprve když výkon opravdu potřebujete, nažhavil by dráty, roztočil měřáky spotřeby a předvedl by, co v něm vězí? No předpokládám, že dříve či později se podobných řešení dočkáme...
ps47: Minulý rok som si myslel že ceny hardwaru už naozaj nemôžu ísť ešte nižšie. Mýliť sa je ľudské.
Matej Koleják: Je ten, ktorý som onačil už minulý rok - veľa výkonu za prijateľnú cenu. Poďakovať sa môžeme znovu AMD/ATi, lebo vďaka RV770 a ich odhodlaniu chcieť získať späť podiel na desktop trhu, sme ho mali aj tento rok.
Dušan Šimonovič: Zníženie cien. Kedysi stál rozumný procesor 5 tisíc Kč a rozumná grafika toľko isto. Dnes si za 10 tisíc postavím celý počítač s dobrým výkonom a keď sa obmedzím len na grafiku a procesor, kúpim si za danú cenu silne nadpriemernú kombináciu.
Peter Hucík: Tu mi na vyjadrenie postačia 3 slová. Tri, nič viac nič menej. Tak jednoducho sa dá potešiť z celoročného trendu, ktorý načali grafický giganti už minulú jeseň. Tri slovíčka. Som vám už dlžný len tieto tri slovíčka. Tak sa na ne pozrime.
Loading...
Tu ich máte: Ceny. Klesajú. Bodka.
Matúš Paculík: Koniec ignorovania aktualizácie ovládačov mobilných grafických kariet. NVIDIA ku koncu roka uvoľnila prvé ovládače určené pre všetky jej aktuálne modely od GeForce 8200M G až po 9800M GTX, čím nás odbremenila od hľadania upravených verzií určených pre desktop modely. Multimediálne a herné notebooky sa stávajú čím ďalej tým viac obľúbenými, čím sa otázka „čerstvých" ovládačov stáva pomerne dôležitou.
Mirek Jahoda: Vytanou mi na mysli minimálně dva trendy, těžko říct, který byl horší. Je tu mizerná hardwarová optimalizace mnoha herních enginů a uspěchané uvádění her na trh a pak mně konkrétně trochu vadí stav kolem GPU fyziky. Nástup her s GeForce PhysX je velmi pomalý, Havok pro GPU zřejmě vinou Intelu opravdu hned tak nebude a společný standard je v nedohlednu. Z přednášky Microsoftu o DirectX 11 jsem si odnesl především to, že dost možná ani v Redmondu nevědí, jak „diplomaticky" GPU fyziku vyřešit. Přitom třeba ochutnávka opravdu složité fyziky v mapě Tornado v Unreal Tournament 3 byla velmi sladká.
Je tu ještě jeden možná mírně lokální trend, každopádně jsem jej měl možnost vypozorovat především tento rok. Mluvím o militantnosti fandů především dvou výrobců herních grafických čipů, která přerostla dle mého názoru už tak hodně špatným směrem posunuté hranice slušnosti na internetu a malém si nezadá s řevnivostí fandů Sparty a Baníku. Přestože takové prostředí u nás provokují a navozují autorsky plodní demagogičtí jedinci na vlastních webech a v populárních diskuzích, všiml jsem si ho kupodivu i na pár zahraničních webech. Nečekal jsem, že bych dokonce na čtenáře/diskutéra někdy podával trestní oznámení. Zamilovanost do vlastního hardwaru je možná první vlaštovkou doby virtuální, která přišla po době jakžtakž normální a době ledové.
Lukáš Fiala: Přemýšlel jsem, do které z trendových kategorií zařadit technologie GPGPU a akcelerace fyziky přes GPU. Na jednu stranu jsou to rozhodně cesty do budoucna - grafické karty nabídnou svůj výpočetní potenciál i jinde než ve hrách, realistická fyzika přispěje k realisticky vypadajícím 3D hrám. Jenže neschopnost nVidie a ATI dohodnout se na jednotném GPGPU rozhraní podle mě dost podrývá celkový potenciál těchto řešení. Co se konkrétně ATI týče, z té mám dojem, že se v GPGPU segmentu už nějakou dobu plácá na místě. Alespoň, že se blýská na lepší časy: oba dodavatelé GPU vyjádřili podporu rozhraním OpenCL a DirectX 11 Compute Shaders, takže doufejme, že z toho vzejde něco užitečného.
PhysX ve mě zatím vyvolává rozpaky. Her, které tento engine používají, je zatím poskrovnu a nechce se mi věřit, že ve všech připravovaných titulech bude přínos akcelerace fyziky na GeForce tak markantní, jako v Unreal Tournament 3 nebo Mirror's Edge. Dokáže si nVidia „pohlídat" ony slibované desítky až stovky her, z nichž zdaleka ne všechny budou áčkové tituly? A naopak, vezme si producent jako EA (který se chce zalíbit všem) na triko, že jeho hry budou na nezanedbatelném počtu za jiných okolností výkonných herních sestav vypadat jako nedodělek (PhysX off) nebo běhat žalostně pomalu (PhysX on)?
Loni jsme chválili také snahy o snižování spotřeby a tiché chladiče. nVidia v tomto trendu s výjimkou GeForce 9800 GX2 zdárně pokračovala (dvouslotové chladiče na GeForce 9800, úsporné technologie u GeForce GTX), ATI se ale vrátila do starých kolejí, její referenční chladiče v drtivé většině případů za moc nestály, o tepelném výkonu dvoučipových Radeonů raději ani nemluvě.
David Ježek: Nejhorším trendem roku pro mě je to, co pozorujeme na trhu prakticky od uvedení prvních 3D akcelerátorů. Rostoucí spotřeba je fenoménem, ze kterého je mi doslova špatně. Při pohledu na TDP Radeonu HD 4870 X2, resp. GeForce GTX 295 se nemohu zbavit dojmu, že papírově téměř 300W monstra (reálně samozřejmě o něco méně) si může dát do svého stroje jedině psychicky labilní jedinec (pardon všem zapáleným hráčům, nebo někdo, jehož příbuzný je zaměstnancem nejmenovaného energetického molochu a má prémie odvíjeny od rostoucí spotřeby domácností.
Bohužel v tomto nečekám žádný obrat k lepšímu, souboj mezi AMD a nVidií je již delší dobu doslova na ostří nože a obě firmy tak musejí pro získání výkonnostního prvenství, které je více než co jiného zejména marketingovým argumentem, hnát své karty až na samotné hranice možností dostupných technologií.
Jiří Zima: Přechod uživatelů od stolních PC k notebookům i v případě, kdy vlastnosti notebooků vůbec nepotřebují. Nejprodávanějšími notebooky jsou nakonec takové šunty, že to jako notebook ani pořádně nejde používat. Výrobci se navíc na tyto modely nejvíce zaměřují a ty pak stahují dolů i kvalitu ostatního sortimentu. Když si něco takového koupí člověk kvůli nutnosti mobility, tak se to už po půl roce začne rozpadat.
Nejčastějším argumentem uživatelů je nakonec možnost uklidit před malými dětmi a méně místa zabraného na stole. Jakoby snad byly děti a malé stoly něčím, co tu dříve nebylo.
Adam Vágner: Toho by bylo... Nejvíc mne pálí rostoucí popularita notebooků a devatenáctek v širokoúhlé podobě - 22" monitorů.
To první proto, že se to musí nutně podepsat na trhu s desktopy. Jen nerad bych časem měnil svůj obludný, neohrabaný a nepraktický PC za elegantní, štíhlý, a praktický notebook jen kvůli tomu, že se výrobci budou raději více věnovat většině lidí pořizujících notebook proto, že je to „in" a na surfování po netu jim to stačí. Abych byl schopen pracovat na notebooku, musel bych jej vybavit větším externím monitorem, externím datovým úložištěm a pořádnou myší a klávesnicí - a to mne nenapadá, co udělat s jejich slabším výkonem.
Proč mi vadí větší monitory? Nejspíš z televizorů je zažito, že s větším kašpárkem se dá zahrát větší divadlo a první, po čem se takový člověk při nákupu monitoru dívá, je velikost úhlopříčky. Uvítal bych, kdyby rostlo rozlišení monitorů a konečně se změnila filozofie navrhování grafického rozhraní aplikací. Místo toho se zase ubíráme cestou zvětšování pixelů, protože „to s většími pixely přece jde líp přečíst". K novince v podobě monitorů s rozlišením 1920 × 1080 bodů už snad nebudu raději nic dodávat.
Nelíbí se mi ani citelné zpomalení růstu výkonu. Určitě nemůžu říci, že bych byl z výkonu PC nadšený, a přesto mě nenapadá, jak to zlepšit. Na vině je stagnující výkon na procesorové jádro a vázne to i na schopnostech softwaru. Přestože mám PC k dispozici volné 2-4 GB RAM a procesor se motá někde mezi 10-70 % zátěže, aplikace toho nedokážou využít a věčně jsem otrávený čekáním, než někde něco dochroupe, nebo než se něco vzpamatuje. Totéž se dá říci o hrách - raději bych viděl propracovanější grafiku, než se kochal tím, že v nové hry běhají na širokoúhlé třicítce i s antialiasingem na průměrných 80 fps.
A mimo mísu - přechod na digitální vysílání v jeho stávající podobě. Veškerá radost z toho, že to tolik nešumí, je pryč, když se obraz při rychlém pohybu změní na shluk kostiček, nebo když zjistíte, že byl krátký výpadek ve streamu pro nahrávku fatální a settopbox se přes něj nedokáže přenést. To pak vzýváte VHS, kde to jen zašumělo a jelo se dál.
Vašek Vlček: Absurdní šetření na nesprávném místě. Ano, je tady řeč o chlazení na grafických kartách ATI. Pozoruji tenhle trend už několik let, ovšem s nástupem nových grafik s RV770 čipy tomu nasadili červení opravdu korunu. Tichý počítač (samozřejmě v rámci možností) považuji dneska za samozřejmost, takže mě opravdu překvapil dvouslotový Radeon HD 4870, který spouští větrák když hýbu oknem ve Windows? WTF? A jednoslotový HD 4850 je ještě větší tragédie. Chápu, že v AMD/ATI chtěli nabídnout za každou cenu produkt s perfektním poměrem výkon/cena, ale proboha proč jít až do takových extrémů? Pevně věřím, že za 5-10 USD navíc by šlo pořídit podstatně efektivnější řešení a novým Radeonům by se pak opravdu nedalo nic vytknout...
ps47: Na začiatok si dáme copy&paste z minuloročného zhrnutia: spotreba výkonnejších kariet je stále dosť vysoká a SLI/Crossfire je stále pretláčané aj napriek problémom ktoré ho sprevádzajú. Tento rok k tomu ešte pridám nepekný zlozvyk ktorý sa začína rozmáhať - vývojári hier kašlú na optimalizovanie, „veď ďalšia generácia hardwaru to iste rozchodí s hrateľnými FPS". Posledným príkladom je GTA4, keď vidím že polovica nových inak celkom slušných PC ktoré mi idú z rúk to skoro ani nespustí, tak mi z toho začína byť zle.
Matej Koleják: Stagnácia, ktorú som tento rok spozoroval dokonca v dvoch „smeroch".
Napriek väčšiemu množstvu vydaných viacjadrových „(G)X2" grafických kariet, sa nič nezmenilo na Multi-GPU rendermodoch. AFR so svojimi nedostatkami naďalej dominuje, našťastie sa tieto nedostatky častejšie ako v minulosti spomenuli v médiách. Samotný fakt, väčšieho množstva viacjadrových kariet (Radeon HD 3870 X2, HD 4870 X2, GeForce 9800 GX2, GTX 295) tiež považujem za negatívny trend, pretože majú ešte veľa nedostatkov, ktoré kazia dobrý dojem z (občas) vysokého výkonu. Skutočnou alternatívou k jednočipovým riešeniam budú podľa môjho odhadu až o 2 roky. Nechajme sa ale prekvapiť, budúci rok plánuje AMD/ATi už s RV870 väčšie zmeny v tomto smere.
Druhý negatívny trend bola podľa mňa stagnácia v kvalite anizotropného filtrovania a anti-aliasingu.
Už 4 roky u nVidia a 8 rokov u ATi grafických kariet je podporované 16× AF, avšak ani tento rok sa napriek 80 TMUs G200 a 40 TMUs RV770 žiadne zvýšenie počtu vzoriek (pod podmienkou zachovania aspoň momentálnej kvality) na 32× nekonalo. Nechajme bokom mierne horšie AF RV770, ktoré mohlo byť tiež vylepšené, alebo aspoň daná úplná kontrola nad optimalizáciami AF. Viem, že lepšiu kvalitu by ocenilo a uvidelo len malé % zo zákazníkov a takisto platí zákon klesajúcich výnosov, ale prečo nezvýšiť počet samplov, keď tu tá možnosť vďaka výkonu je a 16× AF nie je vždy dostačujúce?
Analogicky je to s vyhladzovaním hrán. V roku 2007 síce bola pridaná podpora rôznych AA modov, ale v minulom roku sa (až na plánované a stále nepodporované CrossFireX 42× EDCFAA) nič v tomto smere neudialo. Znovu, napriek dostatočnému výkonu RV770 v tejto oblasti - viac v téme „najväčšie prekvapenie roka".
Dušan Šimonovič: Oslavné ódy na úsporný procesor so zúfalo nízkym výkonom a tragickou čipovou sadou? (Intel Atom + Intel 945 + ICH7) Intel akoby náhodou vytvorí „fast enough" procesor, ktorý má nízku spotrebu i cenu a všetci sa z toho máme po...t.
Tento trend ma skutočne nebaví. V čom je Atom unikátny? Maximálne tak nízkou cenou. 5 hodín na baterke a spotrebu notebooku s Atomom bez problémov dosiahnem aj so 4 roky starým 12" notebookom, ktorý má približne 180 % jeho výkonu. Šikovný marketing katapultoval pomalé mini počítače s priemernou spotrebou a zúfalým výkonom na špičku. Bohužiaľ.
Peter Hucík: Moje obľúbené téma. Najhorší trend identifikujem v dlhodobo rastúcej polarizácii komunity okolo grafických procesorov. Ehm, zase... Toto vyjadrovanie sa na mňa muselo nalepiť pri pozeraní The Big Bang Theory. Takže znovu, tentoraz ľudskejšie:
Komunita okolo GPU je takmer vojnovo rozdelená. Už sa spoločne netešíme na nové architektúry, nebaštíme krajšie efekty v hrách. Nie, už sa len vymieňajú balistické pľuvance medzi zeleným a červeným táborom. Trošku mi to pripomína situáciu vo fotbale, konkrétne v španielskej lige. Tu sa fandovia delia na biely tábor, nábožensky oddaný Realu Madrid, a blaugrana tábor, slepo zbožňujúci FC Barcelonu. Oba týmy vládnu a preťahujú sa navzájom o víťazstvo v lige, a nemajú reálnu konkurenciu. Presne ako NVIDIA a ATI/AMD. Niekto namietne, že v La Lige sú ešte menšinové táborčeky. Analógia však pokračuje: napríklad fanúšikovia Valencie, dúfajú v nereálne, teda že sa vráti zašlá sláva (ako S3 Graphics?). Alebo fanúšikovia Villarealu, čakajúci na zázrak, po ktorom tým zosadí dvoch gigantov z trónu (asi ako ľudia „veriaci" v Intel Larrabee).
Táto metafora začína byť desivo presná. Už ma nenapadá k čomu prirovnať Atlético Madrid, ďalší zázrak tejto sezóny, takže ju ukončím. Ale je smutné, že firiem schopných vytvárať trhovejšie prostredie na poli GPU je tak málo, že mi skrátka došli. Najhoršie je, že v dnešnej krízovej dobe stačí jedno šlapnutie do hnedého a máme tu monopol.
Matúš Paculík: Určite nevraživosť extrémnych fanúšikov z obidvoch táborov ATI a NVIDIA, čo mi tak trochu pripomína naše trápne slovensko-maďarské vzťahy. Nevraživé útoky na fórach a príspevky pod recenziami na weboch sú dôkazom toho, že tu niečo nehrá a správať sa k svojej obľúbenej značke ako k milenke je mierne choré.
Mirek Jahoda: MCP7A alias GeForce 9300/9400. Tenhle zásah se nVidii určitě povedl, úsporný IGP dovoluje i na jinak hardwarově skromných konfiguracích solidní hraní a další modernu spjatou s GPU. Dokonce i z notebooků (či miniaturních PC) s procesorem Intel Atom dělá tato čipová sada použitelnější věc.
Lukáš Fiala: Mobilní segment letos sehrál poměrně důležitou roli, zejména pro nVidii. Rozpačité přijetí GeForce GTX 280 pro kalifornskou společnost totiž zdaleka nebyla tak velká rána, jako aféra s vadnými notebookovými GPU. Zřejmě se nikdy zcela přesně nedozvíme, zdali to byla fatální chyba inženýrů nVidie, nebo nepřející štěstěna, a přestože by se sem hodila nějaká moudrá věta, tentokrát vás musím zklamat.
Loni jsem na tomto místě zmiňoval hybridní multi-GPU systémy s možností vypínání samostatné grafiky za chodu. A sem by asi patřila nějaká moudrá věta o letošním vývoji, nicméně zjišťuji, že jsem v tomto ohledu velmi nedostatečně informován. Zdá se mi to, nebo se krátce po vydání příslušných čipsetů AMD a nVidie o hybridním SLI a CrossFire přestalo veřejně mluvit? Čekal bych ze strany výrobců čipsetů trochu větší mediální iniciativu.
nVidia GeForce 9400M
David Ježek: Mezi mobilními grafikami mne z letošních produktů nic (v pozitivním slova smyslu) neupoutalo.
Jiří Zima: Během posledního roku sleduji odklon výrobců od použití čipů NVIDIE znatelný zejména v druhé polovině roku. Výrobci notebooků do mnoha nových modelů zvolili raději řešení od ATI. Předpokládám, že velkou měrou se na tom podepsaly problémy spojené s GeForce 8M. ATI naopak může být velmi spokojená. Mobilní Radeony se pyšní velmi dobrou spotřebou, která u low-endu v klidovém stavu není příliš odlišná od sdílených řešení.
Největší radost ve mně nevzbudil žádný konkrétní čip. Více mě potěšila možnost přepínat mezi integrovaným a dedikovaným GPU za chodu bez nutnosti restartu. Konečně při nákupu notebooku není nutné volit mezi výdrží na baterie a výkonem. Teď lze mít oboje. U ATI šli nejdál a mimo Hybrid CrossFire už je v prodeji i jeden notebook s externí hi-end dedikovanou grafickou kartou využívající technologie ATI XGP (Lasso). Nutno dodat, že jde o jediné použitelné externí řešení s odpovídajícím výkonem. Všechna řešení využívající ExpressCard (například Asus XG Station) ztroskotala na problémech s kompatibilitou a obrovském omezení rychlosti vinou příliš pomalé sběrnice. Pevně doufám, že se XGP konektory uchytí a že se dočkáme obdobného (v ideálním případě kompatibilního) rozhraní i pro notebooky s procesory Intel.
Adam Vágner: Mobilní grafiky jdou mimo mě. Zaujalo mne ale Lasso, či moderněji ATI XGP. Na grafických kartách už je znát, že se výrobci těžce potýkají s tím, aby to šlo rozumně vyrobit, napájet a uchladit a je jasné, že je nemožné chtít, aby něco takového cpali do notebooků. Definitivně potvrdím, až se jí pořádně podívám na zoubek.
Vašek Vlček: Stejně jako lowend jsou i mobilní grafiky pro mě země neprobádaná. Každopádně vždycky mi přišlo absurdní platit desetitisíce za „herní" notebooky, které za rok můžete hodit do šrotu. Grafické karty zastarávají tak rychle, že kupovat si řešení, kde není možné akcelerátor vyměnit je prostě absurdní. Zajímavé je v tomhle segmentu asi jen externí řešení, jako je třeba ATI Lasso. Prostě mobilní notebook, který doma připojíte do docking station a získáte i výkonnou grafiku. Jenže to už doma můžete mít raději levný desktop s větším výkonem. No a už jsme zase zpátky v začarovaném kolečku...
ps47: V mobilnej oblasti sa neorientujem, pre mňa čas strávený na cestách predstavuje vzácne chvíle počas ktorých si môžem oddýchnuť od obvyklého hardwarového šialenstva, a verím že to tak ešte chvíľu aj ostane.
Dušan Šimonovič: Mobilné grafiky ma popravde už veľmi dlho štvú. Až na výnimky nedosahujú podobného výkonu ako ich „stolné" alternatívy, výrazne zvyšujú spotrebu a cenu notebookov. V tomto roku sa to bohužiaľ nezmenilo, takmer. Všetky oddelené grafické jadrá boli zúfalé - skrátili výdrž o minimálne 20% a najväčšiu chválu si zaslúžili, ak ich bolo možné vypnúť. Svetlou výnimkou je jediné GPU - integrovaný GeForce 9400. So spotrebou GMA od Intelu a výkonom základných dedikovaných čipov ide o nevídaný úkaz v mobilnom svete. Zostáva len dúfať, že sa na trh čoskoro dostanú aj iné notebooky s týmto čipom než len Apple.
Peter Hucík: Čokoľvek, čo podporuje Hybrid CrossFire / SLI. Celá táto idea je veľmi podarená - na ceste šetrím baterku, doma sa hrám s poriadnym 3D výkonom. Teda ja osobne nie, doma mám LAN sieť poskladanú z high end testovacích PC (nazvime to testroom, alebo lab). Ale modelová cieľová skupina si bude tieto technológie užívať.
Matúš Paculík: Mobility Radeon HD 3850 sa po strastiplnej ceste ukázal len ako priemerné riešenie, GeForce 9800M GTX zas ako predražený mobilný high-end. Najzaujímavejšie tak dopadlo koketovanie firiem Apple a NVIDIA, pričom použitý SCL GeForce 9400M je vynikajúci prakticky po všetkých stránkach.
Pokud by Intel neměl oproti AMD výkonnostní náskok na jádro, bylo by to již patrnější, ale i tak si podle mě zanedlouho začnou uživatelé více uvědomovat, že stejného absurda, jakého Intel dosáhl s architekturou Netburst při nahánění taktovací frekvence, brzy dosáhne přehnanou mnohojádrovostí.
V době, kdy si ještě zákazník mohl vybrat, byli tvůrci softwaru motivováni a výrobci CPU na ně do jisté míry tlačili, aby maximum aplikací efektivně využívalo více jader. To už dávno pominulo a programy, které nebyly optimalizovány během této doby, většinou zůstaly beze změny, nebo se situace zlepšuje jen velmi pomalu.
Nejvíce se mi líbí myšlenka asymetrického multiprocessingu, kde by se čip skládal z jednoho velkého hlavního + několika dceřinných jader. Ano, něco jako Cell, ale blíž současné architektuře. Aplikace, které nejsou optimalizovány (nebo které nelze efektivně optimalizovat), by běžely na hlavním čipu, ty ostatní by pak byly přidělovány menším výpočetním jednotkám. Ale to je trochu utopie - dokud jsou uživatelé ochotni kupovat stávající produkty, není důvod cokoli měnit.
Mirek Jahoda: Ač jsem byl donedávna zastáncem teorie „GPU už ve hrách zastane všechno", mnoho her především z tohoto podzimu mě vyvedlo z omylu. Výkon grafických karet roste tak rychle, že velmi často naráží na strop daný procesorem a procesory se v mnoha moderních hrách potí a začínají se dokonce potit i na více než dvou jádrech. Zatím tak pomaloučku (vidíme jakési využití „dvou a půl jádra"), ale nakonec si Intel svou vizi využití čtyřjader ve hrách prosadí. Změnit to může právě GPU fyzika (a pod ni spadající AI).
Lukáš Fiala: Rok 2008 byl na dění v oblasti procesorů bohatý. Bohužel ne tak bohatý, aby AMD dokázalo konkurovat Intelu v high-endu. Zdá se, že tato bilance se nezmění ani s příchodem Phenomů II vyráběných 45nm postupem, ačkoliv jejich výkon a spotřeba už budou o poznání konkurenceschopnější. AMD hraje do karet i vlažné přijetí Core i7, které staví vícevláknový výkon nad (pro běžného uživatele desktopu důležitější) výkon jednoho jádra.
Jak už jsem ale naznačil v první kapitole, mezi procesory byl letos nejstěžejnějším počinem Atom. Nadšenější reakci si Intel snad nemohl přát (a vzhledem k ohrožení prodejů levných Celeronů si ji zřejmě ani nepřál). Je ovšem škoda, že se již dříve něco podobného nepodařilo prosadit VIA. VIA již před Atomem měla úsporné procesory a úsporné čipsety, ale boom lehkých notebooků se nekonal a desktopovým sestavám na platformě VIA se říkalo laciný šrot, zatímco pro desktopovou sestavu s Atomem se používá vznešený výraz „nettop".
David Ježek: Upřímně procesory mě již delší dobu nechávají poměrně chladným. Od doby prvních úsporných (65W) dvoujader je jejich výkon pro mé potřeby zcela dostatečný, spíše až zbytečně vysoký (většinu doby vytěžuji své CPU na 0-10%, již jen výjimečně něco encoduji do x264 a na to si klidně přes noc počkám, nepotřebuji živit v idle nenasytnější čtyřjádro, abych si jednou za čas něco zkomprimoval rychleji).
AMD pokračuje nadále v K10 architektuře, Intel v Core 2. Novinkou závěru roku je Nehalem, ale s ohledem na startovací ceny komba X58+CPU+DDR3 přijde jeho čas až v roce příštím. Pro letošek je z mého pohledu Core i7 zkrátka spíše „paperlaunch".
Škoda však stále padající hvězdy AMD na procesorovém trhu. Od dob K8 není firma schopna nabídnout skutečně konkurenční produkty ve vyšších segmentech (rozuměj: čtyřjádra) a její pomalejší (přesto však dostačující) dvoujádra to dlouho sama neutáhnou. Tříjádra, alias nepovedená čtyřjádra se zachovaným nechutným TDP 95 W, toho skutečně moc nezachrání
Jiří Zima: V roce 2008 není pochyb o nadvládě Intelu ve většině segmentů trhu. U desktopů má AMD stále své místo díky relativně dobré ceně některých mainstreamových procesorů. Pokud jde o notebooky, tak tam vidím v létě uvedenou platformu AMD Puma vyloženě jako krok špatným směrem. Nižší výkon procesoru často v notebooku není velkým problémem, ale proti předchozí generaci je navíc Puma žravější, a to v některých případech až o 80 % proti ekvivalentnímu řešení Intelu.
Intelu se nedá upřít úspěch s Atomem. Procesor sám o sobě není až tak zajímavý, ale když se povede marketing a načasování, tak není co řešit. Doufal jsem, že tu letos budu psát o VIA Nano, která se měla na trhu objevit někdy s Atomem. Realita je však taková, že na trhu je od VIA jen stařičký procesor C7 a po Nano ani vidu, ani slechu.
Adam Vágner: Tady bych nejspíš stejně jako v jiných kapitolách hořekoval nad tím, že Multi-GPU řešení a jejich hrubý výkon vypadá v prezentacích hezky, ale přesto na nich v praxi pořád nějak není vidět, jak výhodná je to cesta. A zase vzdychal nad tím, že je sice úžasné, že ať dělám, co chci, mám pořád ještě k dispozici 10-95 % procesorového výkonu, a přesto taková blbost, jako je dávka filtrů na dvacet fotek z běžných desetimegových digitálů, trvá čtvrt hodiny.
Vašek Vlček: Výkon procesoru se dneska stává poměrně druhořadou otázkou, protože hry stále více a více vyžadují nadupanou grafickou kartu a spokojí se s jakýmkoliv rychlejším dvoujádrem. Nejrůznější troj- a čtyřjádrové CPU využijete v podstatě jedině, pokud konvertujete video nebo provádíte jiné složitější výpočty. A i tady se pomalu, ale jistě dostávají ke slovu grafické karty, které mají na poli paralelních výpočtů obrovský potenciál. Je jenom otázkou času, kdy programátoři přijdou s optimalizovanými programy, které toho dokáží využít...
ps47: Nikdy som nemal v láske lowendové zostavy, v poslednej dobe som ale bol nútený svoj názor prehodnotiť - vďaka posledným integrovaným grafickým jadrám od AMD/ATi a superlacným AM2 procesorom s nízkou spotrebou sa dá za pár drobných dať dokopy plne funkčný a veľmi úsporný počítač, ktorý okrem hardcore hrania zvládne bez problémov úplne všetko, práca, zábava, prehrávanie HD videa. . A ak tá integrovaná grafika predsa len prestane stačiť, nieje problém za dalších pár drobných prihodiť napríklad výbornú HD 4670ku vďaka ktorej celý počítač poskočí o (viac než) jednu výkonnostnú úroveň vyššie.¨
Matej Koleják: V minulom roku bolo vydaných podľa mňa prekvapivo veľa hier, silno zaťažených na výkon procesora. Jednalo sa väčšinou o porty konzolových verzií. Zatiaľ to vyzerá tak, že tento trend bude pokračovať aj v roku 2009. Intel a AMD sa teda môžu tešiť - silné viacjadrové CPU bude naďalej nutné pre „hráčov", žiaľ, aj v dobe „Direct3D 10" a prvých „Direct3D 11" hier...
Dušan Šimonovič: V určitej dobe som si myslel, že nepotrebujem rýchly procesor. Práca s fotografiami na vyššej úrovni a HD video ma presvedčilo o opaku. Štvorjadrový procesor v súčasnosti vnímam ako základný kameň počítača pre nadšenca. Pre človeka, ktorý si bežne otvorí desiatky okien, pracuje s HD videom, fotografiami v RAW formáte a počet spustených procesov na jeho počítači veľmi výrazne presahuje stovku. To platí aj pre hry. Tie si síce so štyrmi jadrami ešte príliš nerozumejú, iné (spustené) aplikácie sa však radi o dostupný hrubý výkon podelia.
V tomto smere ma tento rok veľmi potešil Intel, ktorý k veľmi kvalitným 45 nm Core 2 Quad pridal najnovšie Core i7. AMD hrá v tejto lige druhé husle. Zákazníkov sa snaží osloviť len nižšou cenou za 3 či 4-jadrové Phenomy, ktoré sa výkonnostne nedokážu dotiahnuť na Intel a navrch trpia nemalou spotrebou. Cena/výkon je síce často o kúsok lepšia, ale celkové "uspokojenie" vo výslednom kompromise nenachádzam.
Peter Hucík: Nadpis tejto časti mi nejak nesedí v kontexte s predošlými, ale necháva priestor na moje myšlienky o procesoroch. Takže, pochvala putuje do Intelu za hard launch Nehalemov, alias Core i7. Skvelé procesory, výborne taktujú. Ďalej ma teší Shanghai architektúra, zdá sa, že biznisu AMD vcelku pomôže, na trhu serverov to bude úspech.
Matúš Paculík: Moje štvorjadro Q6600 mi už dlhú dobu slúži, slúžiť bude a ani Core i7 ma o opaku nepresvedčí.
Přístup, kdy se ATi soustředila primárně na o stupeň nižší cenový segment, zapříčinil, že i další nižší cenový stupeň (RV730 / Radeon HD 4670) ještě nabízí výborný poměr cena/výkon.
Bohužel má tento přístup i svojí stinnou stránku - koncového zákazníka to sice nemusí příliš zajímat, ale faktem je, že pro dosažení těchto cílů bylo potřeba udělat značný krok zpět po stránce architektury. R600 sice předběhla dobu, ale i tak tento postup nevnímám jako zcela ideální.
Myslím si, že kdyby R600 fungovala jak měla (tzn. hardware resolve na úrovni ROPs), nebyla by propadákem a ATi by možný nepřistoupila k tak razantním změnám. Pokud by totiž došlo pouze na změny na úrovni ROPs a "vyčištění" designu + zjednodušení architektury SPs, nemyslím si, že by byl poměr cena/výkon takového řešení o mnoho slabší, přičemž by nové hry takové architektuře seděly o něco lépe.
Mirek Jahoda: V oblasti grafických karet mě skutečně zaujala jen implementace PhysX pro grafické karty GeForce. Mimo tuto oblast se však něco dělo a vynálezem roku je určitě memristor od HP. Jsem zvědav na první praktická nasazení.
Lukáš Fiala: V této kapitole docela tápu. GeForce GTX, natožpak GeForce 9, nepovažuji za inovaci. Core i7? Monolitické čtyřjádro s integrovaným paměťovým řadičem a sériovou sběrnicí, to už tu také bylo. RV770 je nakonec jeden z těch inovativnějších produktů, ačkoliv návrat k upřednostnění podpory INT8 textur přes FP16 je spíše krok zpět. Byť směrem k současným hrám.
David Ježek: Letošní rok nepřinesl v podobě hotového prodávaného produktu nic, co bych označil za inovaci hodnou zmínění.
Adam Vágner: Aha... ano, taky se přikloním k přechodu na GDDR5. Je-li to inovace, nebo jen přirozený vývoj, nechám na vás. Nejde nezmínit Larrabee, o kterém se letos objevily první detailní informace. Ale to už bylo, je, a hlavně - teprve bude. Proto bych mu nedal nálepku inovace tohoto roku. Navíc nikdo krom pár vyvolených neví, co si od něj slibovat. S dosavadními zkušenostmi a z toho, co se ví, z něj mám dojem, že na něj budeme jednou vzpomínat jako na víceprocesorový x86 koprocesor, který bylo možné využít i k renderování grafiky v reálném čase, ale určitě ne jako na výkonnou herní grafiku od Intelu.
Pak je tu spousta drobností, které nemají v době oznámení praktický přínos. Prostě jen vypadají bombasticky, ale je jich tolik a žádná nevyčnívá. Ze všech těch revolučních holografických záznamů, nesmyslů z uhlíkových nanotrubiček a nanovláken, superrychlých tranzistorů, nových výrobních procesů a co já vím čeho, o čemž slýcháme několikátým rokem, bych možná vypíchl Lucid Hydra, který je teď vnímán coby Svatým grál, který vyléčí neduhy multiGPU řešení. Netrpělivě čekám, zda i tato bublina splaskne.
Vašek Vlček: Myslím, že tohle ocenění si plně zaslouží Nvidia za to, jak chrlí jednu zajímavou technologii za druhou. Ať už se jedná o rozhraní CUDA, herní fyziku PhysX nebo třeba stereoskopické hraní, každý si může vybrat. Opravdu oceňuji to, že se Nvidia nesnaží jen dál a dál chrlit ještě výkonnější a nadupanější akcelerátory, ale vedle toho ještě investuje ohromné prostředky do dalšího vývoje a vizionářsky přináší úplně nové technologie. Jen tak dál...
Matej Koleják: Určite by sa teraz dalo písať o architektúre RV770, alebo iného čipu. Nerád by som však písal o niečom, čo už bolo predo mnou spomenuté. Vybral som si preto niečo iné - GDDR5 pamäť.
Samozrejme, vývoj trval dlhšie obdobie, ale až v roku 2008 bola vydaná prvá desktop grafická karta s GDDR5 pamäťou na PCB. Bola ňou Radeon HD 4870 a vďaka tejto pamäti má napriek 256bit zbernici teoretickú priepustnosť vyše 115GB/s. To je dokonca viac, ako má GeForce GTX 260 so 448bit zbernicou a 999MHz GDDR3 pamäťou. Netreba pritom zabudnúť, že sa jedná o jednu z najpomalších GDDR5 variant. AMD/ATi očakáva v priebehu tohto roka dostupnosť oveľa vyššie taktovaných variant. Vďaka týmto pamätiam teda bude možné poskytnúť GPUs s 128bit zbernicou vyše 100 GB/s priepustnosť. To je podľa mňa výrazný krok vpred.
Dušan Šimonovič: Máme rýchle procesory, gigabajty operačnej pamäte a stovky shader jednotiek v grafikách - napriek tomu stále čakáme na dáta. Preto za najväčšiu inováciu považujem úspešný vstup Intelu na trh SSD diskov. Chipzilla do tejto oblasti konečne priviedla inteligenciu namiesto „hrubej" sily elektronických pamätí, ktoré si lámu zuby na mnohých druhoch požiadaviek na pevné disky.
Skutočne rýchle elektronické pamäte spôsobia skrátenie čakania pri stolných aj mobilných počítačoch v omnoho citeľnejšej podobe než štvorjadrové procesory či 8 GB operačnej pamäte. Ešte aby sa zobudili aj ďalší výrobcovia a ceny zaujímavých SSD klesli na rozumnú úroveň.
Peter Hucík: IP bany pre niektorých diskutujúcich na hardvérových weboch. Viem, že to nie je výmysel roka 2008, ale musel som si rypnúť. Niektoré diskusie mi dvíhali žlč až na orbitu. Najmä tie pri testoch GPU.
Matúš Paculík: Pre mňa je to jednoznačne port PhysX na grafické karty NVIDIA. Tejto nedocenenej technológii už zvonil umieračik, avšak „zelený" marketing vie aj tú najmenšiu výhodu premeniť na obrovské plus. Vďaka NVIDII sa tak rozprúdili debaty o potrebe detailnejšej fyziky v hrách a výsledok je taký, že v pripravovanom DirectX sa bude na ňu myslieť. Zatiaľ však na poriadne využitie NV PhysX ešte stále čakám a ja dúfam, že ma Mirror's Edge a hlavne špičkovo vyzerajúci Cryostasis nesklame. Otázkou zostáva univerzálnosť tohto riešenia, ktoré pokiaľ chce prežiť, bude musieť vyústiť do všeobecne prijatého štandardu.
The RV770 Story: Documenting ATI's Road to Success - Anadtech/ Chris Hook
Mirek Jahoda: Z oblasti IT mi žádný letos v paměti neutkvěl, zato mi tam utkvěl trojdílný Rok 2008 ve fotografiích ze skvělého The Big Picture (Boston Globe).
Lukáš Fiala: Evergreeny jsou rozhovory s Ericem Demersem. Ten letošní o RV770 a R700 dokonce vyšel i v českém překladu. Dále bych rád vyzdvihl velmi naučnou videoreportáž kolegy Vládi Janečka Jak se dělá MicroATX deska. Výživná je také diskuze k této novince, a to i bez několika původních příspěvků, které byly smazány z důvodů použití příliš vulgárního jazyka.
David Ježek: Článků jsem za letošek přečetl jako obvykle "nechutně mnoho", rozhovorů také nemálo, ale v IT branži nevím o žádném vysloveně zajímavém. Neduhem tohoto oboru je rychlost, s jakou se mění. Co bylo objevné před půl rokem, o čem si ten či onen redaktor povídal s inženýry té či oné firmy, během pár měsíců spláchne historie a nové generace produktů.
Dovolil bych si tedy trochu odbočit a upozornit vás na jeden 20 let starý rozhovor, jenž jsem v útrobách internetu objevil celkem nedávno a který považuji za nesmírně zajímavý. Známý americký novinář a tiskový mluvčí v Bílém domě za Johnsonovy administrativy, Bill Moyers, v něm vyzpovídal jednoho z nejznámějších spisovatelů a popularizátorů vědy, prof. Isaaca Asimova. Takže pokud máte padesát minut času, vřele doporučuji, hovoří se na mnohá témata včetně výpočetní techniky (a jejího využití ve výuce).
http://www.pbs.org/moyers/faithandreason/media_players/asimovwoi_audio.html
Vašek Vlček: Opravdu se mi líbilo interview s Timem Sweeneyem na serveru Arstechnica, kde se rozpovídal o tom, že se pomalu blíži konec éry klasických grafických akcelerátorů v podobě, jak je známe dnes. Opravdu doporučuji přečíst.
Matej Koleják: Naozaj ťažká úloha, pretože si veľa kvalitných článkov/rozhovorov už nepamätám. Vyberám si teda skvelý článok, ktorý mi utkvel až doteraz v pamäti a súvisí, ako inak, s RV770. RV770 Story: Documenting ATI's Road to Success na Anandtech.com
Dušan Šimonovič: Hviezdičku v Google Reader si vyslúžilo mnoho článkov, ale žiadny z nich my neutkvel v pamäti tak výrazne, aby som ho nazval článkom roku. Na druhú stranu som pri skúmaní zaujímavých článkov „objavil" veľmi kvalitný zdroj informácií. Je ním Nanotech - The Circuits Blog, ktorý píše Brooke Crothers. Až s neuveriteľnou presnosťou a veľmi trefne píše o zaujímavých trendoch a technológiách omnoho skôr než zdroje hlavného prúdu.
Peter Hucík: Interview s Ericom Demersom zrejme zvolí takmer každý z odpovedajúcich VIP, takže schválne volím radšej zaujímavú technologickú debatu s Johnom Carmackom na stránke PC Perspective. Technologický guru moderných FPS hier tu prezentuje svoje názory na súboj rasterizácia vs ray tracing, hovorí o chystanom engine iD Tech 6, rypne si do konzol a do simulácie fyziky. Inak povedané, pozrite si, čo si myslí o vašich každodenných flamewaroch človek, ktorý sa tematike ozaj rozumie.
Nevím, jestli jste se snažili zjistit, co se stalo s alpha/fog unit, která byla ve schématech ROPs R6xx vyznačená, ale v RV7xx už chyběla:
http://www.extrahardware.cz/technologie-rv770-jak-vznikl-radeon-hd-4800?page=0,3
ale mně se to snad konečně podařilo a myslím, že by vás to mohlo zajímat.
V diagramu R600 byla přítomna alpha/fog unit a blending unit. Blending unit je plněna fog/alpha/Z-/stencil-daty a MSAA resolved daty. Je to tedy víceúčelová jednotka, která spíš než blending provádí obecně různé typy modifikací dat (načte-upraví-zapíše).
Naproti tomu alpha/fog unit byla určena převážně pro alpha-blending. Funkce fog unit byla zřejmě jen atavismem, neboť od SM3.0 nemá valné využití.
RV770 podle diagramu vynechává celou alpha/fog unit. Zároveň ale má kompletní resolve unit, což je v podstatě jednotka, která je výčtem svých schopností kompatibilní s požadavky pro alpha-blending. Alpha unit R600 pracovala s přesností FP32, ale nezvládala pracovat s množstvím vstupních hodnot dostatečným pro realizaci resolve. Podle všeho to vypadá, že nová resolve unit není nic jiného, než rozšířená alpha unit z R600.
Takhle to vypadá, že implementace resolve na úroveň ROPs vyšla v případě RV770 poměrně lacino, protože část potřebných obvodů už přítomna byla. Ale pak je mi záhadou, proč to tak neimplementovali už na R600...
Tehdy mi to téměř nedalo spát, takže jsem pátral dál a problematiku přetlumočil osobě, která by si nepřála být jmenována. Výměnou za mlčení se mi dostalo odpovědi. Jelikož už v současné době všechny produkty řady HD 2000 vymizely z prodejů a zveřejnění této informace nikomu neublíží (ani nepomůže), není důvod se o ni nepodělit:
Čip R600 ve skutečnosti plnohodnotně podporoval hardwarový MSAA resolve, stejně jako RV770 nebo starší R580. Krom toho (stejně jako RV770) byl optimalizovaný pro shader (DX10) resolve, aby mohl korektně provádět MSAA i v situacích, kde to fixně nejde. Problém byl v tom, že ačkoli se v samotném návrhu čipu zdálo být vše v pořádku, nefungovalo po hardwarové stránce vše, jak mělo a resolve unit se nepodařilo plnohodnotně rozchodit. Resolve unit při MSAA 8× nefungovala vůbec, při MSAA 2× a 4× ano, ale zřejmě ne tak, jak se očekávalo, takže nakonec došlo k její kompletní deaktivaci.
Protože byl návrh ROP jednotek R600 použit i pro RV630 (HD 2600) a RV610 (HD 2400), dotýkal se problém i těchto čipů. R600 z tohoto důvodu doznala odkladu, inženýři zřejmě stále doufali, že problém vyřeší pomocí ovladačů, ale to se bohužel nepodařilo (tím se vysvětluje, proč finální verze čipu R600 pochází již ze začátku roku 2007, zatímco k vydání došlo až v květnu).
v Radeon HD 2900 byl tedy vydán jako produkt, který spoléhal pouze na pomalejší univerzální programovatelný resolve přes unifikované jádro. Problém měl být vyřešen při vývoji RV670 (Radeonu HD 3800). Nakonec se ale zjistilo, že je situace mnohem komplikovanější, než se zprvu zdálo. Také uživatelé kritizovali spíš vysokou spotřebu R600, než výkon při FSAA, kterému alespoň odpovídala cena. Cíl byl tedy jasný: co nejrychleji vydat čip, který bude primárně řešit spotřebu a výrobní náklady: RV670.
Při vývoji RV770 byly ROPs redesignovány. Resolve unit, která v R600 vinou poruchy mohla provádět pouze MUL operaci pro alpha blending unit, byla přepracována a rozšířena, takže nyní krom těchto funkcí zastává úlohu i původní fog-unit (low-precision MUL).
Dnes již jen těžko odhadneme, kde by byl Radeon HD 2900, pokud by vše fungovalo, jak bylo od začátku plánováno.
S3 Chrome 530 GT
Mirek Jahoda: Hardware u S3/VIA. Nadějné úsporné procesory (Nano), k nim adekvátní čipové sady a dokonce grafické karty (Chrome GT) technologicky nijak nezaostávající za zavedenou konkurencí. Bohužel zatím společný podnik S3 a VIA nepřekvapil softwarem (ovladače), ani svým slabým tahem na branku (prosazování a rozšiřování svých produktů).
Lukáš Fiala: Hodně lidí překvapily Radeony HD 4800, ale když to vezmeme kolem a kolem, takové převraty se čas od času stávají. Zatímco ale všechny reflektory mířily na nově uvedené grafické karty od obou táborů, trochu stranou zájmu se stalo něco, co bylo ještě několik měsíců předtím nemyslitelné. Nebylo by to poprvé, co bylo SLI zprovozněno na jiném čipsetu než nForce, ale poprvé se tak stalo s oficiálním posvěcením nVidie. Je Intel X58 jen prvním z mnoha, nebo zůstane raritkou? To nám řekne až čas.
David Ježek: Největším překvapením pro mě byl poměr výkon/cena Radeonu HD 4850 a razance jeho vstupu na trh. Nejenže si najednou každý mohl koupit velice výkonnou a levnou kartu, ale současně se AMD ze dne na den vyšvihla a nVidii nezbylo nic jiného, než rychle začít výrazně zlevňovat řadu GTX 200 a model 9800 GTX. Radeony HD 4870 a HD 4870 X2 a pozdější 4830 tento vývoj trhu definitivně upevnily a přestože jsme se v cenách modelů HD 4800 nijak zvlášť od závěru léta neposunuli (část bude jistě padat na bedra horské dráhy, kterou letos sjížděl americký dolar), vděčíme jim za výrazné oživení konkurenčního prostředí na trhu herních grafik.
Adam Vágner: Letos mne překvapilo více věcí. Co mi ale určitě utkvělo v paměti, jsou dvě grafické karty - vysoký výkon „papírově" slabé GeForce 9600 GT a menší šok v podobě výkonu HD 4850 a 4870 - po R600 a RV670 jsem čekal spíše konkurenci pro 8800 GT a 9800 GTX, nikoliv čip schopný konkurovat slabší verzi GT200. Udivilo mne i to, že se Nvidia vzdala exkluzivity spojené s podporou SLI na čipsetech nForce a stejně tak odkoupení PhysX a společnosti Ageia.
Vašek Vlček: Zcela bez debat to je to nástup nových grafik od ATI, které opravdu solidně zamíchaly s do té doby už pěkně nazelenalým trhem a přinesly svěží konkurenční vítr do stojatých vod. Díky konkurenčnímu boji je dnes 3D výkon v podstatě nejlevnější v historii a opravdu pevně doufám, že se bude ATI nadále dařit podobně překvapovat. Konkurence je dobrá, m'kay?
ps47: Tu som nemal nad čím rozmýšľať - najväčším prekvapením bolo uvedenie Radeonov HD 4800, resp. ani nie tak to uvedenie ako skôr ich výkon a cena, čo si budeme hovoriť, červená banda z ATi tento rok vypiekla s úplne každým, pochybujem ze po fiasku s R600 (a po celkom slušnom, ale predsa len nie úplne presvedčivom RV670) niekto ešte očakával taký obrat. Holt, život je plný prekvapení.
Matej Koleják: Predpokladám, že väčšina kolegov bude písať o RV770, ktorý bol pre verejnosť určite veľkým prekvapením. Mňa však tento rok prekvapili dve iné veci, medzi ktorými som sa nevedel rozhodnúť. Uvediem teda obe.
Prvé prekvapenie je spojené s S3 Graphics. Podarilo sa im vydať čip Destination 3 vo forme low-end grafických kariet Chrome 400. Tie sú po výkonnostnej stránke, pokiaľ nie je zapnuté AA/AF, naozaj konkurencieschopné. To je úspech a slabšia verzia - 430 GT je dokonca dostupná vo viacerých Európskych e-shopoch. Po technickej stránke podporujú Direct3D 10.1 a prekvapivá je aj oveľa vyššie pracovná frekvencia ALUs , teda prítomnosť shader-domény ako ju poznáme od G80.
Na druhé minuloročné prekvapenie som prišiel len pred mesiacom, keď som testoval prepad výkonu RV770 s novými ovládačmi. Vo viacerých testoch/hrách bol výkon s EDCFAA rovnaký, alebo dokonca vyšší, ako s Wide/Narrow-Tent filtrom. Taký výrazne dobrý výkon RV770 s Edge Detect CFAA som teda nečakal. Wide/Narrow-tent filtre strácajú zároveň svoje opodstatnenie.
Dušan Šimonovič: Dlhé roky so zúfalými integrovanými grafikami Intelu ma naučili opatrnosti k integrovaným riešeniam. Tento rok ma v tomto smere zároveň prekvapil aj potešil. Najprv prišla Puma a pred nedávnom prišla na scénu nVidia GeForce 9400M. V prvom prípade ide o jednu z významných konkurenčných výhod AMD platformy a v druhom o najlepší mobilnú čipovú sadu pre univerzálne notebooky. Intel X4500 nie je „zlý", ale v porovnaní s GeForce 9400 pôsobí ako chudobný príbuzný a Puma sa bohužiaľ nedočkala žiadnej mobilnej implementácie, ktorá by sa dala považovať za výbornú.
Peter Hucík: Radek Hulán zrušil svoj web. Wowgh!
Matúš Paculík: Bezpochyby cenová politika noviniek ATI Radeon HD 4850 a 4870. Výkonné modely sa priblížili na dosah väčšiemu množstvu hráčov a NVIDIA musela pristúpiť k razantnému zníženiu cien, z čoho sme sa samozrejme všetci okrem Igora radovali.
Mirek Jahoda: Pořád čekám na tu svižnost (i při obrovských kvantech objektů), kterou měl přinést DirectX 10 a pořád se nemůžu dočkat.
Lukáš Fiala: Zklamal mě člověk, kterého raději nebudu jmenovat a který o sobě tvrdí, že je léty ostřílený profesionál na pozici vyžadující kontakt s lidmi, ale neovládá základní pravidla slušného chování a vyjadřování.
David Ježek: Největší zklamání roku 2008 je stejné jako v roce 2007. Je jím absence volně bezplatně dostupných GPGPU řešení pro různé úlohy. Mě osobně zajímá prakticky pouze možnost encodingu videa do H.264 pomocí GPU a stále nemám pocit, že bych se dočkal něčeho, co stáhnu, nainstaluji a budu provozovat na libovolné grafice DX10(+) generace. První vlaštovka Badaboom je placený nástroj využívající CUDU, Catalysty přinášejí teprve první příslib něčeho, co by se mohlo vyvinout v použitelný nástroj (nicméně komfortu editace ve VirtualDubu nesahají ani po podrážky bot), ale ani po dvou letech od uvedení prvních DX10 karet na trh prostě nemám možnost video pořádně editovat a následně komprimovat do H.264 jinak než pomocí CPU v aplikacích typu VirtualDubu/Avidemuxu do x264.
Adam Vágner: Pro mě je to jednoznačně Asus ROG XG Station. Hendikep způsobený pomalejší sběrnicí znásobil Asus tím, že ušetřil nějakou pětistovku osazením staré lowendové GeForce 8600 GT. Rozčarovaný jsem byl i z cen, za které se u nás objevil výkonem zajímavý lowend v podobě GeForce 9500 GT. Nepotěšila mne ani spotřeba Radeonů HD 48x0 bez zátěže a to, že z prezentací Nvidie v tichosti zmizela technologie HybridPower.
Kdybych to měl vzít obšírněji, je to určitě platforma Intel Atom pro stolní PC. Její výhody Intel v desktopech pohřbil kombinací se starým a notně pažravým čipsetem a omezeními souvisejícími se snahou zabránit kanibalizaci na vlastních Celeronech a Pentiích. Uvidíme, jestli bude Atom ještě zajímavý, až za nějaký čas objeví v kombinaci s čipsetem Nvidie. Abych nezapomněl, výkon Core i7 při nasazení na desktopu. Po tom, co se Intelu povedlo s Core 2, jsem si od nich sliboval víc. I tak má ale AMD pořád co dohánět.
Vašek Vlček: Marně přemýšlím, co by mě za minulý rok nějak zásadně zklamalo. Prostě si nemůžu vzpomenout na nic zásadního, tak do toho trošku zamotám osobní zkušenost. K vánocům jsem si udělal radost a pořídil si nový chytrý telefon. S mobilními okénky, protože jablečné trendy produkty nemám moc v oblibě. Tak trošku naivně jsem si říkal, že Microsoft už to snad ve verzi 6.1 někam dotáhnul a komfort ovládání by se alespoň trochu mohl blížit iProduktům. Naivita. Tragédie. Pro práci s komunikátorem za bratru patnáct tisíc je nadále vaším největším kamarádem stylus a když si chcete zatelefonovat, abyste se té mašinky pomalu doprošovali. Hlavně že je nadupaná všemi nejmodernějšími technologiemi...
ps47: Napadajú ma hneď tri veci ktoré ma sklamali zhruba rovnako: stály nedostatok hier plne využívajúcich DX10 (a DX10.1), pretrvávajúca neschopnosť AMD konkurovať v procesorovom highende Intelu, a v neposlednej rade aj to že ATI neuviedla single GPU kartu pre absolútny highend - už som spomenul že HD 4870 X2 nepovažujem za plnohodnotné riešenie.
Matej Koleják: Najväčším sklamaním tohto roku bol podľa mňa prístup PR-managerov spoločností AMD/ATi a nVidia voči internetovej stránke na ktorej som redaktor.
Je logické, že pre svoje recenzie grafických kariet potrebujem z ich strany aspoň podporu vo forme podkladov a informácií, ktoré ich nič nestoja. Preto som na začiatku minulého roka oslovil príslušných PR-managerov týchto spoločností. Od AMD/ATi som dokonca dostal odpoveď, že majú záujem o „spoluprácu" s nami. Na ďalšie maily však už neprišli odpovede - asi na nás zabudli. Ešte „lepšie" to dopadlo s mailom, poslaným PR-managerovi nVidie pre CZ, SK. Odpovede som sa dodnes nedočkal. Pravdepodobne mal príliš veľa práce alebo sme sa mu (ako internetová stránka) nezdali dostatočne atraktívni.
Zaujímavé je, že iné spoločnosti nemajú problémy nám poskytnúť produkty na testovanie s príslušnými informáciami. Kde je teda chyba?
Dušan Šimonovič: Očakával som, že Centrino 2 prinesie masové rozšírenie prepínania grafických jadier. Dedikované grafiky vždy boli najväčším žrútom energie mobilných zariadení a zároveň mali nízky výkon. Intel sľuboval možnosť prepínania grafických jadier medzi integrovaným (úsporným) a dedikovaným (výkonným) jadrom. Realita to príliš nepotvrdila. Čipová sada to dokáže, ale implementácia viazne. Iba veľmi málo notebookov skutočne podporuje túto funkcionalitu (čo na druhú stranu výrazne glorifikuje tých pár, čo to dokážu), a preto stále trpíme pri rozhodovaní nad výdržou alebo výkonom.
Zmení sa to v roku 2009? Intel pripravuje mobilnú verziu Nehalemu s integrovaným GPU, ktorá by mohla pri vhodnej konštelácii hviezd podporovať prepínanie medzi úsporným a výkonným jadrom. Podľa všetkého však bude obmedzením hlavne cena - za integrované GPU v procesore bude nemalý príplatok. Dúfam, že v tomto prípade nezostanem sklamaný alebo sa nVidia či ATI pochlapia a vydajú naozaj úspornú dedikovanú kartu pre notebooky.
Peter Hucík: Far Cry 2. Plus zasielam škaredý pohľad všetkým vývojárom hier, ktorí sa rozhodli vyvíjať už len výhradne pre konzole. Epic fail.
Matúš Paculík: Sklamaním sú pre mňa stále nepodarené ovládače Catalyst, ktoré mi proste vždy vedia pripraviť horúce chvíle pred uzávierkou - ak náhodou pôjdete okolo našej redakcie a budete počuť súvislé nadávky, môžete si byť takmer na 100% istí, že sa práve testujú grafiky od ATI. Rovnaké to bolo pred rokom, rovnaké teraz a bojím sa, že to bude rovnaké vždy, keď ma napadne koketovať s CrossFire...
V okamžiku, kdy se výtěžnost výroby zvýšila natolik, že bylo možné původní verzi GTX 260 nahradit o 6 % rychlejší variantou s vyšším počtem SPs, vymyslelo marketingové oddělení geniální plán: Zároveň s novou verzí ovladačů byly recenzentům po celém světě odeslány originální verze vybraných her, na jejichž vývoji se nVidia podílela a to včetně uložených pozic vhodných pro účely testování. A pointa? Autoři vydají recenzi, ve které budou použity tyto hry s dodaným driverem a mohou si všechny plné verze her ponechat „za odměnu".
Výsledek byl vynikající: nejen, že se web naplnil recenzemi, ve kterých hardware nVidie díky „těm správným hrám" exceluje, ale tyto hry (včetně pozic) ještě zůstaly v šuplíku recenzentů, takže je jisté, že budou k testování používány i v budoucnu. Korunu tomu nasadil web Bjorn3D, který vzal všechny návody nVidie doslovně, čímž dal vzniknout nádherné online prezentaci, ze které musí autorovi celého projektu srdce plesat.
nVidia se tak vrátila do hry, aniž by vydala jediný nový grafický čip. A navíc s minimálními náklady - co znamená cena několika DVD oproti příjmům, které plynou ze zvýšených prodejů? Aby se však z dané situace vytěžilo maximum, byly všem významným produkt manažerům klíčových velkoobchodů dodány materiály opěvující reloadovanou GeForce GTX 260. Proč ne? Pokud si určíte, s jakými ovladači se bude testovat, v jakých hrách se bude testovat a které lokace budou během testování využity, nemůže to nikdy dopadnout špatně. A vždy se najde alespoň jeden web, který takovému „přání" vyjde vstříc v úplně všech ohledech.
Za tento krok by si marketingové oddělení nVidie zasloužilo medaili - nezbývá tedy, než nVidii do nového roku popřát, aby stejně efektivně, jako funguje marketing, začal fungovat i vývoj nových produktů.
Mirek Jahoda: Pro recenzenta grafických karet jsou hodně zajímavé vybavenější základní desky s Intel X58. Čipset s podporou CrossFire i SLI je totiž tím správným základním kamenem testovací sestavy pro grafické karty. Ježíšek ale bohužel žádnou takovou desku osazenou nějakým pěkným Bloomfieldem nenadělil, uvidíme, kdy se do testovací platformy na grafiky podaří sehnat.
Lukáš Fiala: Tak to bude bezesporu LucidLogix Hydra, škoda jen, že ještě nikdo neměl tu čest ji otestovat. Zaujala mě také koncepce hybridního chlazení (mohli jsme vidět minimálně v podání Asusu a MSI), které zapíná větrák pouze v zátěži.
David Ježek: Ač mě řada z vás patrně definitivně označí za fanATIka, nemohu jinak než tento bod „zneužít". Nenapadá mě totiž žádné řešení roku 2008, které výrazněji převyšovalo ostatní, takže tento bod pojmu ironicky.
Nejzajímavější řešení použila hned ve dvou odlišných případech nVidia. První případ je řešení, jaké nVidia zvolila v aféře vadných grafických procesorů (G86...), za což si mimo jiné ona sama i její vedení vysloužili žalobu od vlastních akcionářů. Druhým nejzajímavějším řešením je způsob, jak nVidia řešila a nadále řeší mainstreamové/low-endové produkty 9. a 10. generace. Ano, hovořím opět o tom, že neuvádí nové karty, ale přeznačuje ty staré (případně jim lehce změní frekvence, aby to nebylo moc okaté).
Zajímavým řešením se ale nevyhýbala ani konkurenční AMD. Z těch největších pecek bych zmínil rozdělení firmy a výrazné posilování „arabského kapitálu" (nebrat prosím xenofobně) v nových společnostech a také marketingovou perličku zvanou Phenom X3.
Adam Vágner: Platforma Core i7 + X58. Ne kvůli drahým procesorům, ne kvůli stále nevýhodným DDR3, ale kvůli tomu, že jde o první (vynechám-li extrém v podobě Skulltrail) dostupnou platformu, která podporuje SLI i CrossFire, a mimo jiné dovoluje porovnávat obě řešení za obdobných podmínek. A také PhysX pro CUDA - ani ne kvůli přínosu, jaký momentálně má, ale kvůli tomu, že se po letech, co vídáme videa s fyzikou počítanou přes GPU, začalo konečně něco dít.
Vašek Vlček: V průběhu roku jsem už pokukoval po nejrůznějších Eee Box minipočítačích, které mi přišly jako opravdu zajímavé, jednoduché a elegantní řešení pro základní počítač na internet. Ideální věcička, kterou dáte rodičům k vánocům, protože jejich stará mašina už pomalu dodýchává. Ale pořád to ještě nebylo úplně ono, přeci jenom Atom s integrovanou grafikou od Intelu - no škoda mluvit. Jenže pak přišla Nvidia s jejich platformou ION. Základní deska pro Atom s integrovanou výkonnou grafikou, která utáhne dekódování 1080p videa a slušně si zahrajete i novější hry. To vše v krabičce ještě menší než je běžný Eee Box, kterou v klidu šoupnete za televizi a zapomenete na ni...
ps47: Aj keď sa zatiaľ nedá kúpiť, funkčný kus už predvedený bol, takže si miesto v tohtoročnom zhrnutí zaslúži právom. Áno, mám na mysli chip(set) LucidLogix Hydra. Hardware od základu navrhnutý pre multi-GPU, a možno jediná nádej na slušnú budúcnosť pre SLI a CrossFire. Riešenie ktoré má konečne šancu odstrániť problémy sprevádzajúce systémy s viacerými grafickými kartami už celé roky - microstuttering, nevyrovnaný nárast výkonu, nekompatibilita aplikácii a lag. SLI/CrossFire totiž stále je, aj napriek dlhodobej snahe a vývoju, iba polofunkčný splácanec šitý horúcou ihlou - a pokiaľ sa niečo radikálne nezmení, šanca na zlepšenie je malá, obmedzenia vyplývajúce z dizajnu hardwaru sa softwarovo dajú ošetriť iba čiastočne.
Momentálne si netrúfam odhadnúť či bude Hydra univerzálnym liekom na úplne všetko, ale aj keby bola zo spomenutých problémov schopná vyriešiť iba microstuttering a nevyrovnaný nárast výkonu, tak to bude stále obrovský skok dopredu. Pamäť na kartách sa asi stále nebude sčítavať, to by ale vôbec nemuselo vadiť, ak som správne pochopil tak scéna sa bude renderovat po častiach ktoré sa vo finále poskladajú, tzn. mohli by klesnúť aj nároky na množstvo pamäte, kedže jedna karta bude renderovat len časť scény. Uvidíme. .
V každom prípade si ale myslím že Hydra je na dobrej ceste konečne urobiť z multi-GPU niečo čo bude môcť bez problémov používať hocikto, nielen zopár technofilov ktorých najvačšou radosťou je nekonečné ladenie ovládačov aby dosiahli aspoň 50% nárast výkonu u 50 % hier (prípadne porovnávanie dĺžky svojich p. . errr, predražených duálnych kariet). A ak sa to Hydre naozaj podarí, tak multi-GPU možno prejde presne takou premenou ako kedysi dávno 3D akcelerátor - zo zaujímavého, ale pridrahého a málo využiteľného kusu hardwaru ktorý vlastní iba malé percento užívateľov na riešenie bežne prítomné vo veľkej časti domácich počítačov. Kedy sa dočkáme zatiaľ jasné nieje, ale pridlho by to trvať nemalo - za LucidLogixom totiž stojí Intel, a ten už má plné zuby predražených prídavných čipov a iných nVidiáckych vylomenín, chce SLI na svojich doskách, a chce ho čo najskôr.
Matej Koleják: Spontánne ma napadá projekt Intelu s názvom Larrabee, ktorý má do oficiálneho vydania ešte ďaleko. Zatiaľ to vyzerá tak, že nestihne ani launch v roku 2009. Určité technické detaily sa však dostali už v minulom roku „do obehu" a po tejto stránke je to naozaj zaujímavé riešenie. Keby som musel v skratke opísať o čo ide, poviem zjednodušene „hlúpy hardvér s múdrym softvérom".
Peter Hucík: AMD a ich rozdelenie na dve spoločnosti - jednu čipy dizajnujúcu, druhú zas tieto aj iné čipy vyrábajúcu. Som zvedavý ako im to bude fungovať.
Matúš Paculík: Ako najlepšie získať prístupy na svoj web? Stačí ak ste skutočne tvrdým fanatikom jednej značky, pričom v každom článku vyzdvihujete výhody tej vašej a nevýhody konkurenčnej. Potom už len treba v každom druhom príspevku spomínať, že ste skutočne nestranný a zvyšok žurnalistického webu je podplatený tou „zlou" firmou. Výsledok je nielen vysoký počet prístupov vašich verných pätolizačov, ale aj širokej verejnosti, ktorá sa však chodí na web iba baviť čítaním „oDDborných a nestranných" článkov.
AMD se s problémy pomocí revize B3 u Phenomů vyrovnala, ATI i nVidia začátkem roku skutečně vydaly svůj dvoučipový highend, G100 (později GT200 či G200) byla opravdu už záležitostí léta. Snad jen rozdílů mezi RV670 a RV770 bylo více, než by kdo očekával. Přát Intelu štěstí s Larrabee bude možná předčasné dokonce i pro tento rok.
Evoluce v první půli
Začátkem roku 2009 nás v případě nVidie čeká pouze oficiální vypuštění dvoučipové GeForce GTX 295, tedy karty s jediným hlavním úkolem: obsadit první místa v grafech výkonu. Nenápadně bude probíhat přechod G200, posledního současného 65nm čipu (nepočítáme-li nabídku S3) na modernější 55nm výrobu. Z pohledu obou výrobců zřejmě bude důležitější změna výroby na 40nm velikost tranzistorů, v první polovině roku očekáváme vydání hned několika čipů používajících nový proces.
Ještě v zimě snad AMD stihne udělat podobně zdravé konkurenční prostředí, jako panuje díky Radeonům HD 4800 v grafických kartách, i v procesorech. Od Phenomu II s vyššími frekvencemi a dalšími vylepšení ve spojení s už teď dobrými čipsety se čeká daleko vyrovnanější souboj s čtyřjádry Intelu.
Určitě budeme držet palce také S3 s grafikami Chrome a VIA s procesorem Nano. Budeme také doufat, že do spotřeby Atomu se Intel vejde s výkonostně použitelnějším procesorem. Bohužel to ale v tomto směru vypadá spíše na pokrok v integraci a další snižování spotřeby.
Během roku 2009 se zcela jistě objeví už více her s nVidia PhysX. Ty budou mít šanci nás přesvědčit, že pokročilá fyzika je jednak něco, bez čeho se moderní hra už neobejde a také něco, co procesor opravdu v takové komplexnosti nezvládne.
Stejně pomalu jako PhysX se rozšiřuje GPGPU počítání, pár aplikací s podporou nVidia CUDA si už uživatelé mohou zkoušet, možná skutečně výrobci softwaru čekají až na univerzální standard v podobě OpenCL. Ten hodlá podporovat jak nVidia, tak AMD, můžeme být tedy právem zvědavi, jak se často nevyužitý výkon ne zrovna úsporných GPU pořádně využije i pro něco jiného než hry.
Revoluce v půli druhé
Netrpělivě budeme očekávat podzim, kdy by se měly začít dít věci. Možná se dozvíme nejen více o zatím ne zcela jasných částech rozhraní DirectX 11 a jejich dopadu na hardware (ano, mluvím o GPGPU/compute shaders a fyzice). S DirectX 11 souvisí také vydání grafických akcelerátorů nové generace od ATI i nVidie. ATI se s jádrem RV870 pravděpodobně bude snažit navázat na strategii důrazu na poměr cena/výkon v dostupné cenové hladině, kódové označení čipu nVidia GT300 napovídá, že Kaliforňané chystají nekompromisní jednočipové řešení pro high-end.
Mnohem zvědavější však všichni budou na Larrabee, tedy takový vpád x86 na pole 3D grafiky a návrat Intelu mezi výrobce dedikovaných grafických karet. Larrabee už teď rozdělil zájemce o IT na dva tábory: jedni jsou velmi skeptičtí, druzí Intelu věří.
Před časem to vypadalo, že budeme na začátku roku moci spekulovat o Fusion, integraci CPU a GPU na jediný čip od AMD, nakonec se však od věčně druhé takového řešení letos nedočkáme. Sandy Bridge od Intelu může přijít teprve po Westmere (Nehalem-C). 32nm výrobní proces ale v letošním roce zřejmě jen lehounce ochutnáme.
A na úplný závěr už jen jedna s grafickými kartami také spjatá otázka: Dočkáme se letos hry Alan Wake, nebo se z něj stane druhý Duke Nukem Forever?
Čo a kto Vás čaká?
Stejně, jako loni a předloni, i letos jsme se rozhodli zopakovat projekt, kterému prapůvodně sloužil za vzor článek na serveru Beyond3D. Jeho podstatou je několik různých pohledů několika lidí na tutéž situaci, což přináší (oproti běžným článkům) větší rozhled, mnohem pestřejší názorovou různorodost, vícebarevnost a nadhled.
Letos se tým spoluautorů článku dramaticky změnil a rozrostl, mezi odpovídajícími najdete zástupce mnoha webových i tištěných časopisů v ČR i na Slovensku či odborníky ze specializovaných diskuzních fór. Stejný článek najdete tedy na serveru PC.sk, ExtraHardware.cz, CDR.cz, ABClinuxu.cz, Živě.cz, PCtuning.cz, 3Dfx.cz, PCspace.sk a Infoware.sk.
Čeká vás tedy čtrnáct témat v podání dvanácti autorů:
Jiří Souček („no-X", spolupracující redaktor sekce grafických karet ExtraHardware.cz, bývalý redaktor a moderátor PCTuning.cz, administrátor a zakladatel 3Dfx.cz)
Mirek Jahoda („ufoncz", šéfredaktor ExtraHardware.cz, v minulosti šéfredaktor časopisu Computer, autor článků pro magazíny Živě.cz a Doupě, autor sekce grafických karet na PCTuning.cz)
Lukáš Fiala („Lukfi", redaktor sekce novinek ExtraHardware.cz, sváteční recenzent grafických karet, v minulosti redaktor HWmag.cz a PCTuning.cz, jeden z nejdéle působících českých „novinkářů" se zaměřením na CPU a GPU)
David Ježek („Bob van Sikorski", dlouholetý redaktor serveru CDR.cz zodpovědný zejména za grafiky, digitální video, disky, zdroje, notebooky, linux a vůbec taková „holka pro všechno", externí autor hardwarových článků na portálu abclinuxu.cz)
Jiří Zima („swarm", 2D/3D grafik, game designer, redaktor serveru Notebook.cz, moderátor notebooky-forum.notebook.cz, forum.3dfx.cz, bývalý člen komunity herních vývojářů Českéhry.cz, student kybernetiky a pisatel blog.swarm.cz)
Adam Vágner („adams", redaktor časopisu Computer a online magazínu Živě.cz - specializace na PC hardware, administrátor diskuzního fóra Živě.cz)
Vašek Vlček („Wlkus", šéfredaktor PCtuning.cz, dříve dlouhá léta redaktor hardwarové sekce časopisu Level)
ps47 („ps47", bývalý moderátor VoodooFiles.com, moderátor 3Dfx.cz a 3Dfx Help Page / Game Guide keeper, v současné době pracuje pro slovenskou pobočku nejmenované IT značky světového formátu)
Matej Koleják („crux2005", redaktor serveru PC.sk, administrátor a moderátor sekce grafických karet diskuzního fóra Pretaktovanie.sk, autor článků pro PCtuning.cz)
Dušan Šimonovič („MadCap", dlouholetý moderátor fóra Overclocking.cz, bývalý redaktor časopisu Computer, šéfredaktor ExtraNotebook.cz a časopisu Ako na počítač, momentálně novinář na volné noze přispívající do magazínů vydavatelství Computer Press a Mediacop)
Peter Hucík („Hukus", redaktor hardwarové sekce PC Revue, spoluautor HW rubriky Techbox v časopisu Score, herní recenzent už neexistujících projektů GameON a GameCenter.cz, tester GPU, CPU, desek, skříní, zdrojů, herních zařízení a také progamer)
Matúš Paculík („Matuus", redaktor magazínu PC Space zaměřený především na grafické karty a notebooky, tvůrce utility NVHardPage hostované na Guru3D.com)
Každý z autorů se mohl vyjádřit v takovém rozsahu, v jakém uznal za vhodné, opět bylo ponecháno na každém z autorů, jak si vyloží tématickou orientaci každé kapitoly (např. „nejlepší..." nemusí nutně znamenat „nejvýkonnější..." - pokud někdo dává přednost vzhledu karty, nebo spotřebě, či poměru cena/výkon, je to jeho názor, který samozřejmě akceptujeme).
Autor se nemusí vyjadřovat vůbec, stejně tak může svůj názor rozvést a uvést více „kandidátů". Každý názor je individuální a nemá smysl ho deformovat bezdůvodnými striktními podmínkami.
Rok 2008: chronologické zhrnutie udalostí
- január
- Intel vydává první Core 2 Duo s novým 45nm jádrem Wolfdale. Vypuštění nových čtyřjader do prodeje je ale pozdrženo.
- ATI vydává Radeon HD 3870 X2. Dva čipy RV670 spřažené v CrossFire mají deklasovat GeForce 8800 Ultra. K tomu ovšem vyjma nastavení s 8× anti-aliasingem nedochází, celkový dojem kazí problémy plynoucí z koncepce multi-GPU a zejména nedotažených ovladačů pro CrossFire.
- február
- nVidia útočí na mainstream s GeForce 9600 GT založenou na novém jádře G94. Navzdory slabým papírovým specifikacím podává výkon blízký GeForce 8800 GT, na úrovni Radeonu HD 3870. Ten je ale v našich končinách ještě několik týdnů po vydání GeForce dražší.
- S3 Graphics po dlouhé odmlce vydává nový produkt, je jím Chrome 430 GT. Výkonem se řadí na úroveň nejlevnějších modelů od nVidie a ATI. V našich končinách není k sehnání, nebo jen velmi obtížně.
- nVidia kupuje společnost Ageia. Její API PhysX pro výpočty herní fyziky portuje do platformy CUDA a prosazuje akceleraci fyziky pomocí GPU.
- marec
- nVidia vydává GeForce 9800 GX2, sendvičovou kartu se dvěma čipy G92. Po stránce spotřeby a hluku je na tom podobně špatně, jako dříve vydaný Radeon, s výjimkou vysokých rozlišení s anti-aliasingem je ale jasně výkonnější a má kvalitnější ovladače.
- Jsou dostupné ovladače ATI Catalyst 8.3, které značně zlepšují výkon a použitelnost CrossFire (a Radeonu HD 3870 X2).
- AMD představuje nový čipset 780G s integrovaným Radeonem HD 3200.
- Také nVidia vydává čipsety s integrovanou grafikou pro platformu AMD, jsou jimi nForce 750a/780a SLI s GeForce 8200/8300.
- Do obchodů přicházejí 45nm čtyřjádra Intelu (jádro Yorkfield).
- AMD vydává Phenomy v revizi jádra B3, u kterých je opraven TLB bug.
- apríl
- Je vydán 3DMark Vantage. Je mu vyčítána podpora PhysX a na druhé straně absence podpory Direct3D 10.1. Akcelerace fyziky přes GPU ale odporuje pravidlům Futuremarku, s PhysXem dosažené výsledky tedy nelze zapsat do oficiálních žebříčků.
- Je vydán 3DMark Vantage. Je mu vyčítána podpora PhysX a na druhé straně absence podpory Direct3D 10.1. Akcelerace fyziky přes GPU ale odporuje pravidlům Futuremarku, s PhysXem dosažené výsledky tedy nelze zapsat do oficiálních žebříčků.
- máj
- Nic významného se neděje, nVidia pokračuje v postupném nahrazování GeForce 8800 GTS 512MB nepatrně výkonnější a více než nepatrně dražší GeForce 9800 GTX. Krátíme si čas spekulacemi o RV770 a G200.
- Nic významného se neděje, nVidia pokračuje v postupném nahrazování GeForce 8800 GTS 512MB nepatrně výkonnější a více než nepatrně dražší GeForce 9800 GTX. Krátíme si čas spekulacemi o RV770 a G200.
- jún
- Jsou vydány čipsety Intel rodiny Eaglelake, alias čtyřicítkové řady - poslední pro platformu LGA775.
- ATI na veletrhu Computex oficiálně představuje externí grafický akcelerátor. Doposud jsme jej znali jako projekt Lasso, nyní dostává název ATI XGP.
- nVidia vydává GeForce GTX 280 a GTX 260. Nové jádro G200 si připisuje prvenství ve výkonu, ploše a počtu tranzistorů. Karty podávají vyrovnané výkony a mají výbornou spotřebu, po velkém „hype“ vyvolaném několika novináři je ale část veřejnosti zklamána, že GeForce 9800 GX2 (v podobné ceně jako GTX 280) nebyla jednoznačně překonána.
- O pár dní později jsou vydány Radeony HD 4800 (RV770). Model HD 4870 (v prvních týdnech nedostupný) dosahuje výkonu GeForce GTX 260 s cenou o dobré dva tisíce nižší, Radeon HD 4850 (dostupný ihned) překonává GeForce 9800 GTX, v té době dražší o tisícovku. nVidia kontruje vydáním modelu 9800 GTX+ s 55nm jádrem G92b, ani po měsíci ale není schopna karty dodat na trh.
- júl
- Zlepšuje se dostupnost nově vydaných Radeonů HD 4800 a GeForce GTX. nVidia přistupuje k razantním slevám svých novinek, aby nabídla konkurenceschopnější poměr ceny a výkonu.
- Do obchodů se dostávají GeForce 9500 GT, první karty s novým low-endovým jádrem G96.
- Na hladinu vyplouvá problém vysoké poruchovosti mobilních grafických akcelerátorů nVidie. Její akcionáři později zažalovali čelní představitele společnosti, kteří údajně o problémech věděli a zatajovali je.
- Někteří novináři dostávají vzorky Radeonů HD 4870 X2. Novou kartu mohou prozatím otestovat pouze ve čtyřech hrách.
- august
- ATI vydává Radeon HD 4870 X2, duální kartu s čipy RV770. Jsou mu vytýkány neduhy CrossFire (nefunkčnost v některých hrách), vysoká spotřeba a hlučný chladič, v testech ale pro ATI dobývá pozici výkonového krále.
- nVidia doplňuje svou low-endovou nabídku GeForce 9400 GT, opět s jádrem G96, ale pouze polovinou stream procesorů a texturovacích jednotek. Ve své cenové kategorii karta na celé čáře prohrává souboj se starším Radeonem HD 3650.
- nVidia povoluje provoz SLI na čipsetu Intel X58, aniž by výrobce musel na desku osazovat čip nForce 200. Namísto toho výrobci motherboardů platí nVidii licenční poplatek.
- september
- ATI zahušťuje low-end novými čipy RV710 (Radeon HD 4550/HD 4350) a RV730 (Radeon HD 4670/HD 4650). Pro občasné či nemajetné hráče nejzajímavější model HD 4670 cenou a výkonem remizuje se starší GeForce 9600 GSO, příjemným překvapením je nevídaně nízká spotřeba.
- nVidia útočí na nižší high-end vylepšenou GeForce GTX 260 s 216 stream procesory. Ve své cenové hladině karta nenachází rovného soupeře (pouze nevýhodný Radeon HD 4870 s 1 GB paměti).
- október
- ATI vydává Radeon HD 4830. V kategorii kolem 3000 Kč novinka konkuruje GeForce 9800 GT.
- Je oficiálně oznámeno, že AMD se rozštěpí na dvě společnosti. The Foundry Company, která převezme drážďanské továrny, je společným podnikem AMD a investorů ze Spojených arabských emirátů.
- nVidia představuje nový čipset nForce 730i s integrovanou GeForce 9300/9400. Platforma Intel tak dostává rovnocenného soupeře AMD 780G a 790GX.
- november
- Intel vydává Core i7 920, 940 a 965 Extreme Edition, první tři modely nové generace procesorů známé jako „Nehalem".
- S3 Graphics o sobě opět dává vědět vydáním Chrome 530 GT. Ta oproti čtyřstovkové generaci přináší pouze mírné zvýšení výkonu.
- Sapphire jako jediný výrobce vydává Radeon HD 4850 X2, duální kartu mířenou proti GeForce GTX 280.
- december
- Novináři dostávají od nVidie vzorky GeForce GTX 295. Nový sendvič je jim prozatím dovoleno otestovat pouze v nVidií stanovených hrách.
Naj- grafická karta roku
Jiří Souček: Letošní rok byl bohatý na mnoho vynikajících produktů, takže výběr toho nejlepšího není snadný. Osobně bych volil zlatou střední cestu - Radeon HD 4850. Nejsilnější stránkou této karty je samotný fakt, že nemá žádnou výraznější slabinu. Technologická výbava přesahuje (a ještě nějakou dobu bude) požadavky všech nových her, poměr cena/výkon i samotný výkon jsou stále vynikající a spotřeba ve 2D, která byla v době vydání poněkud rozporuplná, byla utlumena kombinací nových driverů a zavedením certifikovaných BIOSů ze strany AMD.Mirek Jahoda: Radeon HD 4850. Jsem příznivcem hraní s anti-aliasingem a díky nejlevnější z trojice první vlny karet postavených na RV770 jste si jej náhle mohli celkem bez rozmýšlení dopřávat na nejběžnějších hráčských monitorech. Radeon HD 4850 byl dle mého názoru nejen levnější a jasně lepší v poměru cena/výkon než Radeon HD 4870, ale jednalo se o vyváženější kartu s již zvládnutými GDDR3 pamětmi a rozumnou spotřebou.
Lukáš Fiala: Za několik let budeme na rok 2008 vzpomínat jako na rok, kdy se konala olympiáda v Pekingu, kdy začala hospodářská krize, kdy obrovský boom zažily netbooky a pokud se omezíme na trh grafických řešení, tak na velký comeback ATI, nad kterou po nevydařeném roce 2007 už kdekdo lámal hůl. Radeon HD 4850 je pro mě symbolem tohoto převratu a také symbolem změny paradigmatu u ATI, která se zaměřila nejprve na nejvýnosnější mainstreamový segment a pak teprve na high-end.
Bylo by však nefér nezmínit zároveň také čip G92 od nVidie (GeForce 8800/9800). Narozdíl od téměř současně vydaných Radeonů HD 3800, karty založené na čipu G92 a jeho 55nm die-shrinku se dokázaly udržet ve středu zájmu déle než rok. Po většinu této doby tvořily páteř nabídky nVidie, pro kterou bude G92 patrně jedním z nejúspěšnějších GPU v historii.
David Ježek: Ačkoli předpokládám, že okolní odstavce kolegů se hemží různými herními grafikami, tu z hi-end segmentu, onde zase mainstreamovými modely, já nemohu jinak. Pro mě je jednoznačně nejlepší grafikou roku 2008 Radeon HD 3200 integrovaný v čipsetu AMD 780G+SB700. Nic na tom nezmění ani GeForce GTX, ani žádný z Radeonů HD 4000, tato jednoduchá "obvodová logika", se kterou AMD přišla na trh v první polovině roku, splňuje veškeré moje představy o levné rychlé grafice.
Hned to zdůvodním: její výkon je dostatečný pro nižší rozlišení ve starších hrách a já osobně nejsem člověk, který by trávil večery kocháním se grafikou v Crysis. Pro staré či starší hry je HD 3200 plně použitelný a bonusy jako UVD využitelné k hw akceleraci HD H.264 videa jsou pak třešničkami na dortu. K tomu si připočtěme již od počátku agresivně posazenou cenu základních desek, která je dnes již doslova směšná (např. ASRock A780FULLDISPLAYPORT za ~1450 Kč), a také nízké ceny úsporných 45W dvoujader od AMD (např. 2,6GHz Athlon X2 5050e za ~1450 Kč), kdy pod 3000 Kč získá majitel základ počítače s více než dostatečným výkonem pro většinu úloh vybavený vedle D-sub+DVI také HDMI a DisplayPort výstupem (formou přídavné karty), který se v budoucnu rozhodně neztratí. Vše korunuje velice nízká spotřeba takového PC, kterou lze vhodnou volbou zbývajících dílů srazit i pod 50 W za běžného provozu.
Někdo by možná mohl oponovat čipsetem GeForce 9400 nebo GeForce řady 8000, ale přiznám se upřímně, že k čipsetům tohoto výrobce prostě nemám důvěru. Ostatně i cena takových desek je typicky vyšší než u 780G (nejlepší a nejdražší 9400 stojí to co celé kombo 780G + 5050e).
referenčná AMD/ATi Radeon HD 4850
Adam Vágner: Radeony HD 4850 a 4870. Ani ne tak pro jejich vlastnosti, ale kvůli tomu, jak ovlivnily trh. Nevidím je jako převrat a spásu, kterou nám seslalo AMD, a bez nichž bychom tu měli jen předražené GeForce s GT200, ale jen jako pokračování příjemného trendu, který nastartoval Radeon X1950 Pro, výrazně posílila GeForce 8800 GT a který se přes GeForce 9600 GT posouvá do nižších cenových kategorií.
Vašek Vlček: Minulý rok byl opravdu šťastný pro všechny hráče, hlavně díky pořádně rozjetému konkurenčnímu boji zelených proti červeným. Nebýt nečekaného úspěchu nového RV770, určitě bychom nechávali v obchodech za grafiky podstatně větší sumy. Takhle si za pár korun může i normální smrtelník dopřát solidně výkonnou kartu bez toho, aby musel rozbíjet prasátka a otročit měsíce na brigádách. Proto jako nejlepší hodnotím „lidové" karty GeForce 9800 GTX+ a Radeon HD 4850, pokud tedy možno s alternativním chladičem. V kombinaci s 22" displejem perfektní herní kombo.
ps47: Po dlhšej úvahe som sa rozhodol pre Radeon HD4870. Karta ponúka vysoký výkon a podporu nových technológii, navyše za veľmi príjemnú cenu (príjemnú pre nás zákazníkov. nVidii asi až taká príjemná nepripadala, keďže vďaka nej musela ísť dolu s cenami svojich kariet), proste podarený kúsok hardwaru. Trochu škoda že v ATi ešte mierne nepoladili spotrebu, nVidia jasne ukázala že je to možné aj v performance segmente. Celkový dojem z karty to ale nepokazí, v tejto výkonnostnej kategórii sa už spotreba príliš nerieši. Pomer cena/výkon je síce o niečo horší ako u HD4850, ale ja osobne si myslím že GDDR5 (ďalšie body plus pre ATi za inovatívnosť) a výkon naviac ktorý ich použitie prináša za tých pár stoviek (ok, tak tisícok) naviac stoja. Novú grafickú kartu som do jari neplánoval, ale ak vyjde 1GB Matrix edícia od ASUSu, asi nakoniec neodolám.
Matej Koleják: Každý chápe „naj- grafická karta roka" trochu inak. Pre mňa osobne ale prichádza do úvahy pre nomináciu len grafická karta, ktorá sa voči iným výrazne presadila, vďaka tomu, že predbehla svoju dobu. Roku 2008 ma žiadna takto výraznejšie neoslnila. Je pravda, že RV770 sa tomu priblížila, ale nie dostatočne. Výnimočné čipy, ako R300 alebo G80 sa naozaj neobjavujú každý rok, a tak nemám pre tento rok žiadneho kandidáta.
Peter Hucík: GeForce GTX260 s 216 shadermi. Otázka do firmy NVIDIA: Dalo by toľko práce premenovať tento výkonnejší a výhodnejší model? Nie, ale GTX 260 po upgrade ostal proste GTX260. Najhorší trend roku vyhral u mňa iný jav, takže si srdce vylejem tu: marketingové oddelenie firmy NVIDIA by zaslúžilo vysadiť uprostred Sahary s dáždnikom. Za to aký chaos na trhu vytvára ich neochota pomenovávať grafiky podľa reálnej generácie či špecifikácie čipov. Alebo naopak vydávanie stále nových kariet s čipom G92 - veď je vo všetkých modeloch medzi 8800 GT až 9800 GTX. Tak či onak, GTX 260 je mňamka. Žiaľ, jej chystaná 55nm verzia sa bude opäť volať rovnako...
Matúš Paculík: Tento rok to nebolo také jednoznačné a po ustálení cien volím dvojicu Radeon HD 4850 a GeForce 9800 GTX+. Nebyť zbabraného chladenia, vyhral by u mňa pravdepodobne Radeon, takto je to však nerozhodne. Obidve karty ponúkajú pri pomerne rozumnej cene vysoký výkon vhodný na hranie nových hier vo Full HD rozlíšení, pričom sa určite nemusíme obávať nutnosti skorej výmeny za výkonnejší model.
Najhorší produkt roku
Jiří Souček: Letos se žádný vysloveně špatný produkt neurodil, ale nenadchly mě některé alternativní chladiče výrobců grafických karet. Čím dál tím více se objevují produkty s chladičem, který považuji za horší, než referenční (vyšší hlučnost, bez rozdílu v teplotě, nebo ještě vyšší teplota, horší odvod tepla...), a který pouze lépe vypadá.Mirek Jahoda: Rozhodováním mezi novým a kromě vyššího výdělku pro výrobce zbytečným lowendem ATI i nVidie (Radeon HD 4350, GeForce 9400 GT - nemluvím o IGP) a velmi nedokonalou dvoučipovou kartou Radeon HD 3870 X2 vyhraje asi druhá jmenovaná. Všechny nevýhody multi-GPU na celkově ne až tak silné kartě s nedokonalými ovladači a dvěma skutečně palčivými problémy: výkon jediného Radeonu HD 3870 (případ nefunkčního CrossFire) se k rádoby highendové kartě nehodil a propady fps (či minimální fps, chcete-li) byly vzhledem k problémům, jež třeba pro DriverHeaven okomentovala sama ATI, časté a nepříjemné.
AMD/ATi Radeon HD 3870 X2
Lukáš Fiala: Hodnotím velmi kladně, že vyloženě špatných či zbytečných karet v tomto ubylo a když už se nějaké objevily, většinou v obchodech nestrašily moc dlouho. Přesto se několik exemplářů najde a prvním z nich je GeForce 8800 GT ve verzi s 256 MB paměti. To byla, jak se ukázalo, pro jádro G92 kapacita žalostně nedostačující a jakmile přišlo na anti-aliasing, výkon se propadl i pod papírově slabší Radeon HD 3850 se stejně velkou pamětí.
Dalšími špatnými kartami podle mě byly GeForce GTX 280 a zejména 260 krátce po uvedení, kdy tyto modely byly značně předražené. Můj subjektivní dojem se záhy stal objektivní skutečností, když nVidia přistoupila k razantním slevám. Je tedy na místě nVidii pochválit, že se od dob GeForce 8600 GTS (o které jsem v této kapitole hovořil loni, a nejen já) poučila.
David Ježek: Vybrat nejhorší produkt roku není snadné. Mnoho karet má buď velmi podobný výkon, nebo poměr výkon/cena, nebo je třeba do srovnání zahrnout neduhy jako hlučnost chlazení a spotřebu. Já osobně to ale vidím jinak. Nic z nově uvedených produktů za letošní rok pro mě není vyložená katastrofa, která by se vymykala, ale s jednou jedinou výjimkou. Tou je celá série přeznačených grafik nVidia postavených na GPU 8. generace, avšak marketingovými kouzelníky této firmy posunutá do 9. generace. Ano, mám tím na mysli všechny ty GeForce 9000 s GPU G92 pocházejícím z loňské GeForce 8800 GT, které architektonicky vychází z původního 2 roky starého GPU G80. Tyto karty s G92 se nám stihnou ještě jednou přebarvit jako chameleón a stanou se z nich karty 10. generace, tedy GeForce GTX. Toto pro mne nejsou produkty roku 2008, resp. 2009, ale pouhá ukázka síly marketingu.
Adam Vágner: V paměti mi utkvěla GeForce 9800 GTX - s vyšší cenou nabídla oproti 512MB GeForce 8800 GTS mizivou přidanou hodnotu. Stačilo málo, navýšit frekvence, aby byl aspoň nějaký hmatatelný přínos. Zklamal mne i Radeon HD 3870 X2, a velké pochopení nemám ani pro HD 4850 X2. Jsou-li víceprocesorové karty filozofie budoucnosti, chce to víc, než propojit dvě samostatné grafiky můstkem a spoléhat na to, že se zbytek vyřeší softwarovou cestou.
Z pohledu běžného smrtelníka si „pochvalu" zaslouží i extrémní Core i7 965, ale to je tradiční highend, který normálním lidem do rukou stejně nepřijde. Asus XG Station zmiňuji dále.
Vašek Vlček: Vybrat jednoznačně nějaký opravdu nejhorší produkt za minulý rok je pro mě těžké. Za ty léta v IT branži už jsem tak nějak zvyklý na to, že z 10 produktů za něco stojí jeden dva, zbytek má pravděpodobně za úkol zmást zákazníka při koupi a následně ho namíchnout, když pořídí za hromadu peněz nesmyslně předražený/nevýkonný/konstrukčně nezvládnutý/jinak nasírací produkt. Takže mě už nerozhodí chaos v lowendových grafikách ani podle mě nesmyslné sendviče dvou grafických jader, které dávají dohromady jednou žhavé a hlučné monstrum s výkonem přímo úměrným kvalitě ovladačů, tedy často mizerným.
referenčný chladič Radeon HD 4870
ps47: Hmmm. . Mihla sa tu GeForce 8800 GT 96SPs/48TMUs/128bit od Point of View, ale keďže sa aférka nedočkala väčšieho rozmazávania tak sa asi jednalo len o nejaku malú OEM sériu. . Keby som usilovne hrabal tak sa zo zelenej kôpky iste vynorí zopár nepekne premenovaných (polo)nepodarkov, vytváranie chaosu v názvoch kariet je u nVidie aj tento rok obľúbeným športom. No nič, nebudem ďalej rýpať, vzhľadom na to že sa 64bit pamäťová zbernica pomaly ale isto presúva z lowendu na smetisko dejín (kam sa mala odsťahovať už dávno, mimochodom) tak v podstate ani nieje do čoho.
Matej Koleják: Z grafických kariet prichádza do úvahy, podľa môjho názoru, len Radeon HD 3870 X2. Naozaj nevydarená grafická karta zo strany AMD/ATi na ktorej fungovalo CrossFire, pre nedostatočne vyladené ovládače len zriedkavo a prepady fps boli k priemerným, doslova priepastné. Podobne zle to vyzeralo aj s teplotou jadier a hlučnosťou referenčného chladiča. Vo väčšine hier bola GeForce 8800 Ultra dokonca výkonnejšia. Jednoducho karta, ktorú by som určite nikomu neodporučil.
Peter Hucík: Môžem znovu použiť GeForce 8600 GTS? Neskoro? Tak sa poohliadnem po dvojčipových grafických kartách. Nemám ich rád, ony nemajú radi mňa, ale v poslednej dobe sa náš vzťah ešte zhoršuje. Asi to bude tým mojím progamingovým pozadím. Ak podľahnete marketingu a kúpite si jedno z týchto horúcich monštier, naučte sa dobre tieto dva termíny, budú vašou častou výhovorkou pri online zápasoch: input lag a micro-stuttering.
Matúš Paculík: Nejedná sa síce o samostatný produkt, ale pre mňa to je jednoznačne referenčné chladenie grafických kariet Radeon HD 4850 a 4870, na ktorom sa až moc šetrilo. Karty síce fungujú bez problémov, otázne však je ako dlho fungovať ešte budú, nakoľko tak horúce PCB nemá žiadny aktuálne predávaný model (ak nerátame monštrum HD 4870 X2, ktorého chladenie využíva kolega pri moddingu na ohýbanie tenších plastov).
Najlepší higendový produkt
Jiří Souček: Nabízejí se tři kandidáti: Radeon HD 4870 X2, GeForce GTX 280 a GeForce GTX 295.GeForce GTX 295 vylučuji hned - až příliš mi připomíná doby GeForce 6800 Ultra-Extreme nebo GeForce 7800 GTX-512, které byly vyrobeny jen pro účely recenzí, ale do prodejů se přes veškeré sliby nikdy nedostaly. Až bude GTX 295 k dostání na pultech za slíbenou cenu, pak ji začnu brát v potaz.
GeForce GTX 280 je nejvýkonnějším jednočipovým produktem, kterého se netýkají problémy duálních řešení (synchronizace při nízkých FPS) a Radeon HD 4870 X2 je kartou, která jako jediná nabízí možnost plynulého běhu většiny her při plnohodnotném MSAA 8×. Navíc nese výhodu v podobě podpory DX10.1, která už se začíná projevovat v podobně mírně vyšší kvality obrazu nebo výkonu v některých hrách.
Osobně bych si ale nevybral ani jednu z nich, obě řešení jsou na můj vkus příliš kompromisní.
Mirek Jahoda: GeForce GTX 280. Nesdílím zklamání navozené novinářským hype (viz má červnová glosa) a opravdu jsem nečekal, že by SLI sendvič GeForce 9800 GX2 byl zadupán do země. Kdybych netestoval grafické karty (anebo je testoval v méně hrách), zvolil bych Radeon HD 4870 X2. GeForce GTX 280 považuji však za spolehlivější a flexibilnější řešení: výkon budu mít dobrý bez ohledu na herní engine, při přetaktování nebudu daleko za vrcholným výkonem HD 4870 X2 a budu-li toužit po opravdu absolutně nej- výkonu, rozšířím jej pomocí SLI.
Jestli se i v highendu hraje na poměr výkon/cena, tak bych se těžce rozhodoval mezi Radeonem HD 4870 a GeForce GTX 260: při koupi bych se rozhodoval podle her, jež bych chtěl hrát a také podle svého monitoru, obecně platné rozseknutí v rukávu nemám.
Lukáš Fiala: Ač jsem v polovině roku prorokoval, že multi-GPU řešení jsou cestou do budoucnosti, v současné podobě to nepůjde. Ovladače, které nedokáží zaručit stabilní výkon v širším spektru her, diskvalifikují Radeon HD 3870 X2, Radeon HD 4870 X2 i GeForce 9800 GX2. Z high-endových karet zbývá už jen GeForce GTX 280, která ale proti dříve vydané 9800 GX2 podává nepřesvědčivý výkon. Shrnuto podtrženo, titul nejlepší high-endové karty si podle mě nezaslouží žádný letos vydaný akcelerátor.
David Ježek: Vzhledem k tomu, že GeForce GTX 295 přijde na svět oficiálně až příští rok, musel jsem se v hi-endu rozhodovat prakticky pouze mezi GTX 260/280 a HD 4850/4870 X2. Při pohledu na rozměry, hmotnost a hlavně energetickou nenasytnost nejsem schopen říci, kterou z karet považuji za nejlepší hi-end produkt roku. Ani jedna mi nesmí do baráku, nehodlám jen kvůli zbytečně vysokému fps v extrémních rozlišeních s extrémním AA/AF v náročných hrách sponzorovat jistou neméně nenažranou energetickou společnost.
Pokud bychom se ale měli bavit nikoli o tom, který produkt je „nejlepší", ale který je „lepší", tedy ve smyslu „mezi slepými jednooký králem", pak u mě vítězí Radeon HD 4870 X2. A pokud bych se oprostil od úzké definice slova "produkt" jako jednoho kusu železa, pak by vítězem byla dvojice Radeonů HD 4850 v CrossFire.
Adam Vágner: Budu zcela konkrétní - Microstar N280GTX-T2D1G-SUPER OC. Cenou nijak významně nevybočuje z řady jiných GTX 280, ale 700 MHz na jádře a 2300 MHz na pamětech je na výkonu znát.
Zaráží mne, že zatímco 8800 GTX je díky velkému skoku ve výkonu považována za revoluční kartu, provázela uvedení GTX 280 a GTX 260 citelná vlna nevole kvůli tomu, že výkonem neutekla dvouprocesorové 9800 GX2, nebo že nové Radeony nebyly o moc pomalejší a nabídly lepší poměr cena/výkon. Výkonem GTX 280 jsem zklamán nebyl, naopak mne potěšilo, že je to po necelých dvou letech otálení GPU na výkonu GeForce 8800 GTX konečně výrazný posun kupředu.
Co se nejvýkonnějších karet týče - zatím se neudálo nic, co by ze slepování dvou čipů na kartě udělalo víc než z nouze ctnost. Týká se to jak HD 4870 X2, tak GTX 295. To, že jde dva GPU provozovat v jednom PCIe x16 slotu, je mizerná výhoda s ohledem na to, že po takové highendové kartě po krátkém čase neštěkne pes.
A z jiného soudku - panel Scythe Kaze Master na ovládání ventilátorů. Až na nemožnost vypnout podsvícení nemá chybu. Ale cenou i provedením ve svém segmentu na tuto kategorii má.
Vašek Vlček: Asi nepotěším rudou letku, ale pro mě je jednoznačně nejlepší produkt v highendu nová GeForce GTX 260 s 216SP. Výkon je o chlup lepší než u konkurenčního Radeonu HD 4870, ale ne zase až o tolik, aby to mohl být zásadní faktor při výběru. Vylepšená dvěstěšedesátka ale v mých očích válcuje konkurenci podstatně lepším chlazením, které dostanete rovnou v základu. Nvidia je taky znatelně aktivnější při ladění ovladačů, nemluvě o tom že nabízí i rozhraní CUDA a podporu PhysX fyziky. To možná ještě dneska není až takový benefit, ale podporu už ohlásila většina velkých herních studií a tak v průběhu příštího roku můžeme čekat opravdu zajímavé tituly...
ps47: GeForce GTX 280. Pre tých čo očakávali vyšší výkon (prípadne podporu DX10.1) mierne sklamanie, ale nech si hovorí kto chce čo chce, aj tak je to najrýchlejšia grafická karta na trhu. Dual-GPU riešenie od ATi nepovažujem za priamu konkurenciu - ja SLI/Crossfire zlepence ako HD 4870 X2 jednoducho neuznávam, fakt že ani po uplynutí ďalšieho roka nedošlo k nejakému výraznému posunu v oblasti kompatibility a vyriešeniu klasických problémov ktorými toto riešenie trpí ma v tomto názore naďalej utvrdzuje (hoci istá nádej tu je, ale nebudem predbiehať).
Ďalším plusom je podpora hardwarovej akcelerácie fyziky, čo dnes nieje priveľká výhoda, ale zajtra alebo pozajtra sa situácia môže ľahko zmeniť, a ja osobne do PhysX vkladám nádeje od momentu keď som prvýkrát videl trailer na CellFactor Revolution (mám slabosť pre netradičné riešenia, nebudem zapierať)... Dúfam že sa nVidii podarí PhysX dotlačiť do úplne funkčnej (a hlavne tvorcami hier akceptovanej) podoby, a že neprestane v ovládačoch podporovať originálne Ageia prídavné karty, inak budem môcť tie moje dva predražené PPU1 zázraky tak akurát hodiť do smetia (prípadne do vitríny kde mi už pár takých slepých vývojových vetiev tróni, viz ten štvorvrtuľový požierač prúdu od 3Dfx).
Matej Koleják: Je podľa mňa vodou chladená GeForce GTX 280 H2OC od BFG. Má výkon ako chystaná GeForce GTX 285 - teda dostatočný pre všetky hry, netrpí SLI/CF nedostatkami, je tichá a poteší momentálne najkvalitnejším AF.
Dušan Šimonovič: Nech sa na mňa fanúšikovia ATI/AMD nehnevajú, ale v najvyššej triede my táto značka nemá čo ponúknuť. Dvojčipová 4870 X2 má viacej problémov než výhod a vyššiu cenu než GTX 280 či veľmi zaujímavá GTX 260 SP216 - záleží na vašej peňaženke.
Peter Hucík: Ako majiteľ nedávno zakúpeného monitora s 24palcovou uhlopriečkou a natívnym rozlíšením 1920 × 1200 pixelov, som začal obľubovať karty z tejto cenovej kategórie. Myslím konkrétne také, čo pri tomto rozlíšení vytiahnu z každej hry pri plných detailoch plynulé framerate. A z nich najmä tie, čo dokážu 4× AA bez citeľných strát na výkone. Antialiasing som si skrátka v poslednej dobe veľmi obľúbil, špeciálne pri hraní Fallout 3. Pri relatívne dobrej cene tieto parametre spĺňa Radeon HD 4870.
A kde je GeForce GTX 280? Inu, príde mi drahá a jej vyšší výkon na tomto monitore nie je potrebný. Ale ak máte 30 palcov, alebo by ste radi ochutnali prvé nesmelé pokusy o implementáciu PhysX, asi moju voľbu neschvaľujete. Nehádam sa.
A nakoniec posledná obhajoba: v prvej kapitole NEJ- grafická karta roku som volil kartu zo zeleného tábora, tu vyberám žihadlo z červenej stajne. Karty sú priami konkurenti a predsa nie je víťazná GTX 260 mojou voľbou aj tu. Z jednoduchého dôvodu, v tejto kapitole volím skôr osobného favorita. Nie všestrannú dlhodobú investíciu za dobrú cenu. Radeon HD 4870 je mojím favoritom pre jeho architektúru, GDDR5 pamäte, plus brutálny výkon s antialiasom.
Matúš Paculík: Patrí GeForce GTX 260-216SP do kategórie High-end? Dúfam že áno, lebo aktuálne výkonnejšie modely si nezaslúžia žiadnu pochvalu. Po zlacnení na súčasnú hodnotu predstavuje GTX 260 s 216 Stream procesormi vynikajúcu voľbu vďaka dobrému chladeniu a výkonu mierne vyššiemu ako konkurenčný Radeon HD 4870. Karty s pamäťou 512 MB tu už nepatria, nakoľko nové hry začínajú byť až nezdravo náročné na kapacitu grafickej pamäte. Alternatíva v podobe Radeon HD 4870 1 GB sa síce pýši pokročilou architektúrou, menším výrobným procesom a podporou DirectX10.1, čo však z toho, že sa vo výsledku oproti GTX 260-216SP viac hreje, má mierne nižší výkon a prínos DirectX10.1 je menej viditeľný ako NV PhysX.
Najlepší mainstreamový produkt
Jiří Souček: Radeon HD 4850, důvody jsem již popsal v první kapitole.Mirek Jahoda: Radeon HD 4850. Kartu už jsem zvolil jako NEJ- kartu roku vůbec a v první odpovědi rovněž konkrétně pochválil, víte tedy proč.
Lukáš Fiala: V mainstreamu se odehrávaly asi nejzajímavější bitvy tohoto roku. Často končily bez jednoznačného vítěze, přesto bych rád vyzdvihl následující dvě karty:
Radeon HD 4850, který se od svého vydání stále drží na předních příčkách žebříčků poměru ceny a výkonu; GeForce 8800 GTS 512 MB, která než se doprodala, nabízela lepší poměr cena/výkon než modely řady 9800, které ji nahrazovaly.
Původně jsem chtěl pochválit ještě GeForce GTX 260 s 216 SP, ale vzhledem k současným reálným cenám a dostupnosti jaksi není za co.
David Ježek: S ohledem na to, co jsem napsal o nejhorších produktech roku, mi v mainstreamu moc na výběr nezbylo. Rozhodoval jsem se v zásadě mezi HD 4670 a HD 4850. Bohužel pro nižší model se mainstreamem pomalu stávají 22/23/24palcové LCD monitory, takže již nemohu považovat HD 4670 za dostatečně výkonnou kartu pro hraní v 1920x1200(1080) a tudíž nejlepší mainstreamovou kartou za letošní rok pro mě je Radeon HD 4850. Zdůvodnění je jednoduché: vynikající výkon, technologická výbava, velice nízká cena a stále ještě relativně přijatelná spotřeba.
Adam Vágner: Zaujala mne GeForce 9800 GTX+. Je mi buřt, že nebýt HD 4850, nikdy by nevznikla, a že jde o bůhvíkolikátou reinkarnaci G92 a jde jen o oprášenou starou technologii. Když se objevila, byla to karta s dostatečným výkonem, dobrou cenou a chlazením, na kterém se zase tolik nešetřilo - a to je to podstatné. Ze vzdálenější historie by to byla GeForce 9600 GT. Z jiného chlívku - Core 2 Quad Q6600. Není to letošní novinka, a ve své stávající podobě už to není ono, ale o prázdninách to byl hodně zajímavý procesor s mainstreamovou cenou. Teď se kvůli ceně dolaru zase vrátil do vyšší střední třídy. Také mi nedá nezmínit čipset Intel P45. Smutné je, že je to především proto, že mne nenapadá, co by se mu, s výjimkou malého počtu SATA kanálů, dalo vytknout.
Vašek Vlček: Abych neopakoval to, co už jsem uváděl na začátku a nepsal znovu o GeForce 9800GTX+ a Radeonu HD 4850, zabrousím do poněkud jiné kategorie. Jako nejlepší mainstreamový produkt bych zvolil desky od AMD s čipsetem AMD 780G. Takto vybavený motherboard pořídíte za pár korun a v kombinaci s lowpower AMD procesorem postavíte opravdu solidní domácí počítač se solidním výkonem, dostačující 3D grafikou (Radeon HD 3200), HDMI výstupem pro připojení k televizi a zanedbatelnou spotřebou. Opravdu povedené...
nVidia GeFore 9800 GTX(+)
ps47: Sem patrí Radeon HD 4850. Skoro dokonalá kombinácia ceny, výkonu a spotreby ktorá (na rozdiel od konkurenčných produktov) zaujme aj podporou nových technológii, ktoré môžu, ale samozrejme nemusia mať v budúcnosti vplyv na výkon a kompatibilitu. Zamrzí iba pomerne nevhodné referenčné chladenie, našťastie nič čo by sa nedalo riešiť výmenou chladiča, prípadne kúpením modelu s 3rd-party chladením.
Matej Koleják: Nie je žiadne prekvapenie, ale Radeon HD 4850. Za tú cenu a ponúkaný výkon sa dajú prehliadnuť aj nedostatky. Pokiaľ má byť karta tichá a chladná hneď po kúpe, odporúčam siahnuť po nereferenčnej verzii s lepším chladičom alebo hneď vymeniť chladič.
Peter Hucík: Tu sa súboj obmedzí na dvojicu Radeon HD 4850 vs GeForce 9800 GTX+. Moment, nazriem do cenníkov, ktorá sa momentálne vyplatí viac... Tak vyzerá to, že práve je výhodnejšia GeForce. Skvelé. Aj tak som ju mal o niečo radšej než konkurenta, karty boli tak nejak tichšie, a lepšie taktovali. Voľbu však treba brať s rezervou, bitka o mainstream sa totiž prelieva zo strany na stranu. A aby som nešidil aj procesory, pochválim Core 2 E8500 či E8400, do herných PC výborné modely.
Matúš Paculík: Budem sa síce opakovať z prvého bodu, ale dvojica Radeon HD 4850 a GeForce 9800 GTX+ je skvelou voľbou pre užívateľov hľadajúcich vysoký výkon za rozumnú cenu.
Najlepší lowendový produkt
Jiří Souček: Radeony HD 4600. Cenově low-end, výkonnostně mainstream. Bohužel zapadly do stínu HD 4800, ale ve skutečnosti jde o velmi nedoceněný produkt. Spotřeba ve 2D je naprosto bezkonkurenční - pokud má konkrétní model správně implementovanou regulaci chladiče, ventilátor se téměř netočí a většinu tepla zvládá odvádět PCB, které nemá ani 40 °C. Výkon je velmi dobrý, propady při anizotropní filtraci poměrně nízké a v několika hrách se tato karta dokonce dokáže vyrovnat staré HD 2900 XT.Mirek Jahoda: Radeon HD 4670. Jen za ty chladiče by si v Sapphiru, Gigabytu, MSI či Asusu měli naliskat. Kromě Gainwardu zřejmě většina u nás rozšířených výrobců nutí v kategorii, v níž jde o každou stovku, dokupovat Accelero S1 či podobný alternativní chladič. A to je u karty se skvěle nízkou spotřebou i zahříváním opravdu za hranicí demence. Nové levnější karty jsou pořád z kategorie 1000 až 2000 Kč a přitom výkonem už dle mého názoru ani občasného hráče neuspokojí (hlavně ve srovnání s HD 4670, GeForce 9600 GSO se ve své výhodnější podobě dlouho na trhu neohřála, GeForce 9600 GT už cenou považuji za mainstream) a také jim šlapou na paty rychle se zlepšující integrované grafiky. Tolik k ospravedlnění mé volby.
Lukáš Fiala: Zdařilým počinem je Radeon HD 4670. Ač se zdálo, že jádro RV730 navrhuje ATI pouze pro zvýšení svého zisku, nakonec z něj profitovali i zákazníci. Oproti Radeonům HD 3800 nabídl model HD 4670 velmi nízkou spotřebu v nečinnosti a 7.1 kodek k tomu (což ocení ten, kdo vybírá kartu pro HTPC) a zároveň dostatečný výkon pro občasné hraní.
David Ježek: Žádné překvapení ode mne nečekejte, nejlepším low-endem pro mě je již zmiňovaný Radeon HD 3200, tedy čipset AMD 780G, konkrétně v kombinaci se 45W dvoujádrem.
Adam Vágner: Je to s podivem, ale z lowendu mne letos asi nejvíc zaujala karta, nad kterou řada lidí ohrnuje nos, protože je to „jen" další přeznačená GeForce, navíc se zmrzačeným čipem G92. Ano, mluvím o GeForce 9600 GSO. Na rozdíl od 8800 GS přišla s o poznání příznivější cenou, a díky nízkým taktům šla velmi dobře taktovat. Jen mne zarazilo, že z obchodů nějak zmizela. HD 4670 je taky celkem fajn, až na ten chladič a na to, že na levné širokoúhlé dvacítce už to nějak není ono. AMD 780G zmiňují kolegové. Mimochodem, Pentium Dual-Core E5200 je ještě low-end, nebo jej lze považovat za střední třídu?
Vašek Vlček: Musím se přiznat, že lowend prakticky neřeším, pokud po mě někdo chce počítač za pár korun, prostě doporučím integrované řešení, anebo pak grafiku, která do lowend kategorie nespadá. Dávno jsem ztratil přehled v těch nejrůznějších GS, GSO, XT, XL a dalších označeních, kterými se to v lowendu jenom hemží a za stejnou cenu vám v krámu nabídnou deset karet s úplně odlišnými čipy. Pak babo raď. Radši si připlaťte, než se pak zbytečně rozčilovat nad lowend řešením.
Matej Koleják: AMD/ATi Radeon HD 4550, pretože sa jedná momentálne o ideálnu kartu pre plánované HTPC. Je vďaka pasívnemu chladiču tichá, má štandardne jeden HDMI, DisplayPort výstup a prináša so sebou všetky výhody UVD 2.
Dušan Šimonovič: Okolo 2 tisíc Kč si môžem kúpiť Radeon HD 4670 a o pár korún drahšie i GeForce 9600 GSO čo sú zjavne karty s extrémne dobrým pomerom ceny a výkonu. Vyberte si ktorú chcete, v oboch prípadoch to bude dobrá voľba pre „menšie" LCD.
Peter Hucík: Dvojka Radeon HD 4670 a 4650 triafa pomerom výkonu k cene tam kam treba, sú to skvelé karty. Podobne GeForce 9600 GSO, či o niečo vyššie verzie. Vyberalo by sa mi ťažko, nebyť toho ako lacno sa dajú kúpiť modely Radeonov HD 3870. Preto volím posledne menovanú kartu.
A ak chcete ísť úplne low low low, vôbec nie je od veci postaviť PC na základnej doske s integrovanou grafikou Radeon HD 3300, to jest na čipovej súprave AMD 790GX. Tiež veľmi podarený produkt.
Matúš Paculík: Bez debaty je ním Radeon HD 4670, ktorý redefinoval pojem Low-end. V jeho tieni sa GeForce 9500 GT javí ako neslušný vtip, pričom sú ceny GDDR3 verzií týchto kariet prakticky totožné. Bez povšimnutia nemôžem nechať ani cenovú bombu v podobe starších modelov Radeon HD 3850 / 3870, ktoré sa však oproti novinke viac hrejú a majú vyššiu spotrebu (s potrebou externého napájania).
Najlepší trend roku
Jiří Souček: Cenový masakr po vydání Radeonů HD 4800, jehož následky jsou stále patrné.Mirek Jahoda: Hraní v relativně vysokém rozlišení 1680 × 1050 px s anti-aliasingem a při plných detailech s kartami za 2000 Kč? Dobře, pro ty nejnáročnější hry tedy s kartami za 3000 Kč (v době amerického dolaru za 14 Kč), ale to je důsledek vzchopení se ATI (AMD) a zdravá konkurenci na poli grafik.
Lukáš Fiala: Loni jsem si stěžoval, že v segmentu mainstreamu po většinu roku nebylo z čeho vybírat. Letos na GeForce 8800 GT a Radeony HD 3800 navázaly nové produkty, nVidia i ATI se snaží zaujmout v cenových hladinách, kde jejich karty udělají radost největšímu počtu hráčů, a to nelze hodnotit jinak než pozitivně.
David Ježek: Za nejlepší (přetrvávající) trend letošního roku považuji stále pokračující uvolňování dokumentace o grafických procesorech ATI. Po letech strádání a naprosté ignorance "svobodných operačních systémů" ze strany původní kanadské firmy ATI došlo po jejím převzetí společností AMD k obratu doslova o 180° a osobně vkládám do tohoto trendu hodně nadějí. Letos z toho ale už nic velkého nebude a ani pro příští rok nevěřím v dokončení této "malé revoluce", ale je to rozhodně krok, který má potenciál dostat ATIny do výběru 3D grafik pro Linux, kde zatím vládnou nVidie.
Adam Vágner: Pokles cen flash pamětí. Konečně to začalo vypadat, že se začíná něco dít a mechanické pevné disky nás už nebudou tolik trápit.
A abych vybalancoval hekání ostatních - značení grafických karet Nvidie. Ne, neděste se, vůbec mne netěší, jaký je v kartách s GeForce brajgl, nelíbí se mi, že je tolik modelů, a už vůbec se mi nelíbí, že se dá jen blbě vypátrat, která z mutací karty se stejným značením to v ceníku vlastně je. Ale vypíchnul bych pozitivní jev, který to má na ceny karet v českých e-shopech. Zatímco řada modelů v jejich nabídce ztvrdne na jedné ceně a člověk, který se nevyzná a předpokládá, že dražší je lepší, se škaredě spálí, uvedení rádobynové řady karet znamená okamžité a plošné zlevnění díky nižší zaváděcí ceně. Při klasickém zlevňování ceny klesají jen pozvolna po týdny, nedotkne se všech karet z modelové řady a v nabídce zůstávají perly, jako je GeForce 8800 GT za pět tisíc.
Vašek Vlček: Úspora energie. Na rovinu přiznávám, že obdivuji všechna řešení, kde s co nejmenšími prostředky dosáhnete maximum výkonu. Nikdy jsem se nehnal za nějakým brutálním výkonem, který vždycky představoval monstrprodukt s větráky, co se točí naplno i když jen hýbete okýnky ve Windows. Neustále mě tak překvapuje, na co všechno bohatě stačí obyčejný Atom nebo třeba lowpower Athlon X2 s TDP 45W. Šel bych ale ještě dále, proč nejde navrhnout výkonný čip, ať už se jedná o procesor nebo GPU, který by se dokázal v klidu prakticky celý odpojit a spotřeboval by jen minimum energie. A teprve když výkon opravdu potřebujete, nažhavil by dráty, roztočil měřáky spotřeby a předvedl by, co v něm vězí? No předpokládám, že dříve či později se podobných řešení dočkáme...
ps47: Minulý rok som si myslel že ceny hardwaru už naozaj nemôžu ísť ešte nižšie. Mýliť sa je ľudské.
Matej Koleják: Je ten, ktorý som onačil už minulý rok - veľa výkonu za prijateľnú cenu. Poďakovať sa môžeme znovu AMD/ATi, lebo vďaka RV770 a ich odhodlaniu chcieť získať späť podiel na desktop trhu, sme ho mali aj tento rok.
Dušan Šimonovič: Zníženie cien. Kedysi stál rozumný procesor 5 tisíc Kč a rozumná grafika toľko isto. Dnes si za 10 tisíc postavím celý počítač s dobrým výkonom a keď sa obmedzím len na grafiku a procesor, kúpim si za danú cenu silne nadpriemernú kombináciu.
Peter Hucík: Tu mi na vyjadrenie postačia 3 slová. Tri, nič viac nič menej. Tak jednoducho sa dá potešiť z celoročného trendu, ktorý načali grafický giganti už minulú jeseň. Tri slovíčka. Som vám už dlžný len tieto tri slovíčka. Tak sa na ne pozrime.
Loading...
Tu ich máte: Ceny. Klesajú. Bodka.
Matúš Paculík: Koniec ignorovania aktualizácie ovládačov mobilných grafických kariet. NVIDIA ku koncu roka uvoľnila prvé ovládače určené pre všetky jej aktuálne modely od GeForce 8200M G až po 9800M GTX, čím nás odbremenila od hľadania upravených verzií určených pre desktop modely. Multimediálne a herné notebooky sa stávajú čím ďalej tým viac obľúbenými, čím sa otázka „čerstvých" ovládačov stáva pomerne dôležitou.
Najhorší trend roku
Jiří Souček: Rostoucí počet aplikací, které dokáží využít grafický čip k úlohám, které musel zastávat procesor, je sice pozitivní, ale přesto si myslím, že by tento trend mohl být agresivnější. Stále chybí univerzální a standardizované rozhraní, které by vývojáři mohli používat. Nepotřebujeme jednoduché utilitky ke konverzi videa mezi omezeným počtem formátů - potřebujeme, aby současné aplikace a kodeky byly doplněny o podporu GPGPU a stejně, jako si v oblíbeném konvertoru zaškrtneme, jestli má využívat MMX/SSE/3DNow!, bychom si mohli zaškrtnout i GPGPU. Kodeky a pluginy, které by jej podporovaly, by automaticky byly akcelerovány grafickou kartou.Mirek Jahoda: Vytanou mi na mysli minimálně dva trendy, těžko říct, který byl horší. Je tu mizerná hardwarová optimalizace mnoha herních enginů a uspěchané uvádění her na trh a pak mně konkrétně trochu vadí stav kolem GPU fyziky. Nástup her s GeForce PhysX je velmi pomalý, Havok pro GPU zřejmě vinou Intelu opravdu hned tak nebude a společný standard je v nedohlednu. Z přednášky Microsoftu o DirectX 11 jsem si odnesl především to, že dost možná ani v Redmondu nevědí, jak „diplomaticky" GPU fyziku vyřešit. Přitom třeba ochutnávka opravdu složité fyziky v mapě Tornado v Unreal Tournament 3 byla velmi sladká.
Je tu ještě jeden možná mírně lokální trend, každopádně jsem jej měl možnost vypozorovat především tento rok. Mluvím o militantnosti fandů především dvou výrobců herních grafických čipů, která přerostla dle mého názoru už tak hodně špatným směrem posunuté hranice slušnosti na internetu a malém si nezadá s řevnivostí fandů Sparty a Baníku. Přestože takové prostředí u nás provokují a navozují autorsky plodní demagogičtí jedinci na vlastních webech a v populárních diskuzích, všiml jsem si ho kupodivu i na pár zahraničních webech. Nečekal jsem, že bych dokonce na čtenáře/diskutéra někdy podával trestní oznámení. Zamilovanost do vlastního hardwaru je možná první vlaštovkou doby virtuální, která přišla po době jakžtakž normální a době ledové.
Lukáš Fiala: Přemýšlel jsem, do které z trendových kategorií zařadit technologie GPGPU a akcelerace fyziky přes GPU. Na jednu stranu jsou to rozhodně cesty do budoucna - grafické karty nabídnou svůj výpočetní potenciál i jinde než ve hrách, realistická fyzika přispěje k realisticky vypadajícím 3D hrám. Jenže neschopnost nVidie a ATI dohodnout se na jednotném GPGPU rozhraní podle mě dost podrývá celkový potenciál těchto řešení. Co se konkrétně ATI týče, z té mám dojem, že se v GPGPU segmentu už nějakou dobu plácá na místě. Alespoň, že se blýská na lepší časy: oba dodavatelé GPU vyjádřili podporu rozhraním OpenCL a DirectX 11 Compute Shaders, takže doufejme, že z toho vzejde něco užitečného.
PhysX ve mě zatím vyvolává rozpaky. Her, které tento engine používají, je zatím poskrovnu a nechce se mi věřit, že ve všech připravovaných titulech bude přínos akcelerace fyziky na GeForce tak markantní, jako v Unreal Tournament 3 nebo Mirror's Edge. Dokáže si nVidia „pohlídat" ony slibované desítky až stovky her, z nichž zdaleka ne všechny budou áčkové tituly? A naopak, vezme si producent jako EA (který se chce zalíbit všem) na triko, že jeho hry budou na nezanedbatelném počtu za jiných okolností výkonných herních sestav vypadat jako nedodělek (PhysX off) nebo běhat žalostně pomalu (PhysX on)?
Loni jsme chválili také snahy o snižování spotřeby a tiché chladiče. nVidia v tomto trendu s výjimkou GeForce 9800 GX2 zdárně pokračovala (dvouslotové chladiče na GeForce 9800, úsporné technologie u GeForce GTX), ATI se ale vrátila do starých kolejí, její referenční chladiče v drtivé většině případů za moc nestály, o tepelném výkonu dvoučipových Radeonů raději ani nemluvě.
David Ježek: Nejhorším trendem roku pro mě je to, co pozorujeme na trhu prakticky od uvedení prvních 3D akcelerátorů. Rostoucí spotřeba je fenoménem, ze kterého je mi doslova špatně. Při pohledu na TDP Radeonu HD 4870 X2, resp. GeForce GTX 295 se nemohu zbavit dojmu, že papírově téměř 300W monstra (reálně samozřejmě o něco méně) si může dát do svého stroje jedině psychicky labilní jedinec (pardon všem zapáleným hráčům, nebo někdo, jehož příbuzný je zaměstnancem nejmenovaného energetického molochu a má prémie odvíjeny od rostoucí spotřeby domácností.
Bohužel v tomto nečekám žádný obrat k lepšímu, souboj mezi AMD a nVidií je již delší dobu doslova na ostří nože a obě firmy tak musejí pro získání výkonnostního prvenství, které je více než co jiného zejména marketingovým argumentem, hnát své karty až na samotné hranice možností dostupných technologií.
Jiří Zima: Přechod uživatelů od stolních PC k notebookům i v případě, kdy vlastnosti notebooků vůbec nepotřebují. Nejprodávanějšími notebooky jsou nakonec takové šunty, že to jako notebook ani pořádně nejde používat. Výrobci se navíc na tyto modely nejvíce zaměřují a ty pak stahují dolů i kvalitu ostatního sortimentu. Když si něco takového koupí člověk kvůli nutnosti mobility, tak se to už po půl roce začne rozpadat.
Nejčastějším argumentem uživatelů je nakonec možnost uklidit před malými dětmi a méně místa zabraného na stole. Jakoby snad byly děti a malé stoly něčím, co tu dříve nebylo.
Adam Vágner: Toho by bylo... Nejvíc mne pálí rostoucí popularita notebooků a devatenáctek v širokoúhlé podobě - 22" monitorů.
To první proto, že se to musí nutně podepsat na trhu s desktopy. Jen nerad bych časem měnil svůj obludný, neohrabaný a nepraktický PC za elegantní, štíhlý, a praktický notebook jen kvůli tomu, že se výrobci budou raději více věnovat většině lidí pořizujících notebook proto, že je to „in" a na surfování po netu jim to stačí. Abych byl schopen pracovat na notebooku, musel bych jej vybavit větším externím monitorem, externím datovým úložištěm a pořádnou myší a klávesnicí - a to mne nenapadá, co udělat s jejich slabším výkonem.
Proč mi vadí větší monitory? Nejspíš z televizorů je zažito, že s větším kašpárkem se dá zahrát větší divadlo a první, po čem se takový člověk při nákupu monitoru dívá, je velikost úhlopříčky. Uvítal bych, kdyby rostlo rozlišení monitorů a konečně se změnila filozofie navrhování grafického rozhraní aplikací. Místo toho se zase ubíráme cestou zvětšování pixelů, protože „to s většími pixely přece jde líp přečíst". K novince v podobě monitorů s rozlišením 1920 × 1080 bodů už snad nebudu raději nic dodávat.
Nelíbí se mi ani citelné zpomalení růstu výkonu. Určitě nemůžu říci, že bych byl z výkonu PC nadšený, a přesto mě nenapadá, jak to zlepšit. Na vině je stagnující výkon na procesorové jádro a vázne to i na schopnostech softwaru. Přestože mám PC k dispozici volné 2-4 GB RAM a procesor se motá někde mezi 10-70 % zátěže, aplikace toho nedokážou využít a věčně jsem otrávený čekáním, než někde něco dochroupe, nebo než se něco vzpamatuje. Totéž se dá říci o hrách - raději bych viděl propracovanější grafiku, než se kochal tím, že v nové hry běhají na širokoúhlé třicítce i s antialiasingem na průměrných 80 fps.
A mimo mísu - přechod na digitální vysílání v jeho stávající podobě. Veškerá radost z toho, že to tolik nešumí, je pryč, když se obraz při rychlém pohybu změní na shluk kostiček, nebo když zjistíte, že byl krátký výpadek ve streamu pro nahrávku fatální a settopbox se přes něj nedokáže přenést. To pak vzýváte VHS, kde to jen zašumělo a jelo se dál.
Vašek Vlček: Absurdní šetření na nesprávném místě. Ano, je tady řeč o chlazení na grafických kartách ATI. Pozoruji tenhle trend už několik let, ovšem s nástupem nových grafik s RV770 čipy tomu nasadili červení opravdu korunu. Tichý počítač (samozřejmě v rámci možností) považuji dneska za samozřejmost, takže mě opravdu překvapil dvouslotový Radeon HD 4870, který spouští větrák když hýbu oknem ve Windows? WTF? A jednoslotový HD 4850 je ještě větší tragédie. Chápu, že v AMD/ATI chtěli nabídnout za každou cenu produkt s perfektním poměrem výkon/cena, ale proboha proč jít až do takových extrémů? Pevně věřím, že za 5-10 USD navíc by šlo pořídit podstatně efektivnější řešení a novým Radeonům by se pak opravdu nedalo nic vytknout...
ps47: Na začiatok si dáme copy&paste z minuloročného zhrnutia: spotreba výkonnejších kariet je stále dosť vysoká a SLI/Crossfire je stále pretláčané aj napriek problémom ktoré ho sprevádzajú. Tento rok k tomu ešte pridám nepekný zlozvyk ktorý sa začína rozmáhať - vývojári hier kašlú na optimalizovanie, „veď ďalšia generácia hardwaru to iste rozchodí s hrateľnými FPS". Posledným príkladom je GTA4, keď vidím že polovica nových inak celkom slušných PC ktoré mi idú z rúk to skoro ani nespustí, tak mi z toho začína byť zle.
Matej Koleják: Stagnácia, ktorú som tento rok spozoroval dokonca v dvoch „smeroch".
Napriek väčšiemu množstvu vydaných viacjadrových „(G)X2" grafických kariet, sa nič nezmenilo na Multi-GPU rendermodoch. AFR so svojimi nedostatkami naďalej dominuje, našťastie sa tieto nedostatky častejšie ako v minulosti spomenuli v médiách. Samotný fakt, väčšieho množstva viacjadrových kariet (Radeon HD 3870 X2, HD 4870 X2, GeForce 9800 GX2, GTX 295) tiež považujem za negatívny trend, pretože majú ešte veľa nedostatkov, ktoré kazia dobrý dojem z (občas) vysokého výkonu. Skutočnou alternatívou k jednočipovým riešeniam budú podľa môjho odhadu až o 2 roky. Nechajme sa ale prekvapiť, budúci rok plánuje AMD/ATi už s RV870 väčšie zmeny v tomto smere.
Druhý negatívny trend bola podľa mňa stagnácia v kvalite anizotropného filtrovania a anti-aliasingu.
Už 4 roky u nVidia a 8 rokov u ATi grafických kariet je podporované 16× AF, avšak ani tento rok sa napriek 80 TMUs G200 a 40 TMUs RV770 žiadne zvýšenie počtu vzoriek (pod podmienkou zachovania aspoň momentálnej kvality) na 32× nekonalo. Nechajme bokom mierne horšie AF RV770, ktoré mohlo byť tiež vylepšené, alebo aspoň daná úplná kontrola nad optimalizáciami AF. Viem, že lepšiu kvalitu by ocenilo a uvidelo len malé % zo zákazníkov a takisto platí zákon klesajúcich výnosov, ale prečo nezvýšiť počet samplov, keď tu tá možnosť vďaka výkonu je a 16× AF nie je vždy dostačujúce?
Analogicky je to s vyhladzovaním hrán. V roku 2007 síce bola pridaná podpora rôznych AA modov, ale v minulom roku sa (až na plánované a stále nepodporované CrossFireX 42× EDCFAA) nič v tomto smere neudialo. Znovu, napriek dostatočnému výkonu RV770 v tejto oblasti - viac v téme „najväčšie prekvapenie roka".
Dušan Šimonovič: Oslavné ódy na úsporný procesor so zúfalo nízkym výkonom a tragickou čipovou sadou? (Intel Atom + Intel 945 + ICH7) Intel akoby náhodou vytvorí „fast enough" procesor, ktorý má nízku spotrebu i cenu a všetci sa z toho máme po...t.
Tento trend ma skutočne nebaví. V čom je Atom unikátny? Maximálne tak nízkou cenou. 5 hodín na baterke a spotrebu notebooku s Atomom bez problémov dosiahnem aj so 4 roky starým 12" notebookom, ktorý má približne 180 % jeho výkonu. Šikovný marketing katapultoval pomalé mini počítače s priemernou spotrebou a zúfalým výkonom na špičku. Bohužiaľ.
Peter Hucík: Moje obľúbené téma. Najhorší trend identifikujem v dlhodobo rastúcej polarizácii komunity okolo grafických procesorov. Ehm, zase... Toto vyjadrovanie sa na mňa muselo nalepiť pri pozeraní The Big Bang Theory. Takže znovu, tentoraz ľudskejšie:
Komunita okolo GPU je takmer vojnovo rozdelená. Už sa spoločne netešíme na nové architektúry, nebaštíme krajšie efekty v hrách. Nie, už sa len vymieňajú balistické pľuvance medzi zeleným a červeným táborom. Trošku mi to pripomína situáciu vo fotbale, konkrétne v španielskej lige. Tu sa fandovia delia na biely tábor, nábožensky oddaný Realu Madrid, a blaugrana tábor, slepo zbožňujúci FC Barcelonu. Oba týmy vládnu a preťahujú sa navzájom o víťazstvo v lige, a nemajú reálnu konkurenciu. Presne ako NVIDIA a ATI/AMD. Niekto namietne, že v La Lige sú ešte menšinové táborčeky. Analógia však pokračuje: napríklad fanúšikovia Valencie, dúfajú v nereálne, teda že sa vráti zašlá sláva (ako S3 Graphics?). Alebo fanúšikovia Villarealu, čakajúci na zázrak, po ktorom tým zosadí dvoch gigantov z trónu (asi ako ľudia „veriaci" v Intel Larrabee).
Táto metafora začína byť desivo presná. Už ma nenapadá k čomu prirovnať Atlético Madrid, ďalší zázrak tejto sezóny, takže ju ukončím. Ale je smutné, že firiem schopných vytvárať trhovejšie prostredie na poli GPU je tak málo, že mi skrátka došli. Najhoršie je, že v dnešnej krízovej dobe stačí jedno šlapnutie do hnedého a máme tu monopol.
Matúš Paculík: Určite nevraživosť extrémnych fanúšikov z obidvoch táborov ATI a NVIDIA, čo mi tak trochu pripomína naše trápne slovensko-maďarské vzťahy. Nevraživé útoky na fórach a príspevky pod recenziami na weboch sú dôkazom toho, že tu niečo nehrá a správať sa k svojej obľúbenej značke ako k milenke je mierne choré.
Mobilná grafika
Jiří Souček: V tomto bodu bych jen kopíroval názory kolegů, čehož vás rád ušetřím.Mirek Jahoda: MCP7A alias GeForce 9300/9400. Tenhle zásah se nVidii určitě povedl, úsporný IGP dovoluje i na jinak hardwarově skromných konfiguracích solidní hraní a další modernu spjatou s GPU. Dokonce i z notebooků (či miniaturních PC) s procesorem Intel Atom dělá tato čipová sada použitelnější věc.
Lukáš Fiala: Mobilní segment letos sehrál poměrně důležitou roli, zejména pro nVidii. Rozpačité přijetí GeForce GTX 280 pro kalifornskou společnost totiž zdaleka nebyla tak velká rána, jako aféra s vadnými notebookovými GPU. Zřejmě se nikdy zcela přesně nedozvíme, zdali to byla fatální chyba inženýrů nVidie, nebo nepřející štěstěna, a přestože by se sem hodila nějaká moudrá věta, tentokrát vás musím zklamat.
Loni jsem na tomto místě zmiňoval hybridní multi-GPU systémy s možností vypínání samostatné grafiky za chodu. A sem by asi patřila nějaká moudrá věta o letošním vývoji, nicméně zjišťuji, že jsem v tomto ohledu velmi nedostatečně informován. Zdá se mi to, nebo se krátce po vydání příslušných čipsetů AMD a nVidie o hybridním SLI a CrossFire přestalo veřejně mluvit? Čekal bych ze strany výrobců čipsetů trochu větší mediální iniciativu.
nVidia GeForce 9400M
David Ježek: Mezi mobilními grafikami mne z letošních produktů nic (v pozitivním slova smyslu) neupoutalo.
Jiří Zima: Během posledního roku sleduji odklon výrobců od použití čipů NVIDIE znatelný zejména v druhé polovině roku. Výrobci notebooků do mnoha nových modelů zvolili raději řešení od ATI. Předpokládám, že velkou měrou se na tom podepsaly problémy spojené s GeForce 8M. ATI naopak může být velmi spokojená. Mobilní Radeony se pyšní velmi dobrou spotřebou, která u low-endu v klidovém stavu není příliš odlišná od sdílených řešení.
Největší radost ve mně nevzbudil žádný konkrétní čip. Více mě potěšila možnost přepínat mezi integrovaným a dedikovaným GPU za chodu bez nutnosti restartu. Konečně při nákupu notebooku není nutné volit mezi výdrží na baterie a výkonem. Teď lze mít oboje. U ATI šli nejdál a mimo Hybrid CrossFire už je v prodeji i jeden notebook s externí hi-end dedikovanou grafickou kartou využívající technologie ATI XGP (Lasso). Nutno dodat, že jde o jediné použitelné externí řešení s odpovídajícím výkonem. Všechna řešení využívající ExpressCard (například Asus XG Station) ztroskotala na problémech s kompatibilitou a obrovském omezení rychlosti vinou příliš pomalé sběrnice. Pevně doufám, že se XGP konektory uchytí a že se dočkáme obdobného (v ideálním případě kompatibilního) rozhraní i pro notebooky s procesory Intel.
Adam Vágner: Mobilní grafiky jdou mimo mě. Zaujalo mne ale Lasso, či moderněji ATI XGP. Na grafických kartách už je znát, že se výrobci těžce potýkají s tím, aby to šlo rozumně vyrobit, napájet a uchladit a je jasné, že je nemožné chtít, aby něco takového cpali do notebooků. Definitivně potvrdím, až se jí pořádně podívám na zoubek.
Vašek Vlček: Stejně jako lowend jsou i mobilní grafiky pro mě země neprobádaná. Každopádně vždycky mi přišlo absurdní platit desetitisíce za „herní" notebooky, které za rok můžete hodit do šrotu. Grafické karty zastarávají tak rychle, že kupovat si řešení, kde není možné akcelerátor vyměnit je prostě absurdní. Zajímavé je v tomhle segmentu asi jen externí řešení, jako je třeba ATI Lasso. Prostě mobilní notebook, který doma připojíte do docking station a získáte i výkonnou grafiku. Jenže to už doma můžete mít raději levný desktop s větším výkonem. No a už jsme zase zpátky v začarovaném kolečku...
ps47: V mobilnej oblasti sa neorientujem, pre mňa čas strávený na cestách predstavuje vzácne chvíle počas ktorých si môžem oddýchnuť od obvyklého hardwarového šialenstva, a verím že to tak ešte chvíľu aj ostane.
Dušan Šimonovič: Mobilné grafiky ma popravde už veľmi dlho štvú. Až na výnimky nedosahujú podobného výkonu ako ich „stolné" alternatívy, výrazne zvyšujú spotrebu a cenu notebookov. V tomto roku sa to bohužiaľ nezmenilo, takmer. Všetky oddelené grafické jadrá boli zúfalé - skrátili výdrž o minimálne 20% a najväčšiu chválu si zaslúžili, ak ich bolo možné vypnúť. Svetlou výnimkou je jediné GPU - integrovaný GeForce 9400. So spotrebou GMA od Intelu a výkonom základných dedikovaných čipov ide o nevídaný úkaz v mobilnom svete. Zostáva len dúfať, že sa na trh čoskoro dostanú aj iné notebooky s týmto čipom než len Apple.
Peter Hucík: Čokoľvek, čo podporuje Hybrid CrossFire / SLI. Celá táto idea je veľmi podarená - na ceste šetrím baterku, doma sa hrám s poriadnym 3D výkonom. Teda ja osobne nie, doma mám LAN sieť poskladanú z high end testovacích PC (nazvime to testroom, alebo lab). Ale modelová cieľová skupina si bude tieto technológie užívať.
Matúš Paculík: Mobility Radeon HD 3850 sa po strastiplnej ceste ukázal len ako priemerné riešenie, GeForce 9800M GTX zas ako predražený mobilný high-end. Najzaujímavejšie tak dopadlo koketovanie firiem Apple a NVIDIA, pričom použitý SCL GeForce 9400M je vynikajúci prakticky po všetkých stránkach.
Grafika a procesory
Jiří Souček: Teď budu trochu sobecký a situaci budu hodnotit výlučně ze svého pohledu: Je sice pěkné, jak se nám rozšířily vícejádrové procesory, ale nestalo se tomu proto, že by si je uživatelé na základě svých potřeb vybírali, ale prostě proto, že jinou možnost nemají. (Ne)všimli jste si, že jednojádrové procesory vymizely nejen z high-endu, tak z mainstreamu? Pro výrobce to bylo důležité kvůli tomu, aby zákazník náhodou nepřišel na to, že více jader stále nemá takový smysl, jak by si výrobci přáli, abychom si mysleli. A bez výkonného jednojádrového procesoru neexistuje způsob, jak tohle otestovat. V současné době se nejvíce prodávají procesory se dvěma jádry a frekvencí lehce nad 2 GHz. Jenže nebyl by jednojádrový procesor na 3 GHz nejen rychlejší, ale i levnější?Pokud by Intel neměl oproti AMD výkonnostní náskok na jádro, bylo by to již patrnější, ale i tak si podle mě zanedlouho začnou uživatelé více uvědomovat, že stejného absurda, jakého Intel dosáhl s architekturou Netburst při nahánění taktovací frekvence, brzy dosáhne přehnanou mnohojádrovostí.
V době, kdy si ještě zákazník mohl vybrat, byli tvůrci softwaru motivováni a výrobci CPU na ně do jisté míry tlačili, aby maximum aplikací efektivně využívalo více jader. To už dávno pominulo a programy, které nebyly optimalizovány během této doby, většinou zůstaly beze změny, nebo se situace zlepšuje jen velmi pomalu.
Nejvíce se mi líbí myšlenka asymetrického multiprocessingu, kde by se čip skládal z jednoho velkého hlavního + několika dceřinných jader. Ano, něco jako Cell, ale blíž současné architektuře. Aplikace, které nejsou optimalizovány (nebo které nelze efektivně optimalizovat), by běžely na hlavním čipu, ty ostatní by pak byly přidělovány menším výpočetním jednotkám. Ale to je trochu utopie - dokud jsou uživatelé ochotni kupovat stávající produkty, není důvod cokoli měnit.
Mirek Jahoda: Ač jsem byl donedávna zastáncem teorie „GPU už ve hrách zastane všechno", mnoho her především z tohoto podzimu mě vyvedlo z omylu. Výkon grafických karet roste tak rychle, že velmi často naráží na strop daný procesorem a procesory se v mnoha moderních hrách potí a začínají se dokonce potit i na více než dvou jádrech. Zatím tak pomaloučku (vidíme jakési využití „dvou a půl jádra"), ale nakonec si Intel svou vizi využití čtyřjader ve hrách prosadí. Změnit to může právě GPU fyzika (a pod ni spadající AI).
Lukáš Fiala: Rok 2008 byl na dění v oblasti procesorů bohatý. Bohužel ne tak bohatý, aby AMD dokázalo konkurovat Intelu v high-endu. Zdá se, že tato bilance se nezmění ani s příchodem Phenomů II vyráběných 45nm postupem, ačkoliv jejich výkon a spotřeba už budou o poznání konkurenceschopnější. AMD hraje do karet i vlažné přijetí Core i7, které staví vícevláknový výkon nad (pro běžného uživatele desktopu důležitější) výkon jednoho jádra.
Jak už jsem ale naznačil v první kapitole, mezi procesory byl letos nejstěžejnějším počinem Atom. Nadšenější reakci si Intel snad nemohl přát (a vzhledem k ohrožení prodejů levných Celeronů si ji zřejmě ani nepřál). Je ovšem škoda, že se již dříve něco podobného nepodařilo prosadit VIA. VIA již před Atomem měla úsporné procesory a úsporné čipsety, ale boom lehkých notebooků se nekonal a desktopovým sestavám na platformě VIA se říkalo laciný šrot, zatímco pro desktopovou sestavu s Atomem se používá vznešený výraz „nettop".
David Ježek: Upřímně procesory mě již delší dobu nechávají poměrně chladným. Od doby prvních úsporných (65W) dvoujader je jejich výkon pro mé potřeby zcela dostatečný, spíše až zbytečně vysoký (většinu doby vytěžuji své CPU na 0-10%, již jen výjimečně něco encoduji do x264 a na to si klidně přes noc počkám, nepotřebuji živit v idle nenasytnější čtyřjádro, abych si jednou za čas něco zkomprimoval rychleji).
AMD pokračuje nadále v K10 architektuře, Intel v Core 2. Novinkou závěru roku je Nehalem, ale s ohledem na startovací ceny komba X58+CPU+DDR3 přijde jeho čas až v roce příštím. Pro letošek je z mého pohledu Core i7 zkrátka spíše „paperlaunch".
Škoda však stále padající hvězdy AMD na procesorovém trhu. Od dob K8 není firma schopna nabídnout skutečně konkurenční produkty ve vyšších segmentech (rozuměj: čtyřjádra) a její pomalejší (přesto však dostačující) dvoujádra to dlouho sama neutáhnou. Tříjádra, alias nepovedená čtyřjádra se zachovaným nechutným TDP 95 W, toho skutečně moc nezachrání
Jiří Zima: V roce 2008 není pochyb o nadvládě Intelu ve většině segmentů trhu. U desktopů má AMD stále své místo díky relativně dobré ceně některých mainstreamových procesorů. Pokud jde o notebooky, tak tam vidím v létě uvedenou platformu AMD Puma vyloženě jako krok špatným směrem. Nižší výkon procesoru často v notebooku není velkým problémem, ale proti předchozí generaci je navíc Puma žravější, a to v některých případech až o 80 % proti ekvivalentnímu řešení Intelu.
Intelu se nedá upřít úspěch s Atomem. Procesor sám o sobě není až tak zajímavý, ale když se povede marketing a načasování, tak není co řešit. Doufal jsem, že tu letos budu psát o VIA Nano, která se měla na trhu objevit někdy s Atomem. Realita je však taková, že na trhu je od VIA jen stařičký procesor C7 a po Nano ani vidu, ani slechu.
Adam Vágner: Tady bych nejspíš stejně jako v jiných kapitolách hořekoval nad tím, že Multi-GPU řešení a jejich hrubý výkon vypadá v prezentacích hezky, ale přesto na nich v praxi pořád nějak není vidět, jak výhodná je to cesta. A zase vzdychal nad tím, že je sice úžasné, že ať dělám, co chci, mám pořád ještě k dispozici 10-95 % procesorového výkonu, a přesto taková blbost, jako je dávka filtrů na dvacet fotek z běžných desetimegových digitálů, trvá čtvrt hodiny.
Vašek Vlček: Výkon procesoru se dneska stává poměrně druhořadou otázkou, protože hry stále více a více vyžadují nadupanou grafickou kartu a spokojí se s jakýmkoliv rychlejším dvoujádrem. Nejrůznější troj- a čtyřjádrové CPU využijete v podstatě jedině, pokud konvertujete video nebo provádíte jiné složitější výpočty. A i tady se pomalu, ale jistě dostávají ke slovu grafické karty, které mají na poli paralelních výpočtů obrovský potenciál. Je jenom otázkou času, kdy programátoři přijdou s optimalizovanými programy, které toho dokáží využít...
ps47: Nikdy som nemal v láske lowendové zostavy, v poslednej dobe som ale bol nútený svoj názor prehodnotiť - vďaka posledným integrovaným grafickým jadrám od AMD/ATi a superlacným AM2 procesorom s nízkou spotrebou sa dá za pár drobných dať dokopy plne funkčný a veľmi úsporný počítač, ktorý okrem hardcore hrania zvládne bez problémov úplne všetko, práca, zábava, prehrávanie HD videa. . A ak tá integrovaná grafika predsa len prestane stačiť, nieje problém za dalších pár drobných prihodiť napríklad výbornú HD 4670ku vďaka ktorej celý počítač poskočí o (viac než) jednu výkonnostnú úroveň vyššie.¨
Matej Koleják: V minulom roku bolo vydaných podľa mňa prekvapivo veľa hier, silno zaťažených na výkon procesora. Jednalo sa väčšinou o porty konzolových verzií. Zatiaľ to vyzerá tak, že tento trend bude pokračovať aj v roku 2009. Intel a AMD sa teda môžu tešiť - silné viacjadrové CPU bude naďalej nutné pre „hráčov", žiaľ, aj v dobe „Direct3D 10" a prvých „Direct3D 11" hier...
Dušan Šimonovič: V určitej dobe som si myslel, že nepotrebujem rýchly procesor. Práca s fotografiami na vyššej úrovni a HD video ma presvedčilo o opaku. Štvorjadrový procesor v súčasnosti vnímam ako základný kameň počítača pre nadšenca. Pre človeka, ktorý si bežne otvorí desiatky okien, pracuje s HD videom, fotografiami v RAW formáte a počet spustených procesov na jeho počítači veľmi výrazne presahuje stovku. To platí aj pre hry. Tie si síce so štyrmi jadrami ešte príliš nerozumejú, iné (spustené) aplikácie sa však radi o dostupný hrubý výkon podelia.
V tomto smere ma tento rok veľmi potešil Intel, ktorý k veľmi kvalitným 45 nm Core 2 Quad pridal najnovšie Core i7. AMD hrá v tejto lige druhé husle. Zákazníkov sa snaží osloviť len nižšou cenou za 3 či 4-jadrové Phenomy, ktoré sa výkonnostne nedokážu dotiahnuť na Intel a navrch trpia nemalou spotrebou. Cena/výkon je síce často o kúsok lepšia, ale celkové "uspokojenie" vo výslednom kompromise nenachádzam.
Peter Hucík: Nadpis tejto časti mi nejak nesedí v kontexte s predošlými, ale necháva priestor na moje myšlienky o procesoroch. Takže, pochvala putuje do Intelu za hard launch Nehalemov, alias Core i7. Skvelé procesory, výborne taktujú. Ďalej ma teší Shanghai architektúra, zdá sa, že biznisu AMD vcelku pomôže, na trhu serverov to bude úspech.
Matúš Paculík: Moje štvorjadro Q6600 mi už dlhú dobu slúži, slúžiť bude a ani Core i7 ma o opaku nepresvedčí.
Inovácia roku
Jiří Souček: Inovací roku je bezesporu přístup při vývoji čipu RV770 - až dosud se vždy vývojový tým soustředil na návrh čipu o maximálních rozměrech, který ještě příslušný výrobní proces zvládá při akceptovatelné výtěžnosti. Levnější deriváty vznikaly až druhotně, architektura pro ně nebyla optimální (při určité limitaci velikostí jádra potřebné pro dosažení takové ceny, aby bylo možné produkt zasadit do požadovaného cenového segmentu) a výsledkem byly čipy, jako RV530 (Radeon X1600 XT) nebo G84 (GeForce 8600 GTS), jejichž poměr cena/výkon byl ve vší slušnosti neoslnivý.Přístup, kdy se ATi soustředila primárně na o stupeň nižší cenový segment, zapříčinil, že i další nižší cenový stupeň (RV730 / Radeon HD 4670) ještě nabízí výborný poměr cena/výkon.
Bohužel má tento přístup i svojí stinnou stránku - koncového zákazníka to sice nemusí příliš zajímat, ale faktem je, že pro dosažení těchto cílů bylo potřeba udělat značný krok zpět po stránce architektury. R600 sice předběhla dobu, ale i tak tento postup nevnímám jako zcela ideální.
1. V první řadě byl odstraněn ring-bus, který vzájemně spojoval všechny části čipu a po jehož náhradě bylo třeba vytvořit řadu lokálních sběrnic pro specifické účely.
2. S tím souvisí i ztráta schopnosti všech SPs vzájemně využívat všechny texturovací jednotky - toto R600 uměla. Kterákoli výpočetní jednotka mohla využít kteroukoli volnou texturovací jednotku. Generace R700 je na tom podobně jako generace R500: spolupracovat mohou pouze jednotky v rámci jednoho quadu, takže i v případě, že by se v jiném quadu nacházela jednotka nevytížená, nebude možné ji využít.
3. Tento systém zase souvisí se způsobem renderingu, který ATi zavedla již na R300: obraz je rozdělen na pravoúhlé (čtvercové) úseky a každý quad výpočetních jednotek pracuje na vlastním čtverci. Takto to fungovalo na generacích R300, R400 a R500. R600 to změnila - žádné rozdělení obrazu se nekonalo a jednotky pracovaly pouze na základě toho, jaká úloha jim byla přidělena. Texture cache a „hotové" texely byly masivně sdílené přes ring-bus. R700 se vrátila k původnímu konceptu - takže již je třeba opět sdílet jen data, která se týkají rozhraní jednotlivých čtverců (ano, oproti R600 by teoreticky bylo možné v CrossFire používat super-tiling)
4. Celý tento systém byl vyvinut pro podporu nativního FP16 renderingu: Každá texturovací jednotka R600 zvládala vykreslit jeden bilineární FP16 texel v jediném taktu (texturovací jednotky RV770 a G200 potřebují takty dva, texturovací jednotky G70 potřebovaly více než 4 takty). Což je dalším z důvodů, proč RV770 není 2,5× rychlejší než R600, když má 2,5x více texturovacích jednotek.
5. Texturovací jednotky R600 ještě nesly tzv. sampling units, které byly schopny zpracovávat textury, které nevyžadovaly filtraci, čímž byl šetřen výkon primárních texturovacích jednotek.
Myslím si, že kdyby R600 fungovala jak měla (tzn. hardware resolve na úrovni ROPs), nebyla by propadákem a ATi by možný nepřistoupila k tak razantním změnám. Pokud by totiž došlo pouze na změny na úrovni ROPs a "vyčištění" designu + zjednodušení architektury SPs, nemyslím si, že by byl poměr cena/výkon takového řešení o mnoho slabší, přičemž by nové hry takové architektuře seděly o něco lépe.
Mirek Jahoda: V oblasti grafických karet mě skutečně zaujala jen implementace PhysX pro grafické karty GeForce. Mimo tuto oblast se však něco dělo a vynálezem roku je určitě memristor od HP. Jsem zvědav na první praktická nasazení.
Lukáš Fiala: V této kapitole docela tápu. GeForce GTX, natožpak GeForce 9, nepovažuji za inovaci. Core i7? Monolitické čtyřjádro s integrovaným paměťovým řadičem a sériovou sběrnicí, to už tu také bylo. RV770 je nakonec jeden z těch inovativnějších produktů, ačkoliv návrat k upřednostnění podpory INT8 textur přes FP16 je spíše krok zpět. Byť směrem k současným hrám.
David Ježek: Letošní rok nepřinesl v podobě hotového prodávaného produktu nic, co bych označil za inovaci hodnou zmínění.
Adam Vágner: Aha... ano, taky se přikloním k přechodu na GDDR5. Je-li to inovace, nebo jen přirozený vývoj, nechám na vás. Nejde nezmínit Larrabee, o kterém se letos objevily první detailní informace. Ale to už bylo, je, a hlavně - teprve bude. Proto bych mu nedal nálepku inovace tohoto roku. Navíc nikdo krom pár vyvolených neví, co si od něj slibovat. S dosavadními zkušenostmi a z toho, co se ví, z něj mám dojem, že na něj budeme jednou vzpomínat jako na víceprocesorový x86 koprocesor, který bylo možné využít i k renderování grafiky v reálném čase, ale určitě ne jako na výkonnou herní grafiku od Intelu.
Pak je tu spousta drobností, které nemají v době oznámení praktický přínos. Prostě jen vypadají bombasticky, ale je jich tolik a žádná nevyčnívá. Ze všech těch revolučních holografických záznamů, nesmyslů z uhlíkových nanotrubiček a nanovláken, superrychlých tranzistorů, nových výrobních procesů a co já vím čeho, o čemž slýcháme několikátým rokem, bych možná vypíchl Lucid Hydra, který je teď vnímán coby Svatým grál, který vyléčí neduhy multiGPU řešení. Netrpělivě čekám, zda i tato bublina splaskne.
Vašek Vlček: Myslím, že tohle ocenění si plně zaslouží Nvidia za to, jak chrlí jednu zajímavou technologii za druhou. Ať už se jedná o rozhraní CUDA, herní fyziku PhysX nebo třeba stereoskopické hraní, každý si může vybrat. Opravdu oceňuji to, že se Nvidia nesnaží jen dál a dál chrlit ještě výkonnější a nadupanější akcelerátory, ale vedle toho ještě investuje ohromné prostředky do dalšího vývoje a vizionářsky přináší úplně nové technologie. Jen tak dál...
Matej Koleják: Určite by sa teraz dalo písať o architektúre RV770, alebo iného čipu. Nerád by som však písal o niečom, čo už bolo predo mnou spomenuté. Vybral som si preto niečo iné - GDDR5 pamäť.
Samozrejme, vývoj trval dlhšie obdobie, ale až v roku 2008 bola vydaná prvá desktop grafická karta s GDDR5 pamäťou na PCB. Bola ňou Radeon HD 4870 a vďaka tejto pamäti má napriek 256bit zbernici teoretickú priepustnosť vyše 115GB/s. To je dokonca viac, ako má GeForce GTX 260 so 448bit zbernicou a 999MHz GDDR3 pamäťou. Netreba pritom zabudnúť, že sa jedná o jednu z najpomalších GDDR5 variant. AMD/ATi očakáva v priebehu tohto roka dostupnosť oveľa vyššie taktovaných variant. Vďaka týmto pamätiam teda bude možné poskytnúť GPUs s 128bit zbernicou vyše 100 GB/s priepustnosť. To je podľa mňa výrazný krok vpred.
Dušan Šimonovič: Máme rýchle procesory, gigabajty operačnej pamäte a stovky shader jednotiek v grafikách - napriek tomu stále čakáme na dáta. Preto za najväčšiu inováciu považujem úspešný vstup Intelu na trh SSD diskov. Chipzilla do tejto oblasti konečne priviedla inteligenciu namiesto „hrubej" sily elektronických pamätí, ktoré si lámu zuby na mnohých druhoch požiadaviek na pevné disky.
Skutočne rýchle elektronické pamäte spôsobia skrátenie čakania pri stolných aj mobilných počítačoch v omnoho citeľnejšej podobe než štvorjadrové procesory či 8 GB operačnej pamäte. Ešte aby sa zobudili aj ďalší výrobcovia a ceny zaujímavých SSD klesli na rozumnú úroveň.
Peter Hucík: IP bany pre niektorých diskutujúcich na hardvérových weboch. Viem, že to nie je výmysel roka 2008, ale musel som si rypnúť. Niektoré diskusie mi dvíhali žlč až na orbitu. Najmä tie pri testoch GPU.
Matúš Paculík: Pre mňa je to jednoznačne port PhysX na grafické karty NVIDIA. Tejto nedocenenej technológii už zvonil umieračik, avšak „zelený" marketing vie aj tú najmenšiu výhodu premeniť na obrovské plus. Vďaka NVIDII sa tak rozprúdili debaty o potrebe detailnejšej fyziky v hrách a výsledok je taký, že v pripravovanom DirectX sa bude na ňu myslieť. Zatiaľ však na poriadne využitie NV PhysX ešte stále čakám a ja dúfam, že ma Mirror's Edge a hlavne špičkovo vyzerajúci Cryostasis nesklame. Otázkou zostáva univerzálnosť tohto riešenia, ktoré pokiaľ chce prežiť, bude musieť vyústiť do všeobecne prijatého štandardu.
Článok/interview roku
Jiří Souček: Under the IHS - Rage 3D / Eric DemersThe RV770 Story: Documenting ATI's Road to Success - Anadtech/ Chris Hook
Mirek Jahoda: Z oblasti IT mi žádný letos v paměti neutkvěl, zato mi tam utkvěl trojdílný Rok 2008 ve fotografiích ze skvělého The Big Picture (Boston Globe).
Lukáš Fiala: Evergreeny jsou rozhovory s Ericem Demersem. Ten letošní o RV770 a R700 dokonce vyšel i v českém překladu. Dále bych rád vyzdvihl velmi naučnou videoreportáž kolegy Vládi Janečka Jak se dělá MicroATX deska. Výživná je také diskuze k této novince, a to i bez několika původních příspěvků, které byly smazány z důvodů použití příliš vulgárního jazyka.
David Ježek: Článků jsem za letošek přečetl jako obvykle "nechutně mnoho", rozhovorů také nemálo, ale v IT branži nevím o žádném vysloveně zajímavém. Neduhem tohoto oboru je rychlost, s jakou se mění. Co bylo objevné před půl rokem, o čem si ten či onen redaktor povídal s inženýry té či oné firmy, během pár měsíců spláchne historie a nové generace produktů.
Dovolil bych si tedy trochu odbočit a upozornit vás na jeden 20 let starý rozhovor, jenž jsem v útrobách internetu objevil celkem nedávno a který považuji za nesmírně zajímavý. Známý americký novinář a tiskový mluvčí v Bílém domě za Johnsonovy administrativy, Bill Moyers, v něm vyzpovídal jednoho z nejznámějších spisovatelů a popularizátorů vědy, prof. Isaaca Asimova. Takže pokud máte padesát minut času, vřele doporučuji, hovoří se na mnohá témata včetně výpočetní techniky (a jejího využití ve výuce).
http://www.pbs.org/moyers/faithandreason/media_players/asimovwoi_audio.html
Vašek Vlček: Opravdu se mi líbilo interview s Timem Sweeneyem na serveru Arstechnica, kde se rozpovídal o tom, že se pomalu blíži konec éry klasických grafických akcelerátorů v podobě, jak je známe dnes. Opravdu doporučuji přečíst.
Matej Koleják: Naozaj ťažká úloha, pretože si veľa kvalitných článkov/rozhovorov už nepamätám. Vyberám si teda skvelý článok, ktorý mi utkvel až doteraz v pamäti a súvisí, ako inak, s RV770. RV770 Story: Documenting ATI's Road to Success na Anandtech.com
Dušan Šimonovič: Hviezdičku v Google Reader si vyslúžilo mnoho článkov, ale žiadny z nich my neutkvel v pamäti tak výrazne, aby som ho nazval článkom roku. Na druhú stranu som pri skúmaní zaujímavých článkov „objavil" veľmi kvalitný zdroj informácií. Je ním Nanotech - The Circuits Blog, ktorý píše Brooke Crothers. Až s neuveriteľnou presnosťou a veľmi trefne píše o zaujímavých trendoch a technológiách omnoho skôr než zdroje hlavného prúdu.
Peter Hucík: Interview s Ericom Demersom zrejme zvolí takmer každý z odpovedajúcich VIP, takže schválne volím radšej zaujímavú technologickú debatu s Johnom Carmackom na stránke PC Perspective. Technologický guru moderných FPS hier tu prezentuje svoje názory na súboj rasterizácia vs ray tracing, hovorí o chystanom engine iD Tech 6, rypne si do konzol a do simulácie fyziky. Inak povedané, pozrite si, čo si myslí o vašich každodenných flamewaroch človek, ktorý sa tematike ozaj rozumie.
Prekvapenie roku
Jiří Souček: Týká se (kupodivu) Radeonu HD 2900XT, resp. samotného čipu R600. V době vydání RV770 (HD 4800) jsem se dozvěděl pár zajímavých informací, které se dosud nedostaly na světlo. Při přípravě článku o architektuře RV770 si nebylo možné nevšimnout několika rozdílů v architektuře ROPs jednotek oproti původní R600. Ohledně této problematiky jsem tehdy posílal svým kolegům e-mail (zkráceno):Nevím, jestli jste se snažili zjistit, co se stalo s alpha/fog unit, která byla ve schématech ROPs R6xx vyznačená, ale v RV7xx už chyběla:
http://www.extrahardware.cz/technologie-rv770-jak-vznikl-radeon-hd-4800?page=0,3
ale mně se to snad konečně podařilo a myslím, že by vás to mohlo zajímat.
V diagramu R600 byla přítomna alpha/fog unit a blending unit. Blending unit je plněna fog/alpha/Z-/stencil-daty a MSAA resolved daty. Je to tedy víceúčelová jednotka, která spíš než blending provádí obecně různé typy modifikací dat (načte-upraví-zapíše).
Naproti tomu alpha/fog unit byla určena převážně pro alpha-blending. Funkce fog unit byla zřejmě jen atavismem, neboť od SM3.0 nemá valné využití.
RV770 podle diagramu vynechává celou alpha/fog unit. Zároveň ale má kompletní resolve unit, což je v podstatě jednotka, která je výčtem svých schopností kompatibilní s požadavky pro alpha-blending. Alpha unit R600 pracovala s přesností FP32, ale nezvládala pracovat s množstvím vstupních hodnot dostatečným pro realizaci resolve. Podle všeho to vypadá, že nová resolve unit není nic jiného, než rozšířená alpha unit z R600.
Takhle to vypadá, že implementace resolve na úroveň ROPs vyšla v případě RV770 poměrně lacino, protože část potřebných obvodů už přítomna byla. Ale pak je mi záhadou, proč to tak neimplementovali už na R600...
Tehdy mi to téměř nedalo spát, takže jsem pátral dál a problematiku přetlumočil osobě, která by si nepřála být jmenována. Výměnou za mlčení se mi dostalo odpovědi. Jelikož už v současné době všechny produkty řady HD 2000 vymizely z prodejů a zveřejnění této informace nikomu neublíží (ani nepomůže), není důvod se o ni nepodělit:
Čip R600 ve skutečnosti plnohodnotně podporoval hardwarový MSAA resolve, stejně jako RV770 nebo starší R580. Krom toho (stejně jako RV770) byl optimalizovaný pro shader (DX10) resolve, aby mohl korektně provádět MSAA i v situacích, kde to fixně nejde. Problém byl v tom, že ačkoli se v samotném návrhu čipu zdálo být vše v pořádku, nefungovalo po hardwarové stránce vše, jak mělo a resolve unit se nepodařilo plnohodnotně rozchodit. Resolve unit při MSAA 8× nefungovala vůbec, při MSAA 2× a 4× ano, ale zřejmě ne tak, jak se očekávalo, takže nakonec došlo k její kompletní deaktivaci.
Protože byl návrh ROP jednotek R600 použit i pro RV630 (HD 2600) a RV610 (HD 2400), dotýkal se problém i těchto čipů. R600 z tohoto důvodu doznala odkladu, inženýři zřejmě stále doufali, že problém vyřeší pomocí ovladačů, ale to se bohužel nepodařilo (tím se vysvětluje, proč finální verze čipu R600 pochází již ze začátku roku 2007, zatímco k vydání došlo až v květnu).
v Radeon HD 2900 byl tedy vydán jako produkt, který spoléhal pouze na pomalejší univerzální programovatelný resolve přes unifikované jádro. Problém měl být vyřešen při vývoji RV670 (Radeonu HD 3800). Nakonec se ale zjistilo, že je situace mnohem komplikovanější, než se zprvu zdálo. Také uživatelé kritizovali spíš vysokou spotřebu R600, než výkon při FSAA, kterému alespoň odpovídala cena. Cíl byl tedy jasný: co nejrychleji vydat čip, který bude primárně řešit spotřebu a výrobní náklady: RV670.
Při vývoji RV770 byly ROPs redesignovány. Resolve unit, která v R600 vinou poruchy mohla provádět pouze MUL operaci pro alpha blending unit, byla přepracována a rozšířena, takže nyní krom těchto funkcí zastává úlohu i původní fog-unit (low-precision MUL).
Dnes již jen těžko odhadneme, kde by byl Radeon HD 2900, pokud by vše fungovalo, jak bylo od začátku plánováno.
S3 Chrome 530 GT
Mirek Jahoda: Hardware u S3/VIA. Nadějné úsporné procesory (Nano), k nim adekvátní čipové sady a dokonce grafické karty (Chrome GT) technologicky nijak nezaostávající za zavedenou konkurencí. Bohužel zatím společný podnik S3 a VIA nepřekvapil softwarem (ovladače), ani svým slabým tahem na branku (prosazování a rozšiřování svých produktů).
Lukáš Fiala: Hodně lidí překvapily Radeony HD 4800, ale když to vezmeme kolem a kolem, takové převraty se čas od času stávají. Zatímco ale všechny reflektory mířily na nově uvedené grafické karty od obou táborů, trochu stranou zájmu se stalo něco, co bylo ještě několik měsíců předtím nemyslitelné. Nebylo by to poprvé, co bylo SLI zprovozněno na jiném čipsetu než nForce, ale poprvé se tak stalo s oficiálním posvěcením nVidie. Je Intel X58 jen prvním z mnoha, nebo zůstane raritkou? To nám řekne až čas.
David Ježek: Největším překvapením pro mě byl poměr výkon/cena Radeonu HD 4850 a razance jeho vstupu na trh. Nejenže si najednou každý mohl koupit velice výkonnou a levnou kartu, ale současně se AMD ze dne na den vyšvihla a nVidii nezbylo nic jiného, než rychle začít výrazně zlevňovat řadu GTX 200 a model 9800 GTX. Radeony HD 4870 a HD 4870 X2 a pozdější 4830 tento vývoj trhu definitivně upevnily a přestože jsme se v cenách modelů HD 4800 nijak zvlášť od závěru léta neposunuli (část bude jistě padat na bedra horské dráhy, kterou letos sjížděl americký dolar), vděčíme jim za výrazné oživení konkurenčního prostředí na trhu herních grafik.
Adam Vágner: Letos mne překvapilo více věcí. Co mi ale určitě utkvělo v paměti, jsou dvě grafické karty - vysoký výkon „papírově" slabé GeForce 9600 GT a menší šok v podobě výkonu HD 4850 a 4870 - po R600 a RV670 jsem čekal spíše konkurenci pro 8800 GT a 9800 GTX, nikoliv čip schopný konkurovat slabší verzi GT200. Udivilo mne i to, že se Nvidia vzdala exkluzivity spojené s podporou SLI na čipsetech nForce a stejně tak odkoupení PhysX a společnosti Ageia.
Vašek Vlček: Zcela bez debat to je to nástup nových grafik od ATI, které opravdu solidně zamíchaly s do té doby už pěkně nazelenalým trhem a přinesly svěží konkurenční vítr do stojatých vod. Díky konkurenčnímu boji je dnes 3D výkon v podstatě nejlevnější v historii a opravdu pevně doufám, že se bude ATI nadále dařit podobně překvapovat. Konkurence je dobrá, m'kay?
ps47: Tu som nemal nad čím rozmýšľať - najväčším prekvapením bolo uvedenie Radeonov HD 4800, resp. ani nie tak to uvedenie ako skôr ich výkon a cena, čo si budeme hovoriť, červená banda z ATi tento rok vypiekla s úplne každým, pochybujem ze po fiasku s R600 (a po celkom slušnom, ale predsa len nie úplne presvedčivom RV670) niekto ešte očakával taký obrat. Holt, život je plný prekvapení.
Matej Koleják: Predpokladám, že väčšina kolegov bude písať o RV770, ktorý bol pre verejnosť určite veľkým prekvapením. Mňa však tento rok prekvapili dve iné veci, medzi ktorými som sa nevedel rozhodnúť. Uvediem teda obe.
Prvé prekvapenie je spojené s S3 Graphics. Podarilo sa im vydať čip Destination 3 vo forme low-end grafických kariet Chrome 400. Tie sú po výkonnostnej stránke, pokiaľ nie je zapnuté AA/AF, naozaj konkurencieschopné. To je úspech a slabšia verzia - 430 GT je dokonca dostupná vo viacerých Európskych e-shopoch. Po technickej stránke podporujú Direct3D 10.1 a prekvapivá je aj oveľa vyššie pracovná frekvencia ALUs , teda prítomnosť shader-domény ako ju poznáme od G80.
Na druhé minuloročné prekvapenie som prišiel len pred mesiacom, keď som testoval prepad výkonu RV770 s novými ovládačmi. Vo viacerých testoch/hrách bol výkon s EDCFAA rovnaký, alebo dokonca vyšší, ako s Wide/Narrow-Tent filtrom. Taký výrazne dobrý výkon RV770 s Edge Detect CFAA som teda nečakal. Wide/Narrow-tent filtre strácajú zároveň svoje opodstatnenie.
Dušan Šimonovič: Dlhé roky so zúfalými integrovanými grafikami Intelu ma naučili opatrnosti k integrovaným riešeniam. Tento rok ma v tomto smere zároveň prekvapil aj potešil. Najprv prišla Puma a pred nedávnom prišla na scénu nVidia GeForce 9400M. V prvom prípade ide o jednu z významných konkurenčných výhod AMD platformy a v druhom o najlepší mobilnú čipovú sadu pre univerzálne notebooky. Intel X4500 nie je „zlý", ale v porovnaní s GeForce 9400 pôsobí ako chudobný príbuzný a Puma sa bohužiaľ nedočkala žiadnej mobilnej implementácie, ktorá by sa dala považovať za výbornú.
Peter Hucík: Radek Hulán zrušil svoj web. Wowgh!
Matúš Paculík: Bezpochyby cenová politika noviniek ATI Radeon HD 4850 a 4870. Výkonné modely sa priblížili na dosah väčšiemu množstvu hráčov a NVIDIA musela pristúpiť k razantnému zníženiu cien, z čoho sme sa samozrejme všetci okrem Igora radovali.
Najväčšie sklamanie roku
Jiří Souček: Jak tu již několikrát padlo, nebyl tento rok právě bohatý na propadáky. Co však mírné zklamání přineslo, byl výkon GeForce GTX 280. Nikoli sám o sobě, ale po slibech nVidie a při ceně karty v době uvedení očekávala většina uživatelů poněkud jiný výkon - zvlášť ve srovnání s Radeonem HD 4870, který po vydání nabízel 80% jejího výkonu při poloviční ceně.Mirek Jahoda: Pořád čekám na tu svižnost (i při obrovských kvantech objektů), kterou měl přinést DirectX 10 a pořád se nemůžu dočkat.
Lukáš Fiala: Zklamal mě člověk, kterého raději nebudu jmenovat a který o sobě tvrdí, že je léty ostřílený profesionál na pozici vyžadující kontakt s lidmi, ale neovládá základní pravidla slušného chování a vyjadřování.
David Ježek: Největší zklamání roku 2008 je stejné jako v roce 2007. Je jím absence volně bezplatně dostupných GPGPU řešení pro různé úlohy. Mě osobně zajímá prakticky pouze možnost encodingu videa do H.264 pomocí GPU a stále nemám pocit, že bych se dočkal něčeho, co stáhnu, nainstaluji a budu provozovat na libovolné grafice DX10(+) generace. První vlaštovka Badaboom je placený nástroj využívající CUDU, Catalysty přinášejí teprve první příslib něčeho, co by se mohlo vyvinout v použitelný nástroj (nicméně komfortu editace ve VirtualDubu nesahají ani po podrážky bot), ale ani po dvou letech od uvedení prvních DX10 karet na trh prostě nemám možnost video pořádně editovat a následně komprimovat do H.264 jinak než pomocí CPU v aplikacích typu VirtualDubu/Avidemuxu do x264.
Adam Vágner: Pro mě je to jednoznačně Asus ROG XG Station. Hendikep způsobený pomalejší sběrnicí znásobil Asus tím, že ušetřil nějakou pětistovku osazením staré lowendové GeForce 8600 GT. Rozčarovaný jsem byl i z cen, za které se u nás objevil výkonem zajímavý lowend v podobě GeForce 9500 GT. Nepotěšila mne ani spotřeba Radeonů HD 48x0 bez zátěže a to, že z prezentací Nvidie v tichosti zmizela technologie HybridPower.
Kdybych to měl vzít obšírněji, je to určitě platforma Intel Atom pro stolní PC. Její výhody Intel v desktopech pohřbil kombinací se starým a notně pažravým čipsetem a omezeními souvisejícími se snahou zabránit kanibalizaci na vlastních Celeronech a Pentiích. Uvidíme, jestli bude Atom ještě zajímavý, až za nějaký čas objeví v kombinaci s čipsetem Nvidie. Abych nezapomněl, výkon Core i7 při nasazení na desktopu. Po tom, co se Intelu povedlo s Core 2, jsem si od nich sliboval víc. I tak má ale AMD pořád co dohánět.
Vašek Vlček: Marně přemýšlím, co by mě za minulý rok nějak zásadně zklamalo. Prostě si nemůžu vzpomenout na nic zásadního, tak do toho trošku zamotám osobní zkušenost. K vánocům jsem si udělal radost a pořídil si nový chytrý telefon. S mobilními okénky, protože jablečné trendy produkty nemám moc v oblibě. Tak trošku naivně jsem si říkal, že Microsoft už to snad ve verzi 6.1 někam dotáhnul a komfort ovládání by se alespoň trochu mohl blížit iProduktům. Naivita. Tragédie. Pro práci s komunikátorem za bratru patnáct tisíc je nadále vaším největším kamarádem stylus a když si chcete zatelefonovat, abyste se té mašinky pomalu doprošovali. Hlavně že je nadupaná všemi nejmodernějšími technologiemi...
ps47: Napadajú ma hneď tri veci ktoré ma sklamali zhruba rovnako: stály nedostatok hier plne využívajúcich DX10 (a DX10.1), pretrvávajúca neschopnosť AMD konkurovať v procesorovom highende Intelu, a v neposlednej rade aj to že ATI neuviedla single GPU kartu pre absolútny highend - už som spomenul že HD 4870 X2 nepovažujem za plnohodnotné riešenie.
Matej Koleják: Najväčším sklamaním tohto roku bol podľa mňa prístup PR-managerov spoločností AMD/ATi a nVidia voči internetovej stránke na ktorej som redaktor.
Je logické, že pre svoje recenzie grafických kariet potrebujem z ich strany aspoň podporu vo forme podkladov a informácií, ktoré ich nič nestoja. Preto som na začiatku minulého roka oslovil príslušných PR-managerov týchto spoločností. Od AMD/ATi som dokonca dostal odpoveď, že majú záujem o „spoluprácu" s nami. Na ďalšie maily však už neprišli odpovede - asi na nás zabudli. Ešte „lepšie" to dopadlo s mailom, poslaným PR-managerovi nVidie pre CZ, SK. Odpovede som sa dodnes nedočkal. Pravdepodobne mal príliš veľa práce alebo sme sa mu (ako internetová stránka) nezdali dostatočne atraktívni.
Zaujímavé je, že iné spoločnosti nemajú problémy nám poskytnúť produkty na testovanie s príslušnými informáciami. Kde je teda chyba?
Dušan Šimonovič: Očakával som, že Centrino 2 prinesie masové rozšírenie prepínania grafických jadier. Dedikované grafiky vždy boli najväčším žrútom energie mobilných zariadení a zároveň mali nízky výkon. Intel sľuboval možnosť prepínania grafických jadier medzi integrovaným (úsporným) a dedikovaným (výkonným) jadrom. Realita to príliš nepotvrdila. Čipová sada to dokáže, ale implementácia viazne. Iba veľmi málo notebookov skutočne podporuje túto funkcionalitu (čo na druhú stranu výrazne glorifikuje tých pár, čo to dokážu), a preto stále trpíme pri rozhodovaní nad výdržou alebo výkonom.
Zmení sa to v roku 2009? Intel pripravuje mobilnú verziu Nehalemu s integrovaným GPU, ktorá by mohla pri vhodnej konštelácii hviezd podporovať prepínanie medzi úsporným a výkonným jadrom. Podľa všetkého však bude obmedzením hlavne cena - za integrované GPU v procesore bude nemalý príplatok. Dúfam, že v tomto prípade nezostanem sklamaný alebo sa nVidia či ATI pochlapia a vydajú naozaj úspornú dedikovanú kartu pre notebooky.
Peter Hucík: Far Cry 2. Plus zasielam škaredý pohľad všetkým vývojárom hier, ktorí sa rozhodli vyvíjať už len výhradne pre konzole. Epic fail.
Matúš Paculík: Sklamaním sú pre mňa stále nepodarené ovládače Catalyst, ktoré mi proste vždy vedia pripraviť horúce chvíle pred uzávierkou - ak náhodou pôjdete okolo našej redakcie a budete počuť súvislé nadávky, môžete si byť takmer na 100% istí, že sa práve testujú grafiky od ATI. Rovnaké to bolo pred rokom, rovnaké teraz a bojím sa, že to bude rovnaké vždy, keď ma napadne koketovať s CrossFire...
Najzaujímavejšie riešenie roku
Jiří Souček: Nejzajímavější řešení letoška vidím v marketingové záchraně řady nVidia GTX200. Po vydání konkurenčních produktů po ní rychle klesla poptávka, především kvůli vysoké ceně. Ani její snížení však příliš nepomohlo oblibě a další slevy už si nVidia dovolit nemohla (výrazně vyšší výrobní náklady na čip, dražší PCB, více paměti...), takže situaci vyřešila jinak:V okamžiku, kdy se výtěžnost výroby zvýšila natolik, že bylo možné původní verzi GTX 260 nahradit o 6 % rychlejší variantou s vyšším počtem SPs, vymyslelo marketingové oddělení geniální plán: Zároveň s novou verzí ovladačů byly recenzentům po celém světě odeslány originální verze vybraných her, na jejichž vývoji se nVidia podílela a to včetně uložených pozic vhodných pro účely testování. A pointa? Autoři vydají recenzi, ve které budou použity tyto hry s dodaným driverem a mohou si všechny plné verze her ponechat „za odměnu".
Výsledek byl vynikající: nejen, že se web naplnil recenzemi, ve kterých hardware nVidie díky „těm správným hrám" exceluje, ale tyto hry (včetně pozic) ještě zůstaly v šuplíku recenzentů, takže je jisté, že budou k testování používány i v budoucnu. Korunu tomu nasadil web Bjorn3D, který vzal všechny návody nVidie doslovně, čímž dal vzniknout nádherné online prezentaci, ze které musí autorovi celého projektu srdce plesat.
nVidia se tak vrátila do hry, aniž by vydala jediný nový grafický čip. A navíc s minimálními náklady - co znamená cena několika DVD oproti příjmům, které plynou ze zvýšených prodejů? Aby se však z dané situace vytěžilo maximum, byly všem významným produkt manažerům klíčových velkoobchodů dodány materiály opěvující reloadovanou GeForce GTX 260. Proč ne? Pokud si určíte, s jakými ovladači se bude testovat, v jakých hrách se bude testovat a které lokace budou během testování využity, nemůže to nikdy dopadnout špatně. A vždy se najde alespoň jeden web, který takovému „přání" vyjde vstříc v úplně všech ohledech.
Za tento krok by si marketingové oddělení nVidie zasloužilo medaili - nezbývá tedy, než nVidii do nového roku popřát, aby stejně efektivně, jako funguje marketing, začal fungovat i vývoj nových produktů.
Mirek Jahoda: Pro recenzenta grafických karet jsou hodně zajímavé vybavenější základní desky s Intel X58. Čipset s podporou CrossFire i SLI je totiž tím správným základním kamenem testovací sestavy pro grafické karty. Ježíšek ale bohužel žádnou takovou desku osazenou nějakým pěkným Bloomfieldem nenadělil, uvidíme, kdy se do testovací platformy na grafiky podaří sehnat.
Lukáš Fiala: Tak to bude bezesporu LucidLogix Hydra, škoda jen, že ještě nikdo neměl tu čest ji otestovat. Zaujala mě také koncepce hybridního chlazení (mohli jsme vidět minimálně v podání Asusu a MSI), které zapíná větrák pouze v zátěži.
David Ježek: Ač mě řada z vás patrně definitivně označí za fanATIka, nemohu jinak než tento bod „zneužít". Nenapadá mě totiž žádné řešení roku 2008, které výrazněji převyšovalo ostatní, takže tento bod pojmu ironicky.
Nejzajímavější řešení použila hned ve dvou odlišných případech nVidia. První případ je řešení, jaké nVidia zvolila v aféře vadných grafických procesorů (G86...), za což si mimo jiné ona sama i její vedení vysloužili žalobu od vlastních akcionářů. Druhým nejzajímavějším řešením je způsob, jak nVidia řešila a nadále řeší mainstreamové/low-endové produkty 9. a 10. generace. Ano, hovořím opět o tom, že neuvádí nové karty, ale přeznačuje ty staré (případně jim lehce změní frekvence, aby to nebylo moc okaté).
Zajímavým řešením se ale nevyhýbala ani konkurenční AMD. Z těch největších pecek bych zmínil rozdělení firmy a výrazné posilování „arabského kapitálu" (nebrat prosím xenofobně) v nových společnostech a také marketingovou perličku zvanou Phenom X3.
Adam Vágner: Platforma Core i7 + X58. Ne kvůli drahým procesorům, ne kvůli stále nevýhodným DDR3, ale kvůli tomu, že jde o první (vynechám-li extrém v podobě Skulltrail) dostupnou platformu, která podporuje SLI i CrossFire, a mimo jiné dovoluje porovnávat obě řešení za obdobných podmínek. A také PhysX pro CUDA - ani ne kvůli přínosu, jaký momentálně má, ale kvůli tomu, že se po letech, co vídáme videa s fyzikou počítanou přes GPU, začalo konečně něco dít.
Vašek Vlček: V průběhu roku jsem už pokukoval po nejrůznějších Eee Box minipočítačích, které mi přišly jako opravdu zajímavé, jednoduché a elegantní řešení pro základní počítač na internet. Ideální věcička, kterou dáte rodičům k vánocům, protože jejich stará mašina už pomalu dodýchává. Ale pořád to ještě nebylo úplně ono, přeci jenom Atom s integrovanou grafikou od Intelu - no škoda mluvit. Jenže pak přišla Nvidia s jejich platformou ION. Základní deska pro Atom s integrovanou výkonnou grafikou, která utáhne dekódování 1080p videa a slušně si zahrajete i novější hry. To vše v krabičce ještě menší než je běžný Eee Box, kterou v klidu šoupnete za televizi a zapomenete na ni...
ps47: Aj keď sa zatiaľ nedá kúpiť, funkčný kus už predvedený bol, takže si miesto v tohtoročnom zhrnutí zaslúži právom. Áno, mám na mysli chip(set) LucidLogix Hydra. Hardware od základu navrhnutý pre multi-GPU, a možno jediná nádej na slušnú budúcnosť pre SLI a CrossFire. Riešenie ktoré má konečne šancu odstrániť problémy sprevádzajúce systémy s viacerými grafickými kartami už celé roky - microstuttering, nevyrovnaný nárast výkonu, nekompatibilita aplikácii a lag. SLI/CrossFire totiž stále je, aj napriek dlhodobej snahe a vývoju, iba polofunkčný splácanec šitý horúcou ihlou - a pokiaľ sa niečo radikálne nezmení, šanca na zlepšenie je malá, obmedzenia vyplývajúce z dizajnu hardwaru sa softwarovo dajú ošetriť iba čiastočne.
Momentálne si netrúfam odhadnúť či bude Hydra univerzálnym liekom na úplne všetko, ale aj keby bola zo spomenutých problémov schopná vyriešiť iba microstuttering a nevyrovnaný nárast výkonu, tak to bude stále obrovský skok dopredu. Pamäť na kartách sa asi stále nebude sčítavať, to by ale vôbec nemuselo vadiť, ak som správne pochopil tak scéna sa bude renderovat po častiach ktoré sa vo finále poskladajú, tzn. mohli by klesnúť aj nároky na množstvo pamäte, kedže jedna karta bude renderovat len časť scény. Uvidíme. .
V každom prípade si ale myslím že Hydra je na dobrej ceste konečne urobiť z multi-GPU niečo čo bude môcť bez problémov používať hocikto, nielen zopár technofilov ktorých najvačšou radosťou je nekonečné ladenie ovládačov aby dosiahli aspoň 50% nárast výkonu u 50 % hier (prípadne porovnávanie dĺžky svojich p. . errr, predražených duálnych kariet). A ak sa to Hydre naozaj podarí, tak multi-GPU možno prejde presne takou premenou ako kedysi dávno 3D akcelerátor - zo zaujímavého, ale pridrahého a málo využiteľného kusu hardwaru ktorý vlastní iba malé percento užívateľov na riešenie bežne prítomné vo veľkej časti domácich počítačov. Kedy sa dočkáme zatiaľ jasné nieje, ale pridlho by to trvať nemalo - za LucidLogixom totiž stojí Intel, a ten už má plné zuby predražených prídavných čipov a iných nVidiáckych vylomenín, chce SLI na svojich doskách, a chce ho čo najskôr.
Matej Koleják: Spontánne ma napadá projekt Intelu s názvom Larrabee, ktorý má do oficiálneho vydania ešte ďaleko. Zatiaľ to vyzerá tak, že nestihne ani launch v roku 2009. Určité technické detaily sa však dostali už v minulom roku „do obehu" a po tejto stránke je to naozaj zaujímavé riešenie. Keby som musel v skratke opísať o čo ide, poviem zjednodušene „hlúpy hardvér s múdrym softvérom".
Peter Hucík: AMD a ich rozdelenie na dve spoločnosti - jednu čipy dizajnujúcu, druhú zas tieto aj iné čipy vyrábajúcu. Som zvedavý ako im to bude fungovať.
Matúš Paculík: Ako najlepšie získať prístupy na svoj web? Stačí ak ste skutočne tvrdým fanatikom jednej značky, pričom v každom článku vyzdvihujete výhody tej vašej a nevýhody konkurenčnej. Potom už len treba v každom druhom príspevku spomínať, že ste skutočne nestranný a zvyšok žurnalistického webu je podplatený tou „zlou" firmou. Výsledok je nielen vysoký počet prístupov vašich verných pätolizačov, ale aj širokej verejnosti, ktorá sa však chodí na web iba baviť čítaním „oDDborných a nestranných" článkov.
Aký bude hardvér v roku 2009?
Loni budoucnost věštil Jirka Souček, a jak to dopadlo? Her s podporou DirectX 10 se objevila celá řada, s výjimkou Far Cry 2 však žádná větší svižnost v DX10 nenabídla, přišla ale i hra umožňující v DirectX 10 režimu docílit výrazně vyšší kvality obrazu (S.T.A.L.K.E.R.: Clear Sky). Ceny DDR2 byly opravdu lepší a lepší a rozšíření nenažrané Visty to určitě pomáhá. O nějakém hromadném příchodu nativních DX10 se bohužel stále mluvit nedalo.AMD se s problémy pomocí revize B3 u Phenomů vyrovnala, ATI i nVidia začátkem roku skutečně vydaly svůj dvoučipový highend, G100 (později GT200 či G200) byla opravdu už záležitostí léta. Snad jen rozdílů mezi RV670 a RV770 bylo více, než by kdo očekával. Přát Intelu štěstí s Larrabee bude možná předčasné dokonce i pro tento rok.
Evoluce v první půli
Začátkem roku 2009 nás v případě nVidie čeká pouze oficiální vypuštění dvoučipové GeForce GTX 295, tedy karty s jediným hlavním úkolem: obsadit první místa v grafech výkonu. Nenápadně bude probíhat přechod G200, posledního současného 65nm čipu (nepočítáme-li nabídku S3) na modernější 55nm výrobu. Z pohledu obou výrobců zřejmě bude důležitější změna výroby na 40nm velikost tranzistorů, v první polovině roku očekáváme vydání hned několika čipů používajících nový proces.
Ještě v zimě snad AMD stihne udělat podobně zdravé konkurenční prostředí, jako panuje díky Radeonům HD 4800 v grafických kartách, i v procesorech. Od Phenomu II s vyššími frekvencemi a dalšími vylepšení ve spojení s už teď dobrými čipsety se čeká daleko vyrovnanější souboj s čtyřjádry Intelu.
Určitě budeme držet palce také S3 s grafikami Chrome a VIA s procesorem Nano. Budeme také doufat, že do spotřeby Atomu se Intel vejde s výkonostně použitelnějším procesorem. Bohužel to ale v tomto směru vypadá spíše na pokrok v integraci a další snižování spotřeby.
Během roku 2009 se zcela jistě objeví už více her s nVidia PhysX. Ty budou mít šanci nás přesvědčit, že pokročilá fyzika je jednak něco, bez čeho se moderní hra už neobejde a také něco, co procesor opravdu v takové komplexnosti nezvládne.
Stejně pomalu jako PhysX se rozšiřuje GPGPU počítání, pár aplikací s podporou nVidia CUDA si už uživatelé mohou zkoušet, možná skutečně výrobci softwaru čekají až na univerzální standard v podobě OpenCL. Ten hodlá podporovat jak nVidia, tak AMD, můžeme být tedy právem zvědavi, jak se často nevyužitý výkon ne zrovna úsporných GPU pořádně využije i pro něco jiného než hry.
Revoluce v půli druhé
Netrpělivě budeme očekávat podzim, kdy by se měly začít dít věci. Možná se dozvíme nejen více o zatím ne zcela jasných částech rozhraní DirectX 11 a jejich dopadu na hardware (ano, mluvím o GPGPU/compute shaders a fyzice). S DirectX 11 souvisí také vydání grafických akcelerátorů nové generace od ATI i nVidie. ATI se s jádrem RV870 pravděpodobně bude snažit navázat na strategii důrazu na poměr cena/výkon v dostupné cenové hladině, kódové označení čipu nVidia GT300 napovídá, že Kaliforňané chystají nekompromisní jednočipové řešení pro high-end.
Mnohem zvědavější však všichni budou na Larrabee, tedy takový vpád x86 na pole 3D grafiky a návrat Intelu mezi výrobce dedikovaných grafických karet. Larrabee už teď rozdělil zájemce o IT na dva tábory: jedni jsou velmi skeptičtí, druzí Intelu věří.
Před časem to vypadalo, že budeme na začátku roku moci spekulovat o Fusion, integraci CPU a GPU na jediný čip od AMD, nakonec se však od věčně druhé takového řešení letos nedočkáme. Sandy Bridge od Intelu může přijít teprve po Westmere (Nehalem-C). 32nm výrobní proces ale v letošním roce zřejmě jen lehounce ochutnáme.
A na úplný závěr už jen jedna s grafickými kartami také spjatá otázka: Dočkáme se letos hry Alan Wake, nebo se z něj stane druhý Duke Nukem Forever?
Dudas50
ps47
juloSVKxxl
Glauko
juloSVKxxl
Michal Kiradžiev
crux2005
Ondro1
crux2005
juloSVKxxl
matej