VIP o roku 2008: Grafická inkvizícia

Grafika a procesory

Jiří Souček: Teď budu trochu sobecký a situaci budu hodnotit výlučně ze svého pohledu: Je sice pěkné, jak se nám rozšířily vícejádrové procesory, ale nestalo se tomu proto, že by si je uživatelé na základě svých potřeb vybírali, ale prostě proto, že jinou možnost nemají. (Ne)všimli jste si, že jednojádrové procesory vymizely nejen z high-endu, tak z mainstreamu? Pro výrobce to bylo důležité kvůli tomu, aby zákazník náhodou nepřišel na to, že více jader stále nemá takový smysl, jak by si výrobci přáli, abychom si mysleli. A bez výkonného jednojádrového procesoru neexistuje způsob, jak tohle otestovat. V současné době se nejvíce prodávají procesory se dvěma jádry a frekvencí lehce nad 2 GHz. Jenže nebyl by jednojádrový procesor na 3 GHz nejen rychlejší, ale i levnější?

Pokud by Intel neměl oproti AMD výkonnostní náskok na jádro, bylo by to již patrnější, ale i tak si podle mě zanedlouho začnou uživatelé více uvědomovat, že stejného absurda, jakého Intel dosáhl s architekturou Netburst při nahánění taktovací frekvence, brzy dosáhne přehnanou mnohojádrovostí.

V době, kdy si ještě zákazník mohl vybrat, byli tvůrci softwaru motivováni a výrobci CPU na ně do jisté míry tlačili, aby maximum aplikací efektivně využívalo více jader. To už dávno pominulo a programy, které nebyly optimalizovány během této doby, většinou zůstaly beze změny, nebo se situace zlepšuje jen velmi pomalu.

Nejvíce se mi líbí myšlenka asymetrického multiprocessingu, kde by se čip skládal z jednoho velkého hlavního + několika dceřinných jader. Ano, něco jako Cell, ale blíž současné architektuře. Aplikace, které nejsou optimalizovány (nebo které nelze efektivně optimalizovat), by běžely na hlavním čipu, ty ostatní by pak byly přidělovány menším výpočetním jednotkám. Ale to je trochu utopie - dokud jsou uživatelé ochotni kupovat stávající produkty, není důvod cokoli měnit.

Mirek Jahoda: Ač jsem byl donedávna zastáncem teorie „GPU už ve hrách zastane všechno", mnoho her především z tohoto podzimu mě vyvedlo z omylu. Výkon grafických karet roste tak rychle, že velmi často naráží na strop daný procesorem a procesory se v mnoha moderních hrách potí a začínají se dokonce potit i na více než dvou jádrech. Zatím tak pomaloučku (vidíme jakési využití „dvou a půl jádra"), ale nakonec si Intel svou vizi využití čtyřjader ve hrách prosadí. Změnit to může právě GPU fyzika (a pod ni spadající AI).

Lukáš Fiala: Rok 2008 byl na dění v oblasti procesorů bohatý. Bohužel ne tak bohatý, aby AMD dokázalo konkurovat Intelu v high-endu. Zdá se, že tato bilance se nezmění ani s příchodem Phenomů II vyráběných 45nm postupem, ačkoliv jejich výkon a spotřeba už budou o poznání konkurenceschopnější. AMD hraje do karet i vlažné přijetí Core i7, které staví vícevláknový výkon nad (pro běžného uživatele desktopu důležitější) výkon jednoho jádra.

Jak už jsem ale naznačil v první kapitole, mezi procesory byl letos nejstěžejnějším počinem Atom. Nadšenější reakci si Intel snad nemohl přát (a vzhledem k ohrožení prodejů levných Celeronů si ji zřejmě ani nepřál). Je ovšem škoda, že se již dříve něco podobného nepodařilo prosadit VIA. VIA již před Atomem měla úsporné procesory a úsporné čipsety, ale boom lehkých notebooků se nekonal a desktopovým sestavám na platformě VIA se říkalo laciný šrot, zatímco pro desktopovou sestavu s Atomem se používá vznešený výraz „nettop".


David Ježek: Upřímně procesory mě již delší dobu nechávají poměrně chladným. Od doby prvních úsporných (65W) dvoujader je jejich výkon pro mé potřeby zcela dostatečný, spíše až zbytečně vysoký (většinu doby vytěžuji své CPU na 0-10%, již jen výjimečně něco encoduji do x264 a na to si klidně přes noc počkám, nepotřebuji živit v idle nenasytnější čtyřjádro, abych si jednou za čas něco zkomprimoval rychleji).

AMD pokračuje nadále v K10 architektuře, Intel v Core 2. Novinkou závěru roku je Nehalem, ale s ohledem na startovací ceny komba X58+CPU+DDR3 přijde jeho čas až v roce příštím. Pro letošek je z mého pohledu Core i7 zkrátka spíše „paperlaunch".

Škoda však stále padající hvězdy AMD na procesorovém trhu. Od dob K8 není firma schopna nabídnout skutečně konkurenční produkty ve vyšších segmentech (rozuměj: čtyřjádra) a její pomalejší (přesto však dostačující) dvoujádra to dlouho sama neutáhnou. Tříjádra, alias nepovedená čtyřjádra se zachovaným nechutným TDP 95 W, toho skutečně moc nezachrání

Jiří Zima: V roce 2008 není pochyb o nadvládě Intelu ve většině segmentů trhu. U desktopů má AMD stále své místo díky relativně dobré ceně některých mainstreamových procesorů. Pokud jde o notebooky, tak tam vidím v létě uvedenou platformu AMD Puma vyloženě jako krok špatným směrem. Nižší výkon procesoru často v notebooku není velkým problémem, ale proti předchozí generaci je navíc Puma žravější, a to v některých případech až o 80 % proti ekvivalentnímu řešení Intelu.

Intelu se nedá upřít úspěch s Atomem. Procesor sám o sobě není až tak zajímavý, ale když se povede marketing a načasování, tak není co řešit. Doufal jsem, že tu letos budu psát o VIA Nano, která se měla na trhu objevit někdy s Atomem. Realita je však taková, že na trhu je od VIA jen stařičký procesor C7 a po Nano ani vidu, ani slechu.

Adam Vágner: Tady bych nejspíš stejně jako v jiných kapitolách hořekoval nad tím, že Multi-GPU řešení a jejich hrubý výkon vypadá v prezentacích hezky, ale přesto na nich v praxi pořád nějak není vidět, jak výhodná je to cesta. A zase vzdychal nad tím, že je sice úžasné, že ať dělám, co chci, mám pořád ještě k dispozici 10-95 % procesorového výkonu, a přesto taková blbost, jako je dávka filtrů na dvacet fotek z běžných desetimegových digitálů, trvá čtvrt hodiny.

Vašek Vlček: Výkon procesoru se dneska stává poměrně druhořadou otázkou, protože hry stále více a více vyžadují nadupanou grafickou kartu a spokojí se s jakýmkoliv rychlejším dvoujádrem. Nejrůznější troj- a čtyřjádrové CPU využijete v podstatě jedině, pokud konvertujete video nebo provádíte jiné složitější výpočty. A i tady se pomalu, ale jistě dostávají ke slovu grafické karty, které mají na poli paralelních výpočtů obrovský potenciál. Je jenom otázkou času, kdy programátoři přijdou s optimalizovanými programy, které toho dokáží využít...


ps47: Nikdy som nemal v láske lowendové zostavy, v poslednej dobe som ale bol nútený svoj názor prehodnotiť - vďaka posledným integrovaným grafickým jadrám od AMD/ATi a superlacným AM2 procesorom s nízkou spotrebou sa dá za pár drobných dať dokopy plne funkčný a veľmi úsporný počítač, ktorý okrem hardcore hrania zvládne bez problémov úplne všetko, práca, zábava, prehrávanie HD videa. . A ak tá integrovaná grafika predsa len prestane stačiť, nieje problém za dalších pár drobných prihodiť napríklad výbornú HD 4670ku vďaka ktorej celý počítač poskočí o (viac než) jednu výkonnostnú úroveň vyššie.¨

Matej Koleják: V minulom roku bolo vydaných podľa mňa prekvapivo veľa hier, silno zaťažených na výkon procesora. Jednalo sa väčšinou o porty konzolových verzií. Zatiaľ to vyzerá tak, že tento trend bude pokračovať aj v roku 2009. Intel a AMD sa teda môžu tešiť - silné viacjadrové CPU bude naďalej nutné pre „hráčov", žiaľ, aj v dobe „Direct3D 10" a prvých „Direct3D 11" hier...

Dušan Šimonovič: V určitej dobe som si myslel, že nepotrebujem rýchly procesor. Práca s fotografiami na vyššej úrovni a HD video ma presvedčilo o opaku. Štvorjadrový procesor v súčasnosti vnímam ako základný kameň počítača pre nadšenca. Pre človeka, ktorý si bežne otvorí desiatky okien, pracuje s HD videom, fotografiami v RAW formáte a počet spustených procesov na jeho počítači veľmi výrazne presahuje stovku. To platí aj pre hry. Tie si síce so štyrmi jadrami ešte príliš nerozumejú, iné (spustené) aplikácie sa však radi o dostupný hrubý výkon podelia.

V tomto smere ma tento rok veľmi potešil Intel, ktorý k veľmi kvalitným 45 nm Core 2 Quad pridal najnovšie Core i7. AMD hrá v tejto lige druhé husle. Zákazníkov sa snaží osloviť len nižšou cenou za 3 či 4-jadrové Phenomy, ktoré sa výkonnostne nedokážu dotiahnuť na Intel a navrch trpia nemalou spotrebou. Cena/výkon je síce často o kúsok lepšia, ale celkové "uspokojenie" vo výslednom kompromise nenachádzam.

Peter Hucík: Nadpis tejto časti mi nejak nesedí v kontexte s predošlými, ale necháva priestor na moje myšlienky o procesoroch. Takže, pochvala putuje do Intelu za hard launch Nehalemov, alias Core i7. Skvelé procesory, výborne taktujú. Ďalej ma teší Shanghai architektúra, zdá sa, že biznisu AMD vcelku pomôže, na trhu serverov to bude úspech.

Matúš Paculík: Moje štvorjadro Q6600 mi už dlhú dobu slúži, slúžiť bude a ani Core i7 ma o opaku nepresvedčí.